Lukáš Tomek
12. března 2015 • 19:04

Svoboda o samostatné lize: Musíme jít cestou jako bundesliga

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Zůstaň, jaký jsi... Řepku hráči žerou, bude výborný trenér, předpovídá Páník
Plekanec promluvil o Kladně: Když se pořád opakují stejné chyby, tak…
VŠECHNA VIDEA ZDE

Zlepšit produkt, podstatně zvýšit finanční příjmy profesionálních soutěží a vrátit celému fotbalu důvěryhodnost. To jsou podle šéfa Ligové fotbalové asociace (LFA) Dušana Svobody klíčové cíle, které by měl naplnit projekt samostatné ligy. Zároveň místopředseda představenstva Sparty vysvětluje, že autonomní soutěž neznamená odtržení od FAČR, ale naopak oboustranné partnerství s jasným rozdělením rolí.



Největší propagátor tohoto projektu mluví i o inspiraci v Nizozemsku a v Německu, vysvětluje, proč je nyní hodnota televizních práv v Česku řádově nižší než ve vyspělých zemích, a vyjadřuje se i k dosud odmítavému postoji Romana Berbra k připravovanému plánu.

Na posledním zasedání Ligového shromáždění kluby jednohlasně deklarovaly touhu založit autonomní ligu. V jaké fázi jsou avizovaná vyjednávání mezi fotbalovou asociací a LFA o rámcové smlouvě, která je pro spuštění projektu klíčová?
„Předem bych chtěl uvést na pravou míru jednu věc. Dost nepřesně se někdy mluví o jakémsi odtržení ligy od zbytku fotbalu, ale tak to není. Asi nejsprávněji se to dá nazvat změnou organizačního ukotvení profesionálního fotbalu, ale co je důležité – v rámci asociace!“

A ta vyjednávání - rozběhla se už?
„Probíhají kontinuálně už delší dobu. S předsedou Peltou jsem na to téma vedl desítky rozhovorů a jsem rád, že dochází ke stále většímu sbližování stanovisek. Co bylo v poslední době opravdu důležité, byla ona schůzka vlastníků všech prvoligových klubů 13. ledna. Zúčastnili se jí navíc i Miroslav Pelta a generální sekretář Rudolf Řepka, kteří na vlastní oči viděli touhu a jednotu klubů přiblížit se i po této stránce vyspělé fotbalové Evropě. I proto pak řekli: O. K., jdeme do toho.“

Je stále reálné, že samostatná liga začne už v červenci tohoto roku?
„Reálné to je. Nevymýšlíme tu jadernou elektrárnu nového typu, ale projekt, který je poměrně do detailu popsaný i vyzkoušený jinde. Máme se kde inspirovat. Je to více otázka politické vůle než složitých vyjednávání. Na druhou stranu pokud budou racionální argumenty pro to, že z organizačních či administrativních důvodů bude lepší vše nastavit až od 1. července 2016, tak s tím dovedu také žít. Nechci, aby se rozhodovalo v časovém presu, aby to tak kdokoliv cítil. Co je však pro mě už nyní opravdu důležité, aby v horizontu nízkých jednotek týdnů jasně zaznělo pevné datum. Jestli to bude 1. 7. 2015, nebo 1. 7. 2016 není tak stěžejní, ale je opravdu nutné, abychom už všichni věděli, na čem jsme. Za sebe ale říkám, že jsme připraveni i na letošní červenec.“

Stále více lidí ve fotbalovém hnutí projekt samostatné ligy chápe. Na druhou stranu pro některé členy v nižších patrech fotbalové pyramidy je stále daleko… Jak byste jim smysl autonomní ligy vysvětlil?
„Fakticky jde o to vyjmout profesionální fotbal ze struktury volených orgánů občanského sdružení a přiblížit profesionální soutěže fungování obchodní společnosti. Celá asociace je složitý politický organismus, což s sebou občas přináší nutnost dělat dohody a kompromisy. Jenže pokud chcete být obchodně úspěšní, tak potřebujete naopak dělat rychlá striktní rozhodnutí. Mít řídící strukturu orientovanou na výkon. A navíc je správné, aby o důležitých otázkách profesionální ligy primárně rozhodovali ti, kdo do fotbalu investují nemalé částky – tedy majitelé klubů. Druhým podstatným momentem je jasné rozdělení rolí a odpovědností.“

Jak konkrétně?
„Jasným zájmem ligy bude budování její silné tržní pozice, maximalizace výnosů, snaha přitáhnout k fotbalu co nejvíce fanoušků a komerčních partnerů. Na druhou stranu role asociace je naprosto