Tiskové konference - TK prezidenta Českého hokeje Tomáše Krále -  ONLINE PŘENOS -  27. září 2021   13:00

Tímto vám děkuji za pozornost a přeji příjemný zbytek dne!

Případ tedy rozhodně nekončí, protože bude mít další dohru.

Nejdůležitější informací je, že pravděpodobně ve středu zasedne Výkonný výbor Českého hokeje, který rozhodne o osudu Tomáše Krále. K jeho odvolání jsou potřeba dvě třetiny členů (šest z deseti), ale sám prezident připustil, že odstoupí i v případě, že bude hlasovat pro jeho konec pět členů výboru.

Máme to za sebou! Abychom si vše shrnuli, Tomáš Král na tiskové konferenci připustil, že spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou, ale svou spolupráci s StB, donášení na kolegy a zavinění údajného "vyhazovu vojína s kontakty do západního světa" razantně odmítl.

Vše vysvětlil svými faktickými vzpomínkami na vojnu, načež odpovídal i na doplňující dotazy novinářů.

Tisková konference je oficiálně ukončena!

Tomáš Král: Ze Sportu jsem komunikoval jen s panem Horákem. Řekl jsem mu, že nechápu, jak je český hokej čím dál tím víc poškozován, s čímž mi dochází trpělivost.

Tomáš Král: Ano, svědomí mám naprosto čisté. Jsem pošpiněný, ačkoliv udělám v budoucnu cokoliv. Za sebe mám svědomí čisté.

Proč by si na vás jako mladého a "bezvýznamného" vojáka StB vymýšlela spis?

Tomáš Král: Bylo mi řečeno od lidí z prostředí, že bylo cílem shánět co největší počet lidí ke spolupráci. Tím pádem prezentovat činnost, takže pokud někdo místo tří zpráv vykázal deset, asi z toho měl nějaký profit nebo svůj zájem. Obsahově si moc nevymysleli, ale technicky si spolupráci vymyslet museli.

Tomáš Král: Mně se nikdo z partnerů neozval. Mluvil jsem s paní Obermajerovou z BPA, zda má nějaké negativní reakce, ale řekla mi, že ne.

Tomáš Král: Pokud polovina výboru bude pro mé odvolání, tak na pozici skončím!

Tomáš Král: Ve středu na svaz nepojedu. Nechci nikoho dostat do nepříjemné situace, že by na mě musel koukat a rozhodovat o mně.

Proč vám StB nabídla spolupráci, když jste jim "nic" neřekl?

Tomáš Král: Zeptali se mě, jestli bych zájem spolupracovat s StB, což jsem odmítl. Proč, to je otázka na někoho jiného.

Proč jste tiskovku nesvolali dřív?

Tomáš Král: Ve středu vše začalo. Nebudu machrovat, pro mě to bylo a je velmi citlivé. Vše pokračovalo, nevěděl jsem, co kdo řekl a neřekl. Až dneska jsem viděl, co jsem měl namalovat za plánek bytu. Jakmile jsem díky panu Zikmundovi dal všechny informace dohromady, svolal jsem tiskovou konferenci. Myslím si, že tiskovka dnes a výkonný výbor ve středu jsou maximum, co jsem mohl udělat.

Tomáš Král: Měl jsem zjistit a dávat pozor, aby nedocházelo k věcem, jako je porušování státního tajemství. Když se ty věci děly, byly negativní pro příslušnou divizi nebo útvary.

Nebyl jsem tam proto, abych řekl, že jsme se ožrali, nebo po sobě stříkali hasicíma přístroji. Já jsem informace ani neodhaloval, jen jsem řekl informace, jak se chová, což věděli všichni. My se denně potkávali, ne že jsme spolu neustále komunikovali.

Proč musel být Zdeněk Zikmund u rozhovoru?

Zdeněk Zikmund: Byl jsem u rozhovoru na přání respondenta.

