ROZHOVOR | VIDEO | Prožil hrůzný večer, na který nebude vzpomínat v dobrém. Slávistický útočník Bekim Balaj byl účastníkem kvalifikační bitvy mezi Srbskem a Albánií, která byla po 44 minutách předčasně ukončena. Na vině byl dron s vlajkou Velké Albánie, který se krátce před poločasem vznesl nad trávník a rozbouřil emoce mezi hráči i domácími fanoušky. „Měli jsme hrozný strach, něco takového nikdo z nás nečekal,“ řekl Balaj po příletu do Prahy.
Když ve středu večer přistál v Praze, stále s ním cloumaly emoce. Na první pohled bylo patrné, jak moc ho mrzí události, kterých se v úterý musel účastnit. Útočník Bekim Balaj přesto zachoval chladnou hlavu, ostřejších vyjádření se snažil vyvarovat.
Od incidentu uplynulo několik hodin. Jaké dojmy ve vás utkání proti Srbsku zanechalo?
„Jenom ty špatné. Bohužel to nebyl fotbal. O zápase se tady vůbec nemůžeme bavit. Jeli jsme do Srbska a věděli jsme o všem, co se v minulosti dělo mezi oběma zeměmi. Tušili jsme, že by se mohlo něco stát. Ale spíš jsme očekávali těžký zápas proti silnému soupeři. O ničem jiném jsme nepřemýšleli.“
Nasvědčovalo něco tomu, že by mohlo dojít k problémům?
„Kolem zápasu byla speciální opatření, ale s tím jsme počítali. Vůbec jsme však nečekali, že by se mohlo něco stát. Bylo nám řečeno, že utkání budou provázet mimořádná bezpečnostní opatření. Ale vypadalo to, jako bychom do Bělehradu vůbec nepřijeli hrát fotbal. Každých padesát nebo sto metrů byli policisté, když jsme cestovali autobusem, museli nám vyklízet ulice.“
Atmosféra byla vypjatá od samotného začátku, že?
„V momentě, kdy jsme vstoupili na stadion, nás tvrdé jádro srbských fanoušků rasisticky uráželo. Byl to hodně divný pocit, nebyli jsme na to připravení. Chtěli jsme prostě hrát fotbal, nic jiného nás nezajímalo.“
Jak probíhalo těch 44 minut, které se odehrály?
„Od první minuty jsme to měli těžké, tlak ze strany fanoušků se neustále stupňoval. Každým okamžikem byl silnější. Nebylo vůbec jednoduché v takové atmosféře hrát. Byli jsme vystrašení, nikdy se nám nestalo, abychom hráli na stadionu, kde byli všichni proti nám. Cítili jsme se sami, neměli jsme tam žádné fanoušky ani lidi, kteří by se o nás postarali.
A pak se před poločasem objevila na dronu vlajka…
„Přesně tak, tím se to celé úplně zvrtlo. My jsme si toho všimli až po chvilce. Říkali jsme rozhodčímu, aby utkání přerušil. Když se vlajka dostala dolů, jeden z obránců soupeře jí sebral. My jsme šli k tomu protihráči a žádali jsme pouze respekt. Říkali jsme jim, aby nic nedělali a dali tu vlajku rozhodčímu. Ale nebylo to jednoduché. Oni chtěli tu vlajku použít, aby demonstrovali vlastní sílu. Stadion začal burácet, atmosféra se vyhrotila. V tu chvíli jsem vzal vlajku a běžel s ní na střídačku, kde jsem jí chtěl nechat. V tu chvíli mě jeden fanoušek udeřil plastovou židlí, naštěstí jsem si chránil hlavu rukama, takže se mi nic nestalo. Ale byl jsem vyděšený. Pak jsme se spoluhráči zamířili raději do útrob stadionu, bylo to dobré rozhodnutí.“
Věděli jste hned, že v zápase nechcete pokračovat?
„Přesně tak. Psychicky jsme nebyli schopní dál hrát, to nám bylo hned jasné.“
Co se dělo po utkání?
„Na stadionu jsme strávili další tři hodiny. Oni kontrolovali úplně všechno, mysleli si, že jsme měli nějaké spojení s dronem, na kterém byla vlajka. Mimo stadion jsme pak už neměli žádné problémy, mohli jsme se přesunout přímo na letiště a odletět domů.“
Zažil jste v kariéře něco podobného?
„Nebylo to normální prostředí. Věděli jsme, co se v minulosti stalo. Ale my jsme chtěli hrát fotbal, vůbec jsme nevěděli, co se může v roce 2014 stát. Zajímaly nás jen tři body, které jsme chtěli získat. Nic jiného jsme neřešili,“
Co myslíte, že bude nyní následovat?
„Nebylo to o nás, ale o domácích. Oni měli zajistit bezpečnost, je to jejich chyba. Očekáváme, že z toho utkání budeme mít tři body a Srbové budou potrestáni. Není to poprvé, co se něco takového stalo.“
Určitě jste rád, že se nyní znovu vracíte do Slavie, že?
„Pro celý náš tým to byl náročný moment. Není jednoduché se s něčím takovým vyrovnat, v každém z nás to nějakou dobu určitě zůstane. Ale jsem rád, že to nejhorší je za mnou. Změnil jsem prostředí, vracím se do Slavie a moc se na to těším.“
