Milan Černý v Turecku řádí: Snad si na mě Bílek vzpomene

Pět let působil Milan Černý, odchovanec Slavie Praha, v české lize a vstřelil v jejím dresu v 53 duelech jen tři góly. Stejný počet jich stihl za poslední tři zápasy v tureckém Sivassporu, kam v létě přestoupil. „Útočný styl turecké ligy mi vyhovuje, nemusím tolik bránit,“ vysvětluje.

O Vánocích jste byl doma, v Praze. Dárky pod stromeček jste si v podobě tří gólů přivezl s sebou, že?
(smích) „Přesně tak a mám z nich velkou radost. Já nikdy nebyl velký střelec, teď se mi ovšem daří. Trefit se tři zápasy za sebou, to už je něco.“

Co se s vámi stalo, že jste se najednou stal kanonýrem?
„Tak kanonýrem ještě ne. Je to možná psychickou pohodou, ale i stylem, který se hraje v turecké lize. Je víc ofenzivní, v české lize jsem hodně bránil a bojoval, tady jsem dostal od trenéra pokyny, že mohu i míň bránit a šetřit síly do útoku. To mi vyhovuje. Vzal jsem si to k srdci a plním to.“

Šance jste měl ovšem i ve Slavii, ale ty jste neproměňoval. Takže to není jen stylem.
„Těžko říct, čím to bylo. Byl jsem mladší, asi tam byla nějaká nezkušenost nebo nervozita. Teď jsem úplně v pohodě.“

Ve Slavii jste byl odchovanec, miláček fanoušků, v Turecku jste legionář, drahá posila. Neměl by být tlak na vás naopak výrazně vyšší?
„Tlak tam je a velký. Ze začátku jsem ani nehrál, přišlo hodně hráčů a za drahé peníze. Je nás v kádru čtyřiadvacet, každý chce hrát, nechce být jen do počtu. Do základu jsem se dostal až postupem, a teď se mi daří i gólově.
Nebylo to hned, musel jsem si zvyknout.“

Černý ze Slavie bráněný jabloneckými Eliášem a Kovaříkem • ČTKTeď jste se rozstřílel. Není to tím, že se blíží mistrovství Evropy a myslíte na nominaci?
„Moc bych na EURO chtěl. Ale na mém postu je dost kvalitních fotbalistů, třeba Venca Pilař. Snad o mně pan Bílek ví a zváží to. I když podívat se nebyl a v kontaktu nejsme.“

V mužstvu jsou s vámi Tomáš Rada a Jakub Navrátil. Jak vaše góly komentují?
„Jsou rádi, že je dávám. Kuba Navrátil už dal dva, což je na stopera docela dost. Zpočátku si ostatní dělali legraci, co je to za zemi, když stoper skóruje víckrát než ofenzivní hráč. Teď budou všichni zticha, už to neplatí, už jsem ho předběhl.“

Je příjemné mít v klubu dva krajany, o něž se můžete opřít, že?
„Určitě, hodně mi pomáhají. Anglicky sice umím, ale když je potřeba, tak mi pomohou. Oni umějí už i docela slušně turecky, taková ta fotbalová a základní slovíčka. To je hodně cenné.“

Milan Černý neměl důvod k radosti, Slavia v Ústí jen remizovala • Barbora Reichová (Sport)Sivasspor je na 10. příčce. Vládne s umístění ve vedení spokojenost?
„Máme 24 bodů, to je docela slušné, loni jich bylo o dost méně. Na druhou stranu jsme mohli být i na třetím místě, kdybychom jich hodně neztratili i doma zbytečnými remízami. Ale to jsou kdyby. Žádná panika s výsledky ovšem není, spíš spokojenost.“

Tureckým fotbalem zmítala úplatkářská aféra, která se nevyhnula ani Sivassporu. Už vyšuměla, nebo na klubu stále leží?
„Já ji tolik nevnímám, neřeší se to. Je ovšem pravda, že prezident klubu je ještě pořád zavřený. Byli jsme se za ním podívat. Od pohledu je to sympatický pán, nevím ale, co se okolo něj dělo.“

Byli jste za ním ve vězení?
„Pozval všechny cizince, které ještě neznal, já šel s Kubou Navrátilem, Tomáš Rada ne, protože nebyl nominován na zápas. Prezident totiž sedí v Istanbulu, šlo nás tam asi šest před zápasem s Besiktasem. Všechny nás tam kontrolovali, snímali oči, aby nás pustili. Když jsme odcházeli, tak mě přístroj nerozpoznal a nechtěli mě pustit ven. Fakt zážitek...“

Takže nyní máte v tureckém vězení záznam?
„Dá se říct, že jo. Ale nebyla to káznice, že by tam byli vrahové. Jen vyšetřovací vazba, takže v mírnějším režimu. Prezident byl normálně oblečený, povídali jsme si s ním v jedné místnosti, kde nás nikdo nehlídal. Strážci ovšem čekali za dveřmi.“

Ale stačilo to, abyste se rozhodl vést řádný život, ne?
„To docela jistě. V jiné cele seděl dřív náš brankář, toho už naštěstí pustili. Mladý kluk jako já a byl tam půl roku. Otřesná představa.“