Tomáš Král: Pokud byl cíl mě cíleně poškodit, povedlo se. Musím říct, že tolik mailů podpory jsem za celý život nedostal. Když jsme přišli s novým znakem Českého hokeje, chodily mi i výhrůžky smrtí.

Tomáš Král: První mobilní telefon se objevil o deset let později. Kdybychom se chtěli domlouvat na odposlouchaných telefonech, museli bychom si volat na metr a půl od sebe, protože jsme seděli u sebe. Mobilní telefony tehdy nebyli, doba byla jiná.

Tomáš Král: Já jsem souhlasil s naší spoluprací, ale nevěděl jsem, že jsou vedené složky pod přezdívkami, to jsem nevěděl. Najednou o mně někdo napsal, že jsem estébák, čemuž jsem nevěnoval pozornost. Když se informace objevila na Wikipedii, začal jsem se zajímat.

Nedělalo mi to a nedělá dobře. Proto tady sedím a říkám to.

Proč jste rovnou tohle neřekl deníku Sport?

Tomáš Král: Komu? Pane Kuchaři, vy jste poslali SMS, že se budete věnovat mé spolupráci s StB. Požádal jsem Zdeňka o zjištění všech souvislostí, abych se zorientoval. Na řadu věcí jsem si nevzpomněl.

Já se s vámi o tom nikdy bavit nebudu, protože vy pro mě nejste partnerem. Zaregistroval jsem, že jsme se s vaším kontaktem domluvili. My jsme se léta neviděli! Ve středu večer zavolal, že mu manželka dovezla deník Sport, kde o mně píšou, co píšou. Zároveň mu ukázala váš dopis, kde jste ho žádali o rozhovor.

Já jsem mu na to řekl, že takhle to je a že s tím těžko něco udělám. Poděkoval jsem, že zavolal. Dal jsem vědět Zdeňkovi, že je připravený udělat nějaký rozhovor, ale nemyslím si, že je to dobrý. Kdybyste ho potkali, budete možná překvapeni, jak komunikujete.

Zdeněk řekl, že je potřeba uvést věci na pravou míru. Od telefonátu jsme spolu už nemluvili, takže detaily vašeho setkání neznám. Nevěřím vám ani vaší redakci, proto jsem rád, že tam Zdeněk byl. Dnešní den beru tak, že jsem se oficiálně vyjádřil a nepochybně mu zavolám. Rád se s ním uvidím!

O vázacím aktu s kontrarozvědkou

Tomáš Král: Žádný vázací akt jsem nepodepsal. Nestojí to ani ve spisech, protože to bylo tak, jak jsem vám to řekl. Veliteli jsem řekl, že po něm jdou, takže když jsem s nimi mluvil, musel jsem jim něco říct.

Proto jsem řekl, že hodně pije a je pod pantoflem. To jsem jim nemusel říkat, protože to věděli všichni. Nic dalšího jsem nesděloval. Nepřišel jsem, že bych se hájil. Kdyby mi zavolali, jestli chci dělat s kontrarozvědkou, jsem přesvědčený, že bych odmítl.

Když mě se vším seznámili, věděl jsem, že bych v případě odmítnutí na štábu nezůstal. A dalo se předpokládat, že by se o mém vyhazovu dozvěděl velitel, kterému jsem mohl říct, proč mě vyhodili. Vyhodnotil jsem, že pro mě bude lepší vše zvládnout tímto způsobem.

Přemýšlel jste o rezignaci?

Tomáš Král: Ne. Říkal jsem si, že bych se na práci vykašlal, o čemž jsem přemýšlel několikrát, ale ne v této situaci. Maximálně v případě, že názor mých kolegů a partnerů je takový, že bych to udělat měl. Nechci hokeji škodit.

Proč by se do spisů dostalo něco, co není pravda?

