Když v roce 2003 kupoval londýnskou Chelsea, už tehdy říkal: "Chci vyhrát Ligu mistrů!" Pro svůj cíl povolával ty nejlepší - hráče, trenéra Josého Mourinha. Pak jiné hráče, jiné trénery... Ale miliardy vysněnou trofej nepřinášely a nepřinášely. Do včerejška.
Hned v první sezoně se Chelsea pod Abramovičem rvala o titul v anglické lize, skončila druhá. V Lize mistrů došla až do semifinále, kde ji vyřadilo AS Monaco. A přesto ruský majitel cítil, že chce víc. Odvolal trenéra Claudia Ranieriho a povolal Josého Mourinha. Muže, který v tu sezonu dokráčel s Portem pro trofej v Champions League.
Ten okamžitě Abramovičovi vzkázal, že si pro tuto práci vybral toho nejlepšího "The Special One". Do finále Ligy mistrů se však Mourinho s Chelsea nikdy neprobojoval. Dvakrát vyhořel v semifinále s Liverpoolem.
"Blues" si zahráli první finále až v roce 2008, ale to již seděl na lavičce Avram Grant, který sestoupil z ředitelských pozic a nahradil právě Mourinha.
Abramovič hledal další a další trénery, kteří by naplnili jeho očekávání. Za posily utrácel miliardy. Každý rok vylepšoval tým k obrazu svému. I proto přibalil novým manažerům k cílu vyhrávat trofeje navíc jeden úkol: hrát ofenzivní fotbal a bavit fanoušky. Angažoval Scolariho, Hiddinka, Ancelottiho, Villase-Boase. Ale nikdo se do finále nedostal.
To až s Di Matteem, původně jen dočasnou náhradou za odvolaného AVB. Tým se kolem jeho osoby neuvěřitelně semknul, vyřadil Neapol, Benfiku, Barcelonu a ve finále porazil na penalty Bayern Mnichov. Cíl hrát ofenzivní fotbal sice nesplnil, k trofeji se probránil, ovšem pohár pro vítěze Ligy mistrů získal.
Pro sebe, hráče, fanoušky i vlastníka klubu Abramoviče. Dočkal se po dlouhých devíti letech.
Roman Abramovič během svého působení v Chelsea utratil podle Sunday Times 1 miliardu liber, podle The Sun až 1,8 miliardy liber.
