Marat Safin, Nick Kyrgios a Jiří Veselý. To jsou jediní tři tenisté historie, kteří dokázali vícekrát porazit Novaka Djokoviče, aniž by s ním jedinkrát prohráli. Osmadvacetiletý český hráč spáchal prvotřídní senzaci na turnaji v Dubaji, kde Srba ve čtvrtfinále přemohl 6:4, 7:6 (4). Navázal tak na šest let starý skalp Djokoviče z antukového Monte Carla a také zajistil, že se v pondělí bude měnit světová jednička. Na trůn poprvé v kariéře vystoupá Rus Daniil Medveděv.
České tenisové kapacity nedávné minulosti úpěly pod vládou Novaka Djokoviče. Tomáš Berdych s ním měl bilanci 3:25, Radek Štěpánek 1:13. To Jiří Veselý, hráč s mnohem menším renomé, je naprostou anomálií. Dva zápasy, dvě výhry. Na borce, jemuž momentálně patří až 123. místo v žebříčku, výstavní skóre.
Djokovič hrál po deportaci z Austrálie v Dubaji vůbec první letošní turnaj. Narazil už ve třetím mači v duelu s kvalifikantem Veselým. Ten se ve dvou kvalifikačních kolech rval ve třísetových bitvách, aby pak předvedl jeden z nejpůsobivějších turnajů své kariéry. V 1. kole vyřadil Marina Čiliče, ve druhém Roberta Bautistu Aguta, šampiona minulého týdne z Dauhá. A ve čtvrtfinále si i díky devíti esům vyšlápl na Djokoviče. „Nádherný pocit, ani mě nenapadlo, že bych mohl mít proti Novakovi šanci,“ jásal český tenista.
Ve druhé sadě jste podával za stavu 5:4 na vítězství, ale Djokovič poslal utkání do tiebreaku. Jak jste prožíval koncovku?
„Byl jsem strašně nervózní, věděl jsem, že jsem opravdu blízko. I kvůli tomu asi přišlo pár lehčích chyb. Ale Novak taky v ten moment zahrál skvěle. V tiebreaku jsem rychle vedl 3:0 a už jsem zase bojoval s koncentrací, snažil jsem se nemyslet na to, že můžu zvítězit. Ale taky mi docházely síly, byl to hodně intenzivní a fyzický zápas, takže jsem nakonec moc neměl energii přemýšlet. To mi možná pomohlo.“
Djokoviče jste zdolal už v sezoně 2016 v Monte Carlu (6:4, 2:6, 6:4). Co znamenal triumf tehdy a co znamená teď?
„Myslím, že ta první výhra přišla možná moc brzy. Tenkrát byl skoro neporazitelný, vyhrával úplně všechno. Mně bylo dvaadvacet. Říkal jsem si, že jsem na dobré cestě, že mi kariéra vychází. Jenže jsem pak nedokázal porážet hráče pod sebou, nezvládal jsem to psychicky, moc řešil, co si o mě lidé pomyslí. Ale postupně jsem si zvykl. To přijde až s věkem. Je skvělé mít takový úspěch jako mladý, ale myslím, že tentokrát mi ta výhra pomůže mnohem víc.“
V čem?
„Poslední rok byl strašně těžký. Ještě tři měsíce po prodělaném covidu jsem nemohl pořádně dýchat, trénovat. Pak mě potkala havárie v autě, z níž jsem si odnesl problémy s krkem. Člověk je frustrovaný, sklouzne do deprese. Nedávno jsem vypadl z první stovky (po neobhájeném titulu z indického Puné), to byl další smutný moment. Pomalu už jsem vážně začal ztrácet víru, ale tohle mě nakopne. Vážně doufám, že tenhle turnaj je první krok správným směrem. Udělám všechno pro to, aby byl.“
Už jen dva vyhrané zápasy vás dělí od největšího titulu kariéry…
„To je ještě tak strašně daleko… Nechte mě trochu si užít tenhle triumf. Ale samozřejmě, turnaj pořád běží a stát se může všechno. Pokusím se ten titul vyhrát. Už teď je to ale báječné tažení. Vyhrál jsem tu pět zápasů, v posledních třech jsem porazil neskutečné hráče. Měl jsem ohromně těžký los, ani by mě nenapadlo, že dojdu tak daleko. Tenhle turnaj mi dodá spoustu sebevědomí a pozitivního myšlení do dalších týdnů a měsíců.“
V Dubaji vás doprovází kompletní rodina – manželka i obě děti. To pomáhá, že?
„Mít je tady je ohromná pomoc. Nemusíte přemýšlet, co se děje doma, zda je všechno v pořádku. Máte tu největší podporu přímo u sebe. Tříletá Sofinka říká, že chce být také tenistkou. Někdy se mnou vyrazí i na trénink.“
Témata:
atp, sport, tenis, Novak Djoković, Daniil Medveděv, Marat Safin, sportovní soutěž, Dubaj, Nick Kyrgios, Jiří Veselý, Monte Carlo, kariéra, Sport na Heureka.cz
Související články