Tomáš Král: Ano, ve spisech stojí, co stojí. Myslím si, že názory jiných lidí v podobné pozici jsou totožné – někdy tam jsou věci, které se nestaly. Pokud se píše, že jsem se s někým sešel dvaadvacetkrát, můžu vám říct, že nesešel.

Vzpomněl jsem si na tři nebo pět schůzek, ale proč to tam je, to tam vůbec není. Já nic nevyčítám panu Kuchařovi, protože si čte ve spisu a prezentuje, co tam je – v pořádku.

Tomáš Král: To je všechno.

Tomáš Král: Tímto končím. Ve středu se dozvíte, zda pokračuji, nebo ne. Pokud kolegové posoudí, že je lepší, abych odešel, tak se seberu a vypadnu. Můžu vám zaručit, že kvalita osobního života se zlepší.

Tomáš Král: Na zasedání APK vzešlo, že mě navrhují, takže jsem tím pádem do toho šel. Může to dělat každý a před každou volbou jsem čekal, kdo bude mít o post zájem.

Nechápal jsem, proč do toho nejdou. Když chci, tak prostě kandiduji. To, že nekandidují, to je jejich věc. Kdyby kandidoval někdo, koho si vážím a nezbourá, co se vytvořilo, rád mu kormidlo předám. Na rovinu říkám, že jsou lidé, kterým bych to dobrovolně nikdy nepředal.

Tomáš Král: Později mě oslovovalo více a více lidí. Neměl jsem potřebné znalosti, takže víceméně platilo, že koho vybralo APK, to byl prezident svazu. Měl jsem dost advokacie, říkal jsem si, že zkusím něco jiného.

Říkal jsem si, že mám sport rád a trošku si orazím, ale to byl největší omyl života. Ve srovnání s advokacií a podobnými sračkami je to mateřská školka.

Tomáš Král: Zbyněk mi se svou grácií řekl, že je mu to jedno, ať do toho klidně jdu.

Tomáš Král: Řekl jsem mu, že si toho vážím a je to obrovská čest, ale že si něco takového nedovedu představit. Vzápětí jsem zavolal Zbyňkovi Kusému, kterému jsem o nabídce řekl. Chtěl jsem, aby to věděl a že do toho jít nechci.

Tomáš Král: Stav svazu byl velmi vážný. Nikdy jsem neměl ambici ani chuť stát se předsedou hokejového svazu. Začátkem roku 2008 mi volal pan Gut, řekl mi, že situaci stále probíhají a že se po debatě s lidmi z výkonného výboru domluvili, zda bych do toho nechtěl jít.

Tomáš Král: Výkonného výboru Českého hokeje jsem se účastnil jako host. Zbyněk Kusý řídil svaz, bohužel už tu dneska není. Ačkoliv jsme se neměli rádi, rozhodně se mu nemělo stát, co se stalo...

Tomáš Král: Pokud si pan Bárta vezme pana Tichého, který byl skvělý hokejista, ale neměl takové ekonomické znalosti. Mně to trvalo deset minut, pokud by pan Bárta chtěl udělat seriózní článek, sežene si tyto informace také.

Tomáš Král: Včera jsem si během deseti minut zjistil, jaké byly finanční stavy v Plzni v posledních letech. Poslední sezonu, kdy jsem měl vliv na ekonomický chod klubu, skončily jsme ve schodku 3,7 milionu korun. V roce 2004 jsem byl v klubu pouze čtyři měsíce, byla ztráta 4,5 milionu. V roce 2009, kdy jsem neměl žádný vliv, byla ztráta dvojnásobná.

Tomáš Král: Všichni zástupci klubu mi řekli, zda bych do toho nešel, protože ekonomické problémy jsou velké. To je zvykem, kamkoliv přijdu. Domluvil jsem se, že to na nějakou dobu vezmu.

