Její maminka Jitka pádlovala na dvou olympiádách. Dcera má podobně vysoké sportovní ambice, ač se pohybuje daleko od vody. Sedmnáctiletá tenistka Tereza Valentová, další z nekonečné linie českého dívčího talentu, už vítězí i mezi ženami. Po dvou singlových a jednom deblovém titulu v tuniském Monastiru stoupá žebříčkem a do konce roku by se ráda ocitla na příčkách, které by jí zajistily účast v grandslamových kvalifikacích.
Loni se prodrala do finále juniorského US Open, letos hodlá zvládnout klíčový přechod mezi ženy a vybudovat si pozici pro úspěšnou profesionální kariéru. Čerstvě sedmnáctiletá Tereza Valentová začala dobře, na dvou turnajích ITF v tuniském Monastiru dotovaných 15 000 dolary nenašla ve dvouhře přemožitelku. Všech deset zápasů vyhrála bez ztráty setu. „Nemohlo to být lepší,“ líčí spontánní a upovídaná slečna z pražského Hloubětína, jejíž jméno figuruje na 557. místě pořadí WTA. A další posun by ráda předvedla příští týden na turnaji v Říčanech (W75), podniku ještě vyšší úrovně.
„Letos jsem si přála nějaké tituly a zlepšení v žebříčku tak do dvoustovky, abych se dostávala na kvalifikace grandslamů,“ předestírá své plány odchovankyně pražské Sparty a dívka ze sportovní rodiny. Maminka Jitka, za svobodna Janáčková, závodila v rychlostní kanoistice na olympiádách v Barceloně (1992) a Atlantě (1996). „Kdybyste ji viděli, jak byla za mlada namakaná. Ukazovala mi fotky, já říkám: Mami, to jsi ty?“ žasne Valentová, sama vysportovaná dívka se širokými rameny, jež se dřív věnovala i basketbalu a gymnastice.
Byl to však tatínek Marcel, nadšený amatérský tenista, jenž trávil spoustu času na hloubětínských kurtech, kdo klíčově ovlivnil sportovní směřování své dcery. „Hraje tam doteď, je to srdcař, tenisem žije. Když sám trénoval, máma mě tam brávala s kočárkem na procházky. A já si jednou řekla, že chci tátu porazit. Vůbec nevím, kde se to ve mně vzalo, ale jsem vážně hodně soutěživý typ. Od té doby, kamkoliv jsme šli na procházku, měla jsem v ruce malinkou raketu, která byla skoro větší než já,“ usmívá se nadějná juniorka.
Odhaduje, že tátu poprvé porazila teprve před dvěma, třemi lety. A postupně se lepší tak, že už patří mezi největší české naděje té nejmladší vlny. Letos je svázána ještě limitem šestnácti dospělých turnajů, který nesmí překročit. Program proto bude proto prokládat i starty mezi juniorkami, plánuje nastoupit v mládežnické soutěži Roland Garros.
Nakonec sama je ještě studentkou druhého ročníku ekonomického lycea v Praze, spolužáci i někteří profesoři se zaujetím sledují, jak se její kariéra vyvíjí. A ona kočuje po turnajích s učením, aby neměla špatné známky. „Mám úlevy, nepočítají mi absence. Ale musím si dopsat skoro každý test. Teď mi vyšla na vysvědčení jedna trojka, jinak dvojky a jedničky,“ hlásí Valentová, jež s oblibou sleduje v televizi tenisové zápasy a především svého oblíbence Novaka Djokoviče. „Od toho se snažím pochytit nějaká cvičení i styl hry,“ líčí.
Po juniorském průlomu na US Open si už založila vlastní tým. K tátovi přibyl profesionální trenér Lukáš Jedlička, o kondici se stará ostřílený harcovník Ivan Machytka. A postupnými kroky zjišťuje, že cesta do velkého tenisu pro ni skutečně vede, byť rozdíl mezi ženskými a juniorskými zápasy je pořád značný. „Průměrné juniorky už ke konci zápas, ve kterém o hodně prohrávají, vypustí. Ale ženské, jak už se tam hraje o peníze, nikdy. Stalo se mi, že jsem vedla ve druhém setu 5:0 a ta holka pořád hrála, bojovala o každý míč, nahlas se povzbuzovala. To jsem koukala,“ vypráví Valentová, která má v červenci při domácím WTA turnaji na Spartě ve Stromovce slíbenou volnou kartu do kvalifikace. A pokud se jí bude dařit, mohla by se karta změnit dokonce na vstup do hlavní soutěže.
Témata:
sport, Olympijské hry, tenis, Mezinárodní tenisová federace, Novak Djoković, US Open, French Open, Ženská tenisová asociace, Monastir, sportovní kvalifikace, Tereza Valentová, Tenis na Heureka.cz
Související články
