Video se připravuje ...
V domácnosti se dvěma malými dětmi, čtyřletou Leontýnkou a skoro dvouletým Oliverem, už dvakrát zazvonila ne zrovna vítaná návštěva. To šli komisaři zkontrolovat mámu Lucii Šafářovou (37 let), jež se chystá na poslední tenisové dobrodružství, kvůli čemuž se musela znovu zapojit do antidopingového programu. S Bethanií Mattekovou Sandsovou od léta obnoví populární pár „Bucie“ a zkusí k pěti grandslamům a celkem jedenácti společným titulům ještě něco přidat. „Hlavně si to ale užijeme,“ líčila Šafářová v podcastu Centrkurt.
Ne všichni hrdinové nosí kápi. Lucie Šafářová coby superžena inspiruje. Komentuje tenis, pečuje o děti a k tomu si ještě na vedlejší úvazek přibrala návrat na kurty. „Těším se, už začínám i víc trénovat a trochu to bolí,“ usmívala se.
Co znamená víc trénovat v podání mámy od dvou dětí?
„Samozřejmě je to pořád trénink v rámci možností, co mám. Ono je taky ještě hodně času, návratová procedura mi končí až šestého června, až po tomhle datu můžu začít hrát. Tenis se snažím trénovat dvakrát, třikrát týdně a hlavně se udržuji v kondici, protože mi nepřijde ani tak těžký se dostat zpátky do tenisu jako spíš do kondice na nějaké větší hraní.“
Vy jste ale hodně sportovala i po konci kariéry, ne?
„To je pravda. Není to tak, že by mě tělo vyloženě bolelo, problém spíš může být pak hrát víc zápasů za sebou, v což doufám. Když bude muset tělo každý den podat výkon na maximum, to bude opravdový test. Na druhou stranu my s Tomášem (manželem a bývalým hokejistou Plekancem) opravdu sportujeme hodně, pořád nějakou kondici mám. Protože se cítím dobře, bylo i rozhodnutí o návratu snazší.“
Máte na kurtu falešnou formu?
„To teprve uvidíme, až budeme hrát. Ale v tréninku to tam padá hezky, nestěžuji si.“
Co od comebacku čekáte – zábavu, výsledky, příjemné výlety s rodinou na turnaje?
„Hlavně od něj čekám, že si to užijeme všichni společně. Vracím se hlavně kvůli tomu, že má Bethanie poslední sezonu a nemá během ní stálou parťačku. Takhle vznikl nápad, že bychom si pár turnajů mohly zahrát. I díky tomu, že Tomáš už není plnohodnotně zaměstnaný a s nároďákem to není tak, že by musel být každý týden doma. Takže mám možnost na pár týdnů vyjet. A přeci jen Leontýnka už viděla tatínka hrát, maminku ještě ne… Nemám nějaká velká očekávání na výsledky, na druhou stranu ale nepůjdu prohrát, na to jsem moc velký profík. Chci vyhrát každý zápas, ale není tam to, že musím.“
Čí byl comeback vlastně nápad – váš nebo Bethanie?
„Volali jsme si spolu a byla zklamaná, protože měla mít pro sezonu stabilní parťačku, která jí na poslední chvíli vypadla a skončilo to tak, že každý týden hraje s někým jiným. Jak jsem ji poslouchala, nějak mě napadlo, že by se vlastně šlo vrátit a i mě by to bavilo. Že by to byl takový hezký happy end.“
Když už se připravujete na návrat, nemihnul se vám v hlavě nápad zkusit i singl?
„No… Vracet se do singlu je úplně jiný level. Nejsem zatím tak daleko, abych se k tomu odvážila. Samozřejmě když trénujeme, tak s holkami singlové body hraju. A neříkám, že mě to nebaví. V tuhle chvíli bych celý turnaj singla i debla nezvládla, na to už se cítím stará. Ale když by se někde naskytla příležitost a já byla postavená před rozhodnutí, jestli do toho jít, tak nevím, jestli bych řekla ne. Ale momentálně to v plánu není.“
S Mattekovou Sandsovou jste vyhrály 11 turnajů – z toho 5 grandslamů. V čem je kouzlo vašeho páru?
„Ona je strašně střelená, zábavná. Je plná energie, člověk se s ní strašně nasměje, nikdy není nuda. Už si děláme srandu z toho, že jsme takové jin a jang. Já jsem ta klidná, ona ta bouřlivá. I na kurtu se takhle dobře doplňujeme a vytváříme takovou kamarádskou a harmonickou dvojici.“
Matteková je stále 40. v žebříčku čtyřhry, ale vy už žádný logicky nemáte. Tudíž budete odkázané na volné karty. V červenci na WTA turnaj do Prahy jste ji už dostaly, kde jinde to vidíte nadějně?
„Trošku mě mrzí jedna věc. Žádala jsem o zkrácení návratové procedury z šesti měsíců na tři, protože pro mě s rodinou by bylo daleko lehčí si zajet na nějaké turnaje tady po Evropě. Tam, kde jsme v minulosti vyhrály, by byla šance na karty velká. Jenže to se bohužel nestalo, výjimku jsem nedostala, takže další možnosti pro nás budou až v Americe. Jestli to bude Cincinnati, US Open. Teoreticky by to mohlo klapnout na US Open díky tomu, že jsme tam vyhrály. Ale v tuhle chvíli nemáme nic potvrzeného, protože samozřejmě je i spousta mladých domácích hráček, které karty taky potřebují. Uvidíme, kde se nám poštěstí kartu získat. Jestli vůbec… Ještě bychom teoreticky stíhaly i travnatou sezonu, ale na trávě si Bethanie před lety ošklivě zranila koleno a od té doby se jí raději vyhýbá. I když kdybychom dostali volnou kartu na Wimbledon, asi bychom ho jely hrát. To je jediný grandslam, který nám chybí. Jenže tam jsme nikdy nevyhrály, takže pravděpodobnost, že by nám kartu dali, není veliká. Ale asi o ni zažádáme.“
Angličtí pořadatelé bývají ale docela vstřícní, ne?