To, že někteří mají názor, že jsem přivedl do klubu svého syna kvůli funkci, můj syn ho už sedm let hrál. Žádný táta neviděl syna na hokeji méně než já, protože jsem byl neustále v kanceláři. Pan Haber i pan Sýkora jsou zdrávi, tudíž se jim dá zavolat, což novinář jako pan Bárta moc dobře ví.

Tomáš Král: V Plzni jsem nahradil pana Habera. Když se vědělo, že bude končit, vytipoval se Marek Sýkora, kterého dobře znáte. V Lasselsbergeru byl tehdy pan Fiala. Marek mi volal, zda bych na schůzku šel s ním, takže jsme šli do vinárny všichni tři.

Marek se dozvěděl, co to obnáší včetně ohodnocení. Jednalo se o 150 tisíc korun, ale Marek říkal, že má velmi reálnou nabídku do Magnitogorsku. Chtěl se věnovat trénování, finančně pro něj bylo i zajímavější, takže řekl, ať to jde dělat tady Tomáš.

Tomáš Král: Napsal, že můj příchod do Plzně byl divoký. A že jsem tam nechal patnáct milionů korun sekyru, že se Zbyněk Kusý nestal předsedou, protože se nemohl věnovat kampani. Překvapilo mě, že takhle fundovaný novinář dokáže něco takového napsat.

Tomáš Král: V souvislosti s tím se objevily hodnotící články k mé osobě. Autorem článků je Pavel Bárta, což je pro na rozdíl od pana Kuchaře skutečný, vystudovaný a kvalitní novinář.

Vyhodil jsem ho ze svazu, protože byl líný jako veš a kvůli lenosti nám způsobil velké problémy vůči partnerům. Pokud jde o jeho řemeslo, je to jeden z nejlepších a nejzkušenějších novinářů.

Tomáš Král: Vnímám své postavení. Dokud se mě to netýkalo, blíže jsem se nezajímal. Byl jsem u vojenské kontrarozvědky, kde jsem se choval tak, jak jsem uznal za vhodné. Jsem rád, že jsem své působení dokázal zvládnout tak, aby žádný člověk neměl kvůli mě problémy.

Tomáš Král: Víc už nevím. Pan Kuchař říkal, že spisy studoval desítky hodin, takže je zná lépe než já. Co navazovalo, nenavazovalo. Opravdu sám nevím. Žádná hra tajných služeb se nestala.

Tomáš Král: Většina z vás mě zná, nemám problém se omluvit, když něco podělám. Už jsem to několikrát dokázal. Pokud někomu ublížím, nebo jsem měl ublížit, nemám s tím problém.

Omlouvat se, když nemám komu nebo není za co, to dělat nebudu. Nebudu hrát divadlo a říkat, že to tak cítím, když to tak není.

Tomáš Král: Vojna skončila, načež kontakt přišel, zda bych nechtěl pracovat pro tajné služby. Já jsem razantně odmítl, protože jsem tohle bral jen jako součást své vojenské služby. Od roku 1987 jsem v životě nebyl kontaktován nikým z tajných služeb, proto jsem nemusel čelit jakémukoliv oznamování.

Tomáš Král: Ptali se mě, jestli mám nějaké kontakty do západního světa. Kdo je měl, na štábu nedělal. Já skutečně nevím, o co by se mělo jednat. Už je to spousta let a nechci říkat, že jsem daného člověka neviděl a nemluvil s ním, ale nenahlásil jsem ho. Ani jsem neměl možnost informace zjistit.

Tomáš Král: Byl jsem na štábu divize, na jednotku jsem nechodil. Mohl jsem spát doma, takže jsem s těma klukama nepřišel do styku. Chodili na štáb v pomocných funkcích jako třeba řidiči, ale nevybavuji si, že bych s nima přišel do výraznějšího styku.

