Miroslav Horák
31. prosince 2009 • 10:29

Z nominace jsem v šoku, říká šťastný Rolinek

Vstoupit do diskuse
2
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Experti jeho nominaci odhadovali na čtyřicet, padesát procent. Tomáš Rolinek to považoval za nemístně přehnaný odhad. A vida, teď se vyhlášený dříč chystá na svoji životní misi. „Jsem z toho v šoku!“ přiznává v rozhovoru z Uralu.



Vedle něj v bytě v Magnitogorsku vychutnávala návaly štěstí i útočníkova rodina. Rolinek junior nechtěl tátu vůbec pustit k telefonu. „Pořád na mě doráží, ať jdeme hrát hokej,“ usmívá se olympijský nováček.

Na včerejší den do smrti nezapomene. Se svou paní si odpoledne naladili internet s přímým přenosem odtajňování důležitého seznamu. „S manželkou jsme čekali, jestli tam moje jméno padne, nebo ne. Šlo to rychle za sebou, to moje jméno padlo, ale pořád jsem tomu nevěřil,“ popisuje věrně Rolinek.

Jistota následovala ve chvíli, kdy své jméno viděl i v internetovém zpravodajství. „Musel jsem se podívat ještě na napsanou nominaci. A to jméno se tam ukázalo taky. Byli jsme z toho úplně na větvi.“

A pak to začalo. Rolinkův mobil nepřestával drnčet pod náporem gratulací. Baterka dostala zabrat. Telefonát, esemeska, telefonát… Pořád dokola. „Na zprávy ani na nestačím odpovídat. Přišla mi a dál chodí spousta gratulací, upřímných i těch ostatních,“ překvapuje. „Ale to už je jedno… Telefon mám zahlcený, to je fakt.“

Tomáš RolinekFoto Pavel Mazáč/Archív Sport

Po chvilce s manželkou vyrazili i ke Kudrnům, na návštěvu k parťákovi z Metallurgu. „Dali jsme si panáka na zdraví. Aby to dobře dopadlo a já na olympiádu doopravdy odjel,“ naznačil, že v letadle do Vancouveru ještě nesedí.

Dlouho si však vychutnával ten ohromující pocit.Jedu na olympiádu! Já!
„V životě by mě nenapadlo, že se na takovou akci můžu dostat Byl jsem na čtyřech mistrovstvích, ale tohle je úplně něco jiného.

Pokud nebudu počítat NHL a Stanley Cup, olympiáda je v mé kariéře absolutní strop.Jsem strašně šťastnej, že jsem se dočkal,“ jásá a nebojí se to přiznat. Vážně si nedával žádné naděje. „Věděl jsem, že jsem v tom širším spektru, ale dával jsem si deset, maximálně patnáct procent.“

O všem rozhodla jeho cenná hokejová nátura. Jít do všeho po hlavě, nedívat se nalevo-napravo. Dřít, makat, bojovat, nikdy se nevzdat. To je Rolinkovo krédo.

A to ho vystřelilo na hostinu celebrit. „Vím, že jsem takhle zaškatulkovaný,“ přikyvuje. „Ale hráčů podobného stylu je víc, v NHL i v Evropě. Naprosto upřímně říkám, pro mě je to obrovský šok, absolutně něco neskutečného. Víc toho dosáhnout nemůžu,“ je si jistý.

A ví naprosto bezpečně, že ani Vancouver mu NHL nepřiblíží. „Ne. NHL už jsem dávno odpískal, o tom se nemá cenu bavit. Chci ještě dva, tři roky zůstat v Rusku, pak se uvidí,“ dodává Rolinek.

Vstoupit do diskuse
2
Články odjinud


Články odjinud