Jako na výjimečného hráče budou na Tomáše Berdycha vzpomínat tenisové legendy. Kudrnatý borec s kšiltovkou strávil dlouhých osm let v nejlepší světové desítce, zahrál si finále Wimbledonu a pomohl k dvěma triumfům v Davis Cupu. Jak na něj budou vzpomínat osobnosti českého tenisu?
Jan Kukal, bývalý nehrající kapitán Daviscupového týmu
„Je mi to velmi líto, je to velice špatná zpráva. Po dlouhé roky to byl nejlepší hráč, který nikdy nevyhrál grandslam. Největší šanci měl ve Wimbledonu, protože ve finále měl Nadala, nad kterým mohl vyhrát. Porazil v tom turnaji i Federera. Byl v semifinále v Paříži a hlavně to byl výtečný daviscupový hráč. Jeho zásluhou jsme získali dva tituly. Pamatuji si na úžasný zápas v Argentině, který byl klíčový.
Myslím si, že to byl hráč, který měl na to, aby navázal na úspěchy Drobného, Kodeše, Lendla. Patří do stejného ranku. Podle mě neměl dost ctižádosti, aby to vytáhl na úplný vrchol. Byl to velký hráč, teprve teď v krizové situaci současného mužského tenisu, si můžeme uvědomit, jaký to byl tenista. Byl to hráč velice pracovitý, měl výborné údery. Byl hodně konzervativní, mohl do své hry zasáhnout dřív. Měl spoustu možností hrát agresivněji, svou techniku začal upravovat trošku pozdě, až s příchodem Ivaniševiče, to nebylo šťastné.
Mám na něj osobní vzpomínku, kdy jsem zjistil, že to bude veliký tenista. Když byl ještě junior, my jsme se na něho domluvili s Novákem. Vzali jsme ho do brutální rozcvičky, po které většina hráčů nemohla hrát. V tréninku jsme ho úplně zničili. Novák myslel, že v zápase to pro něj pak bude lahůdka. Ale vyhrál Berdych. Bylo mu sedmnáct, osmnáct a ta jeho odhodlanost byla úžasná.“
Jan Kodeš, wimbledonský vítěz
„Myslím, že může být spokojený, že měl dobrou kariéru. Byl několik let v desítce, podařilo se mu porazit nejlepší hráče, porazil Djokoviče, Federera i Nadala. Byl stěžejním borcem v Davis Cupu, dva vyhrál. Byl to poctivý hráč, který v reprezentaci nechal všechno. Na grandslam nedosáhli i jiní, to se stává.
Hráči typu Sampras, McEnroe, Becker nevyhráli nikdy Roland Garros, Borg nevyhrál nikdy US Open. Jeden grandslam by mu slušel, ale prostě se to tak stalo. Nemyslím si, že to nějak snižuje jeho kariéru, byla velice úspěšná. Lidi chtějí pořád vítěze, ale takhle to je. Zase hrál v době, kdy vydělal hodně peněz, je potřeba se na to dívat pozitivně.
Že hrál v nejlepší éře tenisu? To bych vůbec neřekl. Desítka byla těžká vždycky. Že nemohl vyhrát, když tam byli tihle tři? Mohl vyhrát, vždyť je všechny porazil. Že tam byli, by vlastně nemělo hrát roli. Na grandslamu je to těžší, že to je na tři vítězné sady, že v rozhodujících zápasech rozhoduje sebedůvěra, sebevědomí, fyzička, vůle, odvaha. Potřebujete všechny věci dohromady a trochu štěstí.
Myslím si, že takový hráč tady dlouho nebude. Master Next Gen vyhrál osmnáctiletý Sinner, který porazil De Minaura, jenž patří do světové dvacítky. Je to nadupané. Nemůžeme si být jistí, že kluci jako Forejtek a Lehečka jsou tutoví. Je potřeba si uvědomit, že to jsou pořád junioři, z juniorského do seniorského je to nejtěžší krok. Když budou poctivě makat, stát se to může. Šance tady vždycky je, ale momentálně to růžové není, to je potřeba si říct na rovinu.“
Vladislav Šavrda, manažer I. ČLTK
„Byl určitě výjimečný hráč pro český tenis. Navzdory tomu, že se mu nepodařilo, čeho chtěl dosáhnout, což je vítězství na grandslamovém turnaji. Byl absolutně výjimečný, byl řadu let v desítce, to se hned tak někomu nepodaří.
Že nevyhrál grandslam, bych přičítal tomu, že měl smůlu na sestavu, která dlouhou řadu let panuje ve světovém tenisu, na to velké trio. Svého času se k nim přidal i Murray. Že figuroval těsně za nimi, je absolutně výjimečné. Narazil na nesmírně silnou generaci. Aby grandslam vyhrál, musel by mít štěstí, že by ti tři vypadli s někým jiným, nebo by musel porazit minimálně dva za sebou. To je samozřejmě přetěžký úkol.
Byl to komplexní hráč, měl určitou slabinu v pohybu. Oproti absolutní špičce a borcům, kteří se pohybovali líp než on. Jeho tělesná struktura byla taková, že nemohl být tak velký běžec.
Já strašně nerad srovnávám historii a současnost. Je těžké srovnávat, jestli byl lepší hráč Petr Korda, kterému se podařilo vyhrát Australian Open, nebo Tomáš Berdych, který byl dlouhá léta v desítce. Je zapotřebí si uvědomit, že když bylo Berdychovi devatenáct let, hráč s pořadovým číslem 300 na žebříčku byl slabě průměrný hráč. Zatímco dnes, když je Forejtkovi devatenáct, hráč s číslem 300 umí tenis tak, že může ohrožovat hráče z první světové stovky. Konkurence nesmírně vzrostla, dnes je tenis globální sport po celém světě.“
Související články
Témata:
sport, tenis, Wimbledon, finále, Tomáš Berdych, US Open, French Open, Australian Open, Davis Cup, Jan Kodeš, Jan Kukal, Tenis na Heureka.cz
