19. března 2016 • 04:50

Na trať vyrazí Strachová s trojkou, vysněné jedničky se opět nedočkala

Autor:
Šárka Strachová si losuje číslo
TOP VIDEA
Slavia otevřela Eden. Fanoušci si prohlédli stadion a užili si den s hráči Slavia otevřela Eden. Fanoušci si prohlédli stadion a užili si den s hráči
Bohemians - Plzeň: V Ďolíčku se nehraje kvůli zmrzlému trávníku Bohemians - Plzeň: V Ďolíčku se nehraje kvůli zmrzlému trávníku
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO ZE SVATÉHO MOŘICE „Šarkááá Strachovaaa“ vyvolal moderátor českou slalomářku. Nešlo o pouhé představování závodnic, ale losování startovních čísel pro dnešní závod. „A jaké číslo má?“ ptal se dál moderátor. „Drei.“ Odpověděla Strachová. Takže trojka. Přání české závodnice ale bylo jiné. „Letos pořád čekám na tu jedničku. Už jsem měla dvojku, trojku, čtyřku… možná už všechna čísla kromě té jedničky. Zatím se nepoštěstila, tak třeba teď,“ prozradila Sportu ještě před losováním.



Tak ani teď. Jedničku si totiž vylosovala hned první žena z nejlepší sedmičky, která šla na pódium Wendy Holdenerová. Přesto byla aktuálně čtvrtá závodnice v celkovém hodnocení disciplíny spokojená. „Trojka je super,“ radovala se na pódiu.

Proč je tak důležité, s jakým číslem závodnice pojede? Je to jednoduché. Čím vyšší startovní číslo, tím více závodnic už odjelo a tím je trať rozbitější. I když, jak i sama Strachová uznává, v té nejlepší sedmičce, ve které Češka je, to zase takovou roli nehraje. „Je to jedno. To už ta trať musí být hodně hodně špatná, aby to s číslem sedm bylo rozbité. To bylo třeba v Mariboru, kde se pak závod zrušil.“

Šárka Strachová si losuje číslo

Ano, dalo by se to odbýt někde nenápadně v ústraní. Přesto se pořadatelé závodů snaží i z takové obyčejné věci, jako je losování, udělat neobyčejný zážitek jak pro sportovce, tak i pro diváky. Losuje se proto na náměstích, u velkých hotelů a podobně. Nepředstavujte si ale jen obyčejné losování z klobouku. Organizátoři bývají často velmi nápadití.

Včera si závodnice z věšáku vybraly tašku, v níž byl kelímek, pod jehož víčkem se ukrývalo číslo. Sama Strachová už ale zažila i adrenalinovější los.

„V Linezu jsme jednou dostaly sedáky a šplhaly jsem si pro číslo po stěně do takového hnízda,“ vzpomíná. Jindy jsou zase třeba čísla v nafukovacích balóncích, které závodnice propíchnou.

„Nebo ve Špindlerově mlýně, kde jsem teda nebyla, protože to bylo losování na obří slalom, tak tam byli modelové. Holky si vybraly kluka, rozepnuly mu bundu a ten měl na hrudi číslo,“ vypráví. Často je to prý tak, že si lyžařky vybírají děti, které mají číslo pod vestou. „Nebo teď v Jasné byly boty na podpatku, tak jsme si jednu vybraly a na spodní straně bylo to číslo.“

Teď si Strachová losování užívá. Byly ale doby, kdy z něj tolik nadšená nebyla, protože jí narušovalo program. „Přeci jenom ne vždy je to u hotelu, musí se někam jet, někdy musíte počítat, že to celé zabere i hodinu a půl. Dřív jsem si říkala: A zase losování, tam se mi nechce. No a pak jsem na nějakou dobu z té patnáctky vypadla a tehdy jsem si říkala: To by bylo hezké jet na to losování. Tak teď musím říct, že si to užívám. Většinou je ten program hezký, je tam něco zajímavého, tak se na to těším. Je to zpestření.“