Welsch: Odchod do Nymburka mě nenapadl

Žádné krabice připravené na stěhování jako kdysi v NBA. Ve městě na jihu Španělska si Welsch užívá čerstvé dovolené. „Organizovat začnu až podle angažmá. Nepotřebuju se nikam hnát. Jsem v Malaze doma, naším dlouhodobým plánem s manželkou je tady zůstat,“ vysvětluje.

Po etapách ve Slovinsku, NBA a Malaze vás čeká další zlomová zastávka. Co vyhlížíte?
„Další sportovní výzvu. Je mi třicet let a myslím si, že mám ještě na to hrát basketbal na nejvyšší evropské úrovni. Kdyby se podařilo na dva tři roky najít tým, kde bych mohl pokračovat v Eurolize a měl možnost bojovat o nejvyšší příčky na národních šampionátech. Ať už by to bylo Španělsko, Itálie, Řecko...“

Na internetových fórech se vyrojila přání, abyste posílil Nymburk v Adriatické lize.
„Tahle varianta mě nenapadla. Nymburk se za deset let, co jsem odešel z Česka, vypracoval ve velice kvalitní evropský tým. Je pravda, že bude hrát kvalifikaci o Euroligu?“

Jiří Welsch bojuje v dresu Malagy. • Sport

Je.
„Tak určitě může nabídnout vysokou sportovní úroveň a ani ekonomicky na tom asi nebude špatně. Ale já žádnou nabídku od Nymburka nemám. Takže se není o čem bavit.“

Luboš Bartoň také nemá jistotu pokračování v Barceloně. Nebudete si hledat angažmá společně?
„Možná bysme se mohli nabízet jako zvýhodněný balíček. (úsměv) Luboš to má taky zajímavý. Má za sebou těžký rok, i když v nejlepším týmu Evropy. Končí mu dvouletá smlouva s týmovou opcí. Záleží na Barceloně, zdá jí bude chtít využít. Dlouho se léčil ze zranění, pak už měl těžkou pozici, aby se do dvanáctky hráčů probil. Budu mu přát hodně štěstí. Uvidíme, kde skončíme.“

Je to sci-fi, že byste hráli spolu?
„Není. Hrajeme na stejných herních pozicích, nevím, jestli by si nějaký klub koupil dva Čechy a ještě na stejnou pozici. Zdá se mi to trochu těžší. Ale teoreticky se to stát může. V nějaké divoké teorii. (úsměv)“

Ve věku už máte na začátku trojku. Cítíte se na vrcholu sil, nebo už vás kluby vnímají jako starého hráče?
„Nevím, jestli mě agent nabízí už jako starého a zkušeného, nebo jako mladého a perspektivního. (úsměv) Ale… Je mi třicet a cítím se fyzicky dobře. Samozřejmě, v průběhu sezony je znát, že tělo po těžkých zápasech nebo dlouhých cestách bolí víc. Doba regenerace se prodlužuje, to si uvědomuju. Ale jinak jsem nezaznamenal, že bych ztrácel rychlost nebo výbušnost. Myslím, že trojka na začátku věku je v mém případě pořád ještě výhoda. Silnej a navíc ještě zkušenej – kdybych se měl prodávat.“



Lidé mohou vnímat, že po angažmá v NBA a Malaze už můžete jít jenom níž…
„Toho se nebojím.“

Po odchodu z NBA jste volil Malagu, protože jste chtěl jednu z vůdčích rolí. Jak se za čtyřletým angažmá ohlédnete?
„Dva a půl roku hodnotím dobře. Začátek první sezony byl pro mě těžký. Přijel jsem do klubu, který měl obrovsky nastavená očekávání, protože právě vyhrál titul. Řekl bych, že i na mě, který se vracel z NBA do Evropy, byla nastavena přehnaná očekávání. Druhou sezonu jsem se, myslím, zlepšil. A tu minulou měl výbornou.“

Ale ta poslední byla slabší…
„Těžko se to hodnotí, protože to byl nesmírně komplikovaný rok. Se všemi změnami, zraněními, porážkami… Půl sezony jsem hrál dobře, nejvíc minut z týmu. Nastupoval jsem v základu, cítil stejnou důvěru trenéra jako v minulé sezoně. Ale kolem nového roku se to nějak zlomilo. Na mě přišla krize, přestalo se mi dařit, vypadnul jsem ze základní sestavy. Pak už jsem toho moc nenahrál. Dostal jsem se až na pozici desátého, jedenáctého hráče. To bylo nepříjemný.“