„Jsou spíš takoví, že karty dávají těm, kteří jsou hned první na řadě podle žebříčku a nedostali se automaticky do hlavní soutěže. Třeba loni karty pro čtyřhru ani nevyužili. Tak uvidíme. Třeba se nad námi slitují a vzpomenou si, jak si tam Bethanie tenkrát v roce 2017 zranila koleno v singlu a my ten grandslam nakonec nezískaly, i když jsme byly nejvíc rozjeté.“
Kolik turnajů byste spolu chtěly absolvovat?
„Víc jak pět asi není reálné, protože já s dětmi na podzim do Asie letět nemůžu. Let bychom asi zvládli, i když je to dálka. Ale Asie je náročná, takže pro mě to pravděpodobně americkou šňůrou skončí. Austrálie je už úplně daleko, navíc je to v dalším roce. Tam už nebudeme. I když nikdy neříkej nikdy, rozjedeme se a co pak. (smích) Ale já si chci taky hodně zahrát s neteřemi. Říkala jsem si, že comeback propojím i s tímhle. Když už jsem zase vstoupila do antidopingového programu a každý den musím udávat, kde se vyskytuji a už mě taky byly dvakrát pro jistotu zkontrolovat, tak ať toho využijeme naplno. S dětmi tyhle procedury nejsou úplně ideální, ale dala jsem se do toho, tak musím vydržet.“
Takže už máte staženou slavnou aplikaci Adams a vyplňujete, kde budete každý den na hodinu k dispozici antidopingovým komisařům?
„Jojo, už je to přes tři měsíce od chvíle, co jsem o to požádala. Že mě byli dvakrát zkontrolovat je v pořádku, jen mi přijde šest měsíců jako hrozně dlouhá doba. Říkala jsem si, že kdyby přišli opakovaně během tří měsíců, mohlo by to stačit. Ale pravidla jsou taková a oni neustoupí.“
Budete ráda, když vás uvidí hrát čtyřletá dcera. Vedete ji k tenisu?
„Jojo, sama už taky pinká. S dědou ji baví tenis nejvíc, protože jí dává za odměnu zmrzliny.“ (smích)
Je na ni váš táta Milan tak ostrý, jako býval na vás?
„Není. Na druhou stranu, když je v Brně, tak na procházku jít nemusí, vlastně nic dělat nemusí, ale na tenis musí. Je to sranda. Ale já jsem ráda, že mají takovou společnou chvilku a tenis ji baví.“
Už máte vytipovaný turnaj, na kterém byste si ráda zahrála se starší neteří?
„Asi někdy v září, třeba zrovna Remeš jako loni. Tehdy to sice nedopadlo, ale pan turnajový ředitel byl moc fajn a říkal, že příští rok to už klapne.“
Komentujete tenis, trénujete na comeback, doma dvě malé děti. Nepotřebujete trochu delší den než 24 hodin?
(smích) „No teď to začíná být jízda. Ale mám skvělého manžela a hlavně sestru a babičku. Ty mi moc pomáhají. Třeba komentování teď nebylo tolik, i když jsem dělala studio v Dubaji, teď finále v Indian Wells, čeká mě Stuttgart. Čtyři roky jsem byla doma s dětmi, takže jiná akce než okolo dětí mi chyběla. Užívám si to.“
Když vás manžel Tomáš Plekanec uvidí zase hrát, třeba dostane náladu na comeback i on. Co pak?
(smích) „No tak to budeme muset mít babičku nonstop u sebe. Tomáš to má složitější kvůli problémům se zády. To je zranění, kterého se asi už nezbaví. Ale kdyby se rozhodl a přes to všechno se chtěl vracet, tak proč ne! Třeba si vystřídáme – já skončím a on zase začne. Jarda (Jágr) pořád hraje, teď už je asi možný hrát do nekonečna.“
Nakonec i vaše americká parťačka Matteková Sandsová je ještě o dva roky starší než vy. Stihnete vůbec společnou přípravu, nebo půjdete do turnajů z voleje?
„Žádná nebude, není kdy. Ale to nevadí. Na Australian Open 2015 jsme spolu hrály taky z voleje úplně poprvé a hned jsme ho vyhrály. Navíc to není o tom, jestli budeme v top formě nebo ne. Hlavně, že si spolu zase zahrajeme. My jsme spolu nikdy v Česku jako tým Bucie nehrály, snad budou mít i fanoušci radost, že nás uvidí. I o takové věci jde, ne jen o trofeje. Ale budeme se o ně pokoušet.“
Co dokázal tým Bucie:
5 grandslamových titulů
- Australian Open - 2015, 2017
- Roland Garros - 2015, 2017
- US Open - 2016
6 WTA titulů
- Charleston (2017), Miami, Wu-chan, Peking (vše 2016), Stuttgart, Toronto (obojí 2015)
Související články
