Talent Macháč hraje jako Djokovič: vzor Berdych, sní o boji s Federerem
Tvrdí, že nedokázal vlastně ještě nic. Postupně však otevírá bránu velkého tenisu. Jeho jméno už se objevilo na Roland Garros ve stejném pavouku jako to Djokovičovo či Nadalovo. I přes okleštěný program sezony 2020 se vyhoupl z poloviny čtvrté stovky na aktuální 195. místo. Dvacetiletý Tomáš Macháč roste pod vedením Daniela Vacka ve velkou naději českého mužského tenisu, kromě Jiřího Veselého před ním není v žebříčku už žádný krajan.
Propracovat se do elitní stovky, stihnout si zahrát s Federerem, Nadalem či Djokovičem. A táhnout daviscupový tým k bývalé slávě. To jsou smělé cíle dvacetiletého kluka z Berouna Tomáše Macháče. V rozhovoru pro iSport Premium popsal i své nečekané záliby či svou spolupráci s koučem Vackem.
Aktuálně jste českou mužskou dvojkou, jak vám to zní? Je to jen formalita?
„Určitě ne. Ze začátku roku jsem vůbec nepočítal, že by se něco takového mohlo podařit. Ještě když se kvůli koronaviru zrušila půlka sezony! I tak to za mě byl strašně povedený rok. A že jsem česká dvojka, to mě moc těší. Stihnul jsem to už letos, což je skvělý.“
Na 195. místě jste o čtyři příčky výš než Lukáš Rosol, který také trénuje na pražské Spartě. Hecujete se trochu?
„Jde to mimo mě.“ (smích)
Top 200 žebříčku je stále jen začátek. Jaké jsou další cíle?
„Já si je moc nedávám. Soustředím se na to, abych se hlavně zlepšoval. S tím přijdou i výsledky.“
Především ty poslední, podařená kvalifikace na Roland Garros i finále velkého challegeru v Bratislavě jsou výtečné. Sezonu jste nakonec ukončil s bilancí 26:12.
„Za mě je to hodně dobrý. Nebo teda dobrý... Měl jsem skvělý konec sezony, v březnu jsem vyhrál challenger (v německém Koblenzi), takže jsem spokojený.“
Objednávejte iSport Premium jako dárek ZDE>>>
Jak velkým přelomem bylo Roland Garros, kde jste se poprvé kvalifikoval do hlavní soutěže grandslamu a sehrál v prvním kole pětisetový zápas s favorizovaným Američanem Taylorem Fritzem?
„Byl jsem nadšený už jen z toho, že jsem se vůbec dostal do kvalifikace. Bylo to o chlup. A že jsem hned napoprvé z kvalifikace postoupil, to jsem upřímně vůbec nečekal. Ale hrál jsem tam skvěle, i když mě trochu mrzí, že jsem nezvládl to první kolo. Bylo to jen o kousíček.“
Je to velká inspirace, když člověk vidí své jméno ve stejném pavouku s Djokovičem či Nadalem?
„To určitě. Nad tím jsem také přemýšlel, to mě docela vzalo.“
Rivalita tam je
Už rok a půl vás vede Daniel Vacek, někdejší 26. hráč světa a šampion tří grandslamů ve čtyřhře. Vy jste ho asi nikdy neviděl hrát, že?
„Hledal jsem si ho na youtube, bylo to finále v Moskvě, kde prohrál ve třetím setu o pár míčů se Steebem. Hrál výborně, skvělý servis i volej. V tomhle mi hodně pomáhá. Ze začátku to bylo náročnější z obou stran.