Cítíte tedy chuť nastartovat se v novém klubu?
„To ne. Spíš cítím, že už tady pro mě není místo. Trenér ani klub se mnou nepočítá. A proto mi ani tolik nevadí, že se budu stěhovat jinam.“

Jiří Welsch u míče. • Archiv ABCZ NBA jste šel do mužstva španělských mistrů. Ale za čtyři roky nemáte žádnou trofej, jen bronz z Euroligy. Nejste zklamaný?
„Postup do Final Four byl hodně dobrý zážitek. Unicaja se nikdy nedostala do Top 16, a najednou jsme byli v play off a hráli proti Barceloně, kterou tu lidi nemají rádi. Ti si nejvíc užívají, když je porazíme. Takže dostat se do Final Four a ještě přes Barcelonu, to bylo! Že jsme nevyhráli žádnou soutěž, to je těžké hodnotit. Unicaja ve své historii vyhrála titul jen jednou, právě před mým příchodem. To neznamená, že se budou vyhrávat tituly jako na běžícím pásu. V lize, kde působí Barcelona, Real Madrid a další kluby s větším jménem i finančním potenciálem. Ale když se podíváte na cíle, které si klub dával před každou sezonou - tedy být mezi čtyřmi nejlepšími ve Španělsku a v Top 16 Euroligy, tak jsme je vždycky plnili. Bohužel chyběla ta nadstavba.“


Klubový web se s vámi rozloučil velmi vřele, neobvykle. Poděkoval za oddanost, profesionalismus i v horších časech a příklad pro všechny. Četl jste to?
(úsměv) „Četl. Nejdřív jsem to slyšel osobně. Ve středu od sportovního ředitele a generálního manažera. Trvalo to pět minut. Oba mi poděkovali za moje účinkování během čtyř let, protože byli na všech trénincích i zápasech. Že si váží mého profesionálního přístupu, ale že chtějí udělat změny v týmu a bohužel se mnou na příští sezonu nepočítají. Já jim poděkoval.“

Za co?
„Hlavně za to, že se mi takhle rychle a přímo vyjádřili. Protože se už můžu připravovat na to, že budu hrát jinde. Není takový zmatek jako loni, kdy mi neustále říkali, jak mě chtějí, přitom mi měsíc a půl nebyli schopni udělat konkrétní nabídku. Když jsem se o tom bavil se spoluhráčem Bernim, byl docela překvapenej. Prý to pro ně není příznačné. Naopak typické je chování vodit za nos.“

Vy jste hodně změn v Malaze, i to, že začnou u cizinců, očekával. Jak vám bylo, když se naplnily?
„Trošku mě to mrzí. Strávil jsem tu čtyři roky, mám tu vybudované zázemí, spoustu přátel, líbí se nám tady. Ale pohybuju se v profesionálním sportu a je to realita. Naopak, že jsem tu strávil čtyři roky, bylo docela netradiční.“

Jiří Welsch u míče. • ČTKJe pro vás dobré, že máte na hledání nového angažmá víc času?
„Myslím, že z hlediska jednání s dalšími týmy to výhoda není. Vidím v tom výhodu pro sebe. Že můžu Malagu vypustit z hlavy a připravovat se mentálně na to, že budu hrát jinde. Když to porovnám s loňským rokem… Měl jsem nabídky, ale pořád jsem si říkal, co když se ozve Malaga, kde bych rád zůstal?“

Vyžadujete teď víceletou smlouvu?
„Letos jsem hrál poprvé na roční smlouvu a sám sebe jsem překvapil, že jsem ani moc neřešil, že mi tak rychle končí. Jednoroční smlouva má háček, že když se člověk zraní, nemá zaručenou kontinuitu. Vracet se po zranění a hledat si angažmá je těžší. Kdybych si mohl vybrat, zvolím dvouletou smlouvu. Ale je potřeba se dívat na realitu. Spousta klubů má finanční problémy, nechtějí dělat dlouhodobější závazky. Je tedy možné, že to zase dopadne jednoroční smlouvou.“