ROZHOVOR - Slibně rozjetou fotbalovou kariéru mu zhatily zdravotní trable. Místo střílení ligových gólů podstoupil Petr Mikolanda transplantaci ledviny. Nebylo jisté, jestli se ještě někdy vrátí na hřiště. Stalo se. Místo dresu svého Žižkova teď ale nastupuje v útoku divizních Záp. A zatím mu to pálí náramně.
Mluvilo se o tom, že nastoupí ve druhé lize, po postupu Žižkova se pak fanoušci těšili na Petra Mikolandu v nejvyšší soutěži. On zvolil jinou cestu: posílil Zápy, nováčka v divizi. „Ale můj sen, dostat se do ligy, zůstává,“ říká zanedlouho 27letý Mikolanda.
Proč jste teď tedy „jen“ v divizi?
„Čtyři roky jsem nehrál mistrák, člověk se musí rozehrát. Mám Zápy blízko z domova, ve všem mi vycházejí vstříc. Přišel jsem na půl roku, pak se uvidí. Mám práci v agentuře Sport Invest, ta mě naplňuje. Taky trénuju dorost na Žižkově a komentuju v televizi.“
Byla možnost, že byste naskočil v lize za Žižkov?
„Před sezonou jsem odehrál tři zápasy, abych viděl, jak ledvina reaguje. Byl jsem unavený, regenerace byla oproti ostatním dvojnásobná. Nemůžu trénovat pětkrát týdně. Proto jsme se domluvili, že začnu níž. Trenér Pulpit mi Zápy dřív zakázal. Teď hostování povolil.“
Takže byste teď nebyl na ligu připravený?
„Zvládnul bych tam tak dvě minuty. V Zápech nechodím na všechny tréninky, kluci to berou. V lize by kabina těžko respektovala, kdybych přišel dvakrát týdně - a hrál.“
Tušíte, kdy byste mohl zvládat ligovou zátěž?
„Fotbal je sice krásný, ale musím řešit i běžný život. Teď se cítím dobře, když to tak půjde dál, můžu pomýšlet ve fotbale na vyšší a vyšší úroveň. V Zápech jsem spokojený, kluci se tady dokážou fotbalem bavit, žádný strojový styl, jako je někdy v lize.“
Hraje se vše na Mikolandu?
„Ne, vůbec! Mikolanda není v Zápech středem vesmíru. Jestli bude dávat góly on, nebo někdo jiný, to je Mikolandovi upřímně jedno.“
Vy neprožíváte vstřelené góly v divizi? Zatím jste dal čtyři ve třech zápasech.
„To zase pozor, góly prožívám! Kdybyste viděl oslavu mého druhého a vítězného gólu v Brozanech... Tlak mi vyskočil na 190.“
Zatím vám to střílí parádně, jste s tou bilancí spokojený?
„No jo, ale mám taky 19 zahozených šancí. Pauza byla dlouhá. “
Jak se vám líbí v divizi?
„Fanoušci jsou blízko hřiště, můžete s nimi prohodit pár vět, vtáhnout je do hry. Pořád lepší než na Strahově, kde je mezi hráči a diváky 150 metrů. Všichni mluví jen o lize, ale tady to není tak takticky svázané. Každý zápas je osmnáct šancí, čtyři góly, dvě penalty. Někdo bere divizi jako podřadnou soutěž, ale nestačí na ni tak šedesát procent kluků, co si myslí, že by mohli z fleku kopat ligu.“
„Většina kluků je v pohodě, přejí mi po zápase hodně zdraví. Pomáhá mi taky podpora přítelkyně, rodiny a všech, kteří mi přejí to nejlepší.“
A vy se podvědomě šetříte?
„I kdybych chtěl, tak mě ta soutěživost vtáhne. Já byl zvyklý hodně běhat, ale teď mám trochu jinou roli, nemusím být všude.“
Dřív jste bral čtyřicet prášků denně. Jak jste na tom teď?
„Už jen šest ráno a tři večer. Kontroly jsou jednou za měsíc. “
Kvůli nemoci jste vážil až 140 kilogramů. Nebál jste se, že vám to zůstane?
„Člověka to napadlo. Nemohl jsem se na sebe podívat do zrcadla. Posiloval jsem, večer nejedl a dva měsíce váha nepadala. Doktoři mi řekli, že zhubnu, až vysadím léky. A opravdu: pak jsem shodil čtyřicet kilo a byl klid. I s tou nadváhou jsem ale běhal, mám posílené nohy, bylo to jako běhat s někým na zádech. Pořád mám nějaká kila navíc, ledvina pracuje s vodou. Nejvíc mě ale deptá, že nesmím posilovat břišní svaly. Já měl vždycky vyrýsované břicho.“
Cítíte se být víc fotbalistou, komentátorem, nebo manažerem?
„Pro mě je prvořadá manažerská práce, pak fotbal ve všech rolích, komentování je až na posledním místě. Když jsem ale viděl ve studiu Frantu Straku, tomu se stejně nikdo nevyrovná, na toho nemám.“ (směje se)
Máte na komentování ohlasy?
„Jsou tři druhy lidí: jedni mě mají rádi, druzí nenávidí, třetí podle toho, jak se vyspí. Někteří gólmani mi říkali, ať se do nich nenavážím, protože nejhorší je, když jim radí útočník.“
V čem vidíte svou budoucnost?
„Chci být ve fotbale, v jakékoliv roli. Měl jsem sen po transplantaci hrát, to se splnilo. Kdybych měl před sebou motivaci sednout si do kanceláře, tak se možná nemoci poddám.“
Jste smířený i s tím, že se vám nemusí podařit návrat do ligy?
„Připravený na to jsem, ale ještě se to neděje. Kdybych byl úplně zdravý a hrál jenom fotbal, nebudu vnímat nic jiného. Jen bych se soustředil, kde budu kopat a kolik vydělám. Takhle přemýšlím nad budoucností.“
Motivuje vás Chorvat Ivan Klasnič, který po transplantaci hraje za anglický Bolton?
„U něj je to taky o tom, že trénuje třeba třikrát týdně. Mančaft ho bere, ale musí se dařit, aby to všichni tolerovali. Já mám motivaci v sobě, motivují mě jiné věci. Klasnič ale ukázal, že to jde i na téhle úrovni. Když to dokázal nějaký Ivánek, tak proč by to nemohl dokázat tady Peťánek?“
| Petr Mikolanda |
| Narozen: 12. září 1984 Kariéra: Motorlet, Slavia, Žižkov, West Ham United, Northampton, Swindon, Rushden and Diamonds, Mladá Boleslav, Zápy Ostatní: Jako manažer pracuje pro firmu Sport Invest, stará se o fotbalisty v Praze a Jižních Čechách. Za víkend stihne vidět čtyři až šest zápasů. Dělá také komentátora pro televizi Nova Sport. Když se před lety vracel z Anglie, zamířil do Mladé Boleslavi, čímž porušil smlouvu se Žižkovem. Proto mu arbitrážní komise vyměřila pokutu 8,1 milionu korun. Dluh Viktorii splácí i tím, že začal v klubu pracovat jako trenér mládeže. „Bude nám to splácet z výplaty, dokud bude ve fotbale. Do jiného zaměstnání mu zasahovat nebudeme,“ řekl už dřív šéf Žižkova Luděk Vinš. |
