Štěpánek o pauze: Byl jsem jako pecivál
Čtyřiadevadesát minut trval návrat Radka Štěpánka na kurty. A byl vítězný. Po čtvrt roce léčení únavového syndromu zvládl dva sety v Prostějově, v 1. kole challengeru tam porazil Španěla Alberta Martína 6:3 a 7:6. Důležitá otázka, tedy zda bude v kondici pro červencový zápas Davisova poháru v Chile, se bude řešit v následujících týdnech.
Slavil titul s fotbalisty Chelsea, s hokejisty si polaskal pohár pro mistry světa. Stejně se ale nejvíc těšil na relativně obyčejnou událost, zápas na challengeru před třemi sty diváky. Radek Štěpánek v něm předvedl, jak se vyrovnal s nepříjemnou nemocí, která ho na část roku odstavila od tenisu. „Těšil jsem se jako malé dítě na hračku,“ přiznal poté, co zápas zvládl. K dalšímu nastoupí v Prostějově zase zítra ve 14 hodin.
Z čeho máte na kurtu největší radost?
„Z vítězství, z čeho jiného? Spokojený samozřejmě budu, až se dostanu do své původní formy, na tom budu muset denně pracovat. Každé vítězství na té cestě beru jako bonus a krok dopředu.“
„Cítím se docela dobře. Jsem rád, že jsem nemusel jít do třetího setu, že jsem byl schopen to utkání zvládnout v tie-breaku. Teď uvidíme, jestli jsem schopen výkony opakovat, to je na tom to nejdůležitější.“
Dařilo se vám soustředit jen na zápas, nebo jste sledoval po očku reakce vlastního těla na zápřah?
„Snažil jsem se co nejvíc koncentrovat. Člověk dva a půl měsíce nedělal nic, nemusel se na nic soustředit, takže pro mě bylo nejdůležitější nastoupit a snažit se od prvního míče myslet na to, co mám hrát. Nemyslet na to, jestli se cítím tak nebo tak, jestli mi jdou nohy, jestli dělám technické věci správně. Chtěl jsem sbírat bod po bodu, to se mi dařilo. Vím, že do optimální formy to bude ještě trvat.“
Zvládnete se dát dohromady do červencového zápasu v Chile?
„To je ještě strašně daleko. Záleží, v jaké budu kondici, jestli budu schopen vydržet hrát na tři vítězné sety. Mám na to ještě pár týdnů a věřím, že se do formy a do kondice dostanu co nejdřív, aby bylo všechno v pořádku. Měl bych odehrát turnaj na trávě v Halle a pak Wimbledon.“
Co vám výkon naznačil?
„Ze začátku jsem měl trochu problémy se servisem. Ale dokázal jsem si s tím poradit a set a půl jsem měl pod kontrolou. Za stavu 5:4 jsem servíroval do zápasu, soupeř tam zahrál tři výborné míče, tam si nemám co vyčítat. Dotáhli jsme to do tie-breaku, ve kterém jsem od začátku vedl a měl jsem ho pod kontrolou. Nepřipustil jsem další komplikace.“
Začátek jste měl bleskový, rychle jste vedl 3:0. Musel jste být na tenis hodně natěšený.
„Jsem strašně rád, že jsem zase hrál zápas. Motivace tam doopravdy je. Zase to nechci od začátku přepísknout, aby mě to stálo moc energie, ale jsem za to strašně rád, že zase můžu hrát a soutěžit.“
V noci z neděle na pondělí jste spal dobře?
„Spal jsem velice dobře. Samozřejmě před zápasem jsem zase začal cítit to krásné vrnění, které mi dva a půl měsíce chybělo. To bylo určitě příjemné.“
Pro Prostějov a menší challenger jste se rozhodl proto, abyste měl větší šanci vyhrát víc zápasů a rychle se tak dostat do herního rytmu?
„Hlavně jsem věděl, že na Roland Garros v žádném případě nemám. A já nechci dávat svoji kůži lacino, na to si, myslím, mám u hráčů nějaký respekt. Nebylo by fér jet tam nepřipravený a zabírat místo jinému. Z toho důvodu jsem ještě týden vydržel a mohl jsem začít v Prostějově, na dva vítězné sety, a postupně zjišťovat, jak na tom jsem.“
Pauza už vám musela být hodně dlouhá...
„Určitě byla dlouhá. Sice neplánovaná, ale na druhou stranu jsem si odpočinul po té náročné loňské sezoně, která trvala skoro patnáct měsíců v kuse na té nejvyšší úrovni. Tělo mi vystavilo stopku a dalo najevo, že potřebuje odpočívat. Takže jsem mu to musel proti své vůli dopřát.“
Co jste během té doby dělal?
„Tohle je nemoc, která se nedá léčit, neexistují na ni prášky, neexistuje na ni nic. Doopravdy to byl jen odpočinek. Byl ze mě takový pecivál, který pořád spal, třeba po patnáctiminutové procházce jsem musel dvě a půl hodiny spát. Tělo jsem skoro neovládal. Byl jsem schopen usnout i v sedě a bylo mi jedno kde. První tři týdny jsem se jen potácel, polehával a spal, nedělal jsem nic. Pak jsem mohl začít s lehčím pohybem, proběhnout se, zašlapat si na kole. Na druhou stranu jsem měl čas na věci, které bych si dopřát nemohl, kdybych byl zdravý.“
Jaké to byly?
„Viděl jsem se s rodinou, s kamarády, strávil jsem nějaký čas doma. Byl jsem na Chelsea na fotbale, mistrovství světa v hokeji bylo obrovským zážitkem.“
Jak je to dlouho, co zase hrajete tenis naplno?
„Je to deset dní, co jsem začal hrát naplno, tréninkové body a sety.“
Co říkáte na výkony Tomáše Berdycha na French Open?
„Tomáš začal po Australian Open hrát výborně, hlavně podává vyrovnané výkony, což byla vždycky jeho slabší stránka. On zahrál výborně a pak stagnoval. Hráčsky dospěl, na Roland Garros má do čtvrtfi nále Južného a to je taky hodně hratelné. Může se dostat ještě dál.“
