Sledoval dění na trávníku a věděl, že musí něco změnit. Jinak bude zle. Trenér Roman Pivarník si už v průběhu prvního poločasu duelu Plzně na hřišti Jihlavy začal pohrávat s myšlenkou, že do druhého poločasu změní rozestavení na 3-5-2. Navzdory tomu, že ho Viktoria v přípravě ani jednou netrénovala. Bylo to riziko maximálních rozměrů. Západočechům ovšem vyšlo a přineslo obrat na konečných 2:1. Pivarník ukázal své trenérské mistrovství.
Zoufalá doba si žádá zoufalé činy. Plzeňský kouč Roman Pivarník se tím v zápase na půdě Jihlavy řídil, když učinil mimořádně riskantní rozhodnutí. Během poločasové přestávky od základů překopal způsob hry svého týmu, k tomu připojil i dvě střídání. „Věděl jsem, že musíme něco změnit,“ vysvětlil někdejší trenér Bohemians či Olomouce.
Viktoria v prvním poločase nevypadala vůbec dobře. A to je ještě mírně řečeno. V defenzivě kupila triviální chyby, sebe sama mučila nepřesnou rozehrávkou. Navíc vůbec nedržela střed pole, oproti svým zvyklostem ho vyklidila a nechala tvořit soupeře. Jihlava toho využila, vstřelila úvodní gól a měla i další velké šance. Mistr byl naopak pouze v roli komparzu.
Už v průběhu prvního dějství proto v Pivarníkovi zrál plán, jak děj duelu zvrátit. Rizikový, nicméně potenciálně velice účinný. V poločasové přestávce udělal dvě změny, ze hry stáhl mizerně hrající krajní obránce Aleše Matějů a Františka Rajtorala, do hry poslal bojovníky Romana Hubníka a Marka Bakoše.
Jak se změnilo rozestavení Plzně
| Sestava 1. poločas: Kozáčik - Rajtoral, Baránek, Hejda, Matějů - Hrošovský, Kučera - Kopic, Kolář, Kovařík - Ďuriš |
| Sestava 2. poločas: Kozáčik - Baránek, Hubník, Hejda - Kopic, Hrošovský, Kolář, Kučera, Kovařík - Ďuriš, Bakoš |
Především se ale rozhodl změnit herní systém. Tradiční rozestavení 4-2-3-1, kterým se Viktoria prezentuje už od časů Pavla Vrby, šlo na vedlejší kolej. Pivarník naordinoval variantu 3-5-2. I s vědomím, že tohle rozestavení Plzeň v letní přípravě vůbec nezkoušela. Ani v přátelských duelech, ani v tréninku. Pro všechny hráče to tedy byla naprostá novinka, i proto po sobě v kabině překvapeně koukali.
„Tohle nikdo z nás nečekal,“ přiznal po zápase křídelník Jan Kopic. Ze strany Pivarníka to byla hra vabank. Zkušený kouč ovšem věděl, že musí do týmu dostat nový impulz. Jinak to proti nadšeně bojující Vysočině nepůjde. A jet k odvetě 3. předkola Ligy mistrů proti Karabachu s ligovou ztrátou v zádech, to Plzeň za žádnou cenu nechtěla. „Potřebovali jsme získat převahu ve středu pole. Kdybychom přešli na variantu 4-4-2, tak by to nebylo tak výrazné,“ vysvětlil Pivarník.
Hráči tak skočili rovnýma nohama do nepoznaných vod. Navíc v situaci, kdy byli přitlačeni zády ke zdi a nebylo kam couvat. Tenhle tah ale Plzni vyšel. Už jen z toho pohledu, že touhle změnou naprosto zaskočili Jihlavu, která nedokázala zareagovat. Hosté rázem začali sbírat odražené balony, díky Janu Kopicovi rozpohybovali pravou stranu a po zásluze dvěma góly skóre otočili. Zadní řady navíc zklidnila přítomnost vůdce Romana Hubníka.
Do budoucna tak není vyloučeno, že se Viktoria k tomuto způsobu hry znovu neuchýlí. „V přípravě jsme často hráli 4-4-2, protože jsme měli dostatek útočníků. Mohli jsme je točit, stoperů ale bylo méně. Šest reprezentantů bylo dlouho mimo, pohromadě jsme byli jen tři týdny. Na nácvik nebyl žádný prostor. Chtěli bychom na tom postupně pracovat, ale při našem náročném programu je to složité. Hrajeme tři zápasy za týden, musíme se věnovat i regeneraci. A den před zápasem už nic nenacvičíme, protože nás všichni vidí,“ shrnul Pivarník.
Sám si ovšem ověřil, že mužstvo na náhlý přechod na jiný systém slyší. Do budoucna to může být další účinná zbraň mistra.