Tomáš Král: Existuje jediná věc, ke které nemám co říct, a to je nějaký vojín. Na základě mé informace měl odejít ze štábu, kde nemohl pokračovat, protože jeho příbuzní měli kontakty na Západě. Nevybavuji si žádného vojína, který by tyto informace splňoval a přišel jsem s ním do styku. Na žádného jsem si nevzpomněl, mohu to klidně popřít. A to i proto, že jsem, že s vojíny nepřišel do styku.

Tomáš Král: Překvapil mě Dominik Hašek, který mě rezolutně odsoudil, ale když se ho zeptali na kontakt s kontrarozvědkou, přiznal, že by mohl říct, jak jeho spoluhráči kšeftují s broušeným sklem. Kdybych to řekl já, do hodiny daný člověk z oddělení letí.

Tomáš Král: Co jsem měl vždycky na prvním místě, která není nikde zmíněna, že nikdy na základě mého udání nebyl nikdo postihnout. To byl můj záměr a cíl. Nebylo by to nic složitého.

Tomáš Král: Když jsem se dozvěděl, co se deník Sport chystá, dal jsem plnou moc Zdeňkovi (Zikmundovi). Řekl jsem mu, aby šel na úřad a seznámil se s celým spisem, ofotil ho a nastudoval. Zdeněk je badatel, v těchto věcech se vyzná a já neměl pocit, že bych něco provedl.

Tomáš Král: Jestli se ptáte, proč tam byl a neskončil, taky jsem nechápal. On byl jediný odborník na vojenské plány, nebyla síla, která by ho mohla nahradit, jinak by na své pozici dlouho nevydržel.

Tomáš Král: To, že jsem mluvil o jeho manželce, že ho má pod pantoflem a chlastá, to je všechno pravda. Věděli to všichni. Měl úžasnou manželku, později jsme spolu komunikovali a bohužel umřela na rakovinu, ale byla hrozně hodná. Myslím si, že na divizi dělala a neměla to s ním jednoduché, ale byla jediná, z koho měl vichr.

Tomáš Král: Absolutně odmítám, že bych instaloval odposlechy. Kdo mě zná, tak ví, že používám starý telefon, protože s novými neumím a nechci umět. Pokud by kontrarozvědka chtěla napíchnout na divizi kancelář, rozhodně by nepotřebovali, abych jim já nebo sekretářka otevřeli v noci kancelář. To je úplně absurdní. Jsem poslední, koho by potřebovali.

Tomáš Král: Pokud jsem se s někým potkával mimo vojnu na bezince nebo hokejích, pamatuji si tři schůzky. Kdybych měl vyčíslit, jak dlouho jsme se setkali, tak i s cestou vidím několik hodin. Možná tří, možná maximálně pěti.

Tomáš Král: Vím, že jednou za mnou přišel na tenis a jednou jsme se sešli mimo Plzeň, protože jsem jezdil za rodiči. Na parkovišti v Plzni mi jednou volal kvůli rozbitému autu, což jsou kraviny, které si člověk po letech vybavuje, aniž by věděl proč.

Tomáš Král: Jeho i lidi z kontrarozvědky jsem potkával denně i na obědech, v kancelářích a všude. Intenzivně jsem přemýšlel, kde jsem se s daným pánem setkal a vždycky se ke mně choval slušně. Nebyl to žádný lumen, paradoxně to na mě působilo tak, že mě má ve velké úctě. Ničím mi nevyhrožovali.

Tomáš Král: Ke dvaadvaceti schůzkám v žádném případě nedošlo! Jestli jsem se s tím člověkem potkal mimo štáb divize, tak maximálně třikrát nebo čtyřikrát. Nevím, kde bychom se měli potkat a kde bychom na to vzali čas.

Tomáš Král: Nic jsem nemusel podepisovat, šlo o slovní domluvu.

Tomáš Král: Že jsem si zvolil krycí jméno Renata, to je nesmysl! To, že jsem někde vedený jako Renata, to mě zaskočilo. Lidé kolem mě ví, že kdybych si měl vybrat jméno, jméno manželky bude to poslední. To je upřímně jediná věc, které jsme se za poslední týden doma zasmáli.

