Fotbalová jumboliga. Proč ano – a proč ne
Tak to je gól! Celou věčnost se mluví o snížení množství účastníků Gambrinus ligy – a nakonec to skončí pravým opakem. V horizontu několika let by se jejich počet měl zvýšit ze současných šestnácti na dvacet. Zní vám to šíleně? No, jde určitě o kontroverzní nápad. Jaké jsou jeho klady a zápory?
+ ZMĚNA JE ŽIVOT
Je třeba si přiznat, že fotbalová liga v dnešní podobě stoupající zájem diváků nevyvolává. Logicky se tak nabízejí úvahy, jak to zkusit změnit. „V současné době jsme v situaci, že se musí něco stát. S ligou musíme něco udělat,“ soudí Dušan Svoboda, zastupující šéf ligového shromáždění a místopředseda představenstva pražské Sparty. Zkusme tedy být pozitivní a nezatracovat všechny návrhy hned v zárodku.
+ VÍCE ZÁPASŮ
Je to jednoduchá rovnice – více týmů = více zápasů. A o to jde v téhle hře především. Rozšíření by mělo mít ekonomický i sportovní efekt. Dnes v podstatě kluby platí hráče za to, že bezmála půlrok pouze trénují. Letní a zejména zimní přestávka je v Česku neúnosně dlouhá. Letos například celých čtrnáct týdnů! „Proč mají fotbalisté stát nebo jen trénovat, když můžou hrát zápasy?“ nechápe sparťanský generální sportovní manažer Jozef Chovanec. Dvacetičlenná liga by měla osmatřicet kol, to by znamenalo o osm soutěžních zápasů více.
+ PROSTOR PRO MLADÉ
Pokud se mluvilo o zredukování počtu ligových klubů, hlavní protiargument vždy zněl: doplatili by na to mladí fotbalisté. Dá tedy rozum, že na rozšíření by naopak vydělali. „Musíme se na to dívat ekonomicky. Ve dvacetičlenné lize dostane šanci víc mladých kluků. A my jsme a vždycky budeme fotbalově exportní země,“ nabádá teplický ředitel František Hrdlička.
- ROZMĚLNĚNÁ KVALITA
Mnozí experti si myslí, že v České republice není dost kvalitních fotbalistů pro šestnáct celků. Natožpak pro dvacet. Místo aby se výběr toho nejlepšího koncentroval, naopak se rozptýlí – to je zřejmá věc. „Přitom kdyby se snížil počet klubů, mohlo by přibýt kvalitních zápasů, ve kterých by se hrál otevřený fotbal,“ lituje olomoucký šéf Josef Lébr. Útěchou mu může být aspoň fakt, že v nižších patrech najdeme pořád dost klubů, které si přídomek ligový zaslouží. Namátkou Dukla, Žižkov, Zlín, Opava, Jihlava…
- NUDNÝ STŘED TABULKY
Soutěž o dvaceti účastnících by mohla být záhy po svém startu z valné části o ničem, zejména pokud by sestupovaly jen poslední dva, jak je tomu nyní. V tom případě by hrozilo, že celky od 6. do 15. místa by třeba celé jaro neměly v podstatě o co hrát. A jelikož by nastupovaly proti soupeřům, které by motivaci naopak nepostrádaly, mohlo by to dopadnout jakkoli – jen ne dobře. Dočkali bychom se dozajista výsledků, které by renomé soutěže neprospěly.
- BRR, TA ZIMA
Kterým směrem by se osmatřicetikolová liga natáhla v kalendáři? Přirozeně se nabízí léto, kdy jsou perfektní terény a pod širákem je krásně. Jenže každý sudý rok by liga beztak (snad) musela končit kvůli mistrovství světa či Evropy už na začátku května. A každý lichý letopočet by naopak jeden soutěžní ročník plynule navazoval na druhý, což také není zcela ideální. Kalendář UEFA i okolních zemí vede naopak k tomu natáhnout sezonu až do začátku zimy, což ovšem není vábná představa. „V tomto ohledu stojíme proti přání fanoušků, kteří na fotbal nechtějí chodit v zimě a ve sněhových vánicích. Navíc na stadionech není takový komfort, aby si někde o přestávce dali v klidu čaj, zahřáli se a šli se dívat na druhý poločas,“ uznává Svoboda.