Tomáš Král: Takhle to bylo. Pokud říkám, že jsem u vojenské kontrarozvědky byl, není důvod popírat. Musím ale říct, že některé věci nejsou žádná pravda.

Tomáš Král: Dovedl jsem si představit, že když poslal velitele divize do zadku, tak by to udělal i teď. Oznámil jsem mu to, zachoval se ke mně výborně. To, že jsem řekl, že se chlastalo, tak se tam chlastalo a velmi zdatně.

Tomáš Král: Šel jsem na vojnu s tím, že ji musím nějak přežít. Nezkušený ani blbý jsem samozřejmě nebyl, abych si situaci nevyhodnotil. Kdybych jim řekl, že donášet nebudu, tak asi pofrčím a bylo by pravděpodobné, že ho s tím faktem seznámím.

S nikým jsem se o tom nebavil a souhlasil. Nebyl to můj styl a věděl jsem, že bych něco takového neudělal, i kdybych zjistil cokoliv. Zvažoval jsem, že to veliteli oznámím, ale když jsem věděl, jaká je situace, měl jsem trošku obavy.

Tomáš Král: Osobní kontakt a spolupráce nebyly vedeny tak, že by si mě někdo pozval, jestli bych byl ochotný dělat s kontrarozvědkou. Po měsíci na vojně, kdy mě poznali, jsem byl při jednom jednání dotázán, jak to chodí na vojně a co si myslím o veliteli, protože k němu nemají důvěru.

To bylo způsobeno tím, že hodně pil a dělal bordel, což občas byla sranda. (lehký ironický smích) Zeptali se, zda bych byl ochotný případné přestupky oznámit.

Tomáš Král: Tohle byla praxe. S kontrarozvědkou jsem byl v kontaktu neustále.

Tomáš Král: Když se stala zavážná činnost jako úmrtí, krádež zbraní nebo velká šikana. Všechnu naši činnost jsme museli vykazovat naší prokuratuře, tudíž jsme museli všechno předkládat.

Časově se jednalo o nicotnou část, protože jsme byli v kontaktu s kontrarozvědkou denně. Měli kanceláře vedle nás. Když došlo kdekoliv ke ztrátě pěti samopalů, jeli právníci s kontrarozvědkou do daných kasáren, vše prošetřili a sepisovali dokumenty. Jedna kopie šla na kontrarozvědku, druhá se předávala vojenské prokuratuře.

Tomáš Král: V oddělení byly dokumenty v režimu přísně tajné. Vedla se tam veškerá čísla celé divize, takže to byla náplň práce mého velitele. My jsme vyšetřovali trestní činnost a významné události.

Tomáš Král: Na Borech mě povolali na štáb divize, kde jsem se dostavil na právní a organizační oddělení. Byl jsem představen svému veliteli, který se mě vyptával na osobní věci a na kontakty do zahraničí. Druhý den jsem dostal umístění na toto oddělení.

Tomáš Král: Pan Kuchař se narodil deset let po mém odchodu z vojny. V roce 1986 jsem ukončil právnickou fakultu, oženil se a narodila se nám dcera. Na jaře jsem šel k tankovému praporu, kde jsem absolvolal měsíční přijímač.

Přijeli jsme tam, svlékli se do naha, dali nám injekci a mazali jsme na cimru. Mně po výcviku poslali do Plzně na Bory. Plzeň proto, že došlo k uvolnění a kluci, kteří měli rodiny a malé děti, měli šanci se dostat k blízkosti svého bydliště.

Tomáš Král: Aktuálně jsem vedený jako agent a udavač StB, ale kdo se v problematice orientuje, tak ví, že vojenská kontrarozvědka a StB jsou dvě odlišné věci. Všichni jsme museli projít prověrkou na přísně tajné. Místo jsem si nevybral, byl jsem tam přiřazen a nelituji ničeho.

Tomáš Král: Kamarádi ví, že na vojnu se hodně vzpomíná. Lidé kolem mě to o mně ví, netajil jsem se, že jsem přišel s kontrarozvědkou do styku. Kdo si na Wikipedii klikne, kdo je Tomáš Král, vyjede mu to i tam. Nic jsem nepopíral a velkou vědu jsem z toho nedělal.

Tomáš Král: Mohu svým kolegům vzkázat, že pokud se rozhodnou mi nedat důvěru, z mé strany se vůči nim vůbec nic nezmění. Prošli jsme dlouhou cestu, znám je a vím, že s tímto problém mít mohou. Z veřejného hlediska je to, si myslím, maximum, co mohu udělat.

Tomáš Král: Na středu jsem svolal Výkonný výbor, který bude bez mé přítomnosti řešit otázku mého dalšího působení. Požádal jsem Martina Urbana, aby hlasování proběhlo tajně, protože nechci nikoho z kolegů vystavovat hlasovacím nepříjemnostem, kdy zvedají veřejně ruku. Hlasování proběhne tajně, takže každý může vyjádřit svůj názor.

Tomáš Král: Začnu osobní rovinou, jak jsem se k celé věci před lety postavil, vyhodnotil si ji a následně se choval. I to je důvod, proč jsem před třemi týdny nezačal panu Kuchařovi z deníku Sport cokoliv vysvětlovat.

Druhá rovina je veřejná, protože jsem šéfem Českého hokeje a nesu zodpovědnost za své chování. Moje funkce je volená přesně daným způsobem, tudíž záleží jen na těch, kteří mě zvolili, zda jim tato skutečnost bude vadit nebo ne.

Tomáš Král: Nejsem tady, abych se obhajoval a mlžil fakta, že jsem jako voják během služby spolupracoval s kontrarozvědkou. Tím se netajím, navíc to není nic, co by nebylo známé.

Ani já jsem nevěděl, že jsem vedený ve spisech StB, protože jsem v nich nikdy vedený nebyl a nejsem. Objevil jsem se v nich později oprávněně.

Tomáš Král: Nebudu nic protahovat, protože víme, proč jsme tady. Jedná se o věc, která je stará 35 let. Ne všechno jsem si pamatoval, proto jsem si udělal oproti mým zvyklostem poznámky.

Zdeněk Zikmund vítá všechny přítomné na dnešní tiskové konferenci. V úvodní části bude mluvit Tomáš Král, pak přijdou na řadu dotazy.

Dnešní vyjádření Tomáše Krále k jeho údajné spolupráci s StB bude tedy první velkou oficiální reakcí hokejového prezidenta.

O CO V PŘÍPADU JDE?

Ve středu 22. září zveřejnil deník Sport článek o údajné temné minulosti prezidenta svazu Tomáše Krále. Dle tvrzení Sportu měl za minulého režimu jako tajný spolupracovník kontrarozvědky StB během povinné vojenské služby donášet na svého nadřízeného. A z vlastní vůle udat i kolegu.

Nejvyšší představitel Českého hokeje v následném prohlášení odmítl jakoukoliv cílenou spolupráci s StB, navíc dle svých slov o své evidenci neměl tušení. Deník Sport vycházel z dlouhého zkoumání veřejných spisů Archivu bezpečnostních složek, kde byly volně dostupné.

Český hokej v reakci poskytl zprostředkovaný rozhovor se zmíněným nadřízeným, na kterého měl Tomáš Král donášet. V anonymním rozhovoru pro deník Sport za účasti tiskového mluvčího jakékoliv Královo pochybení odmítl a šéfa Českého hokeje se zastal.

Všem fanouškům českého hokeje přeji příjemné dopoledne! V Síni slávy Českého hokeje proběhne od 13 hodin očekávaná a velmi sledovaná tisková konference prezidenta Českého hokeje Tomáše Krále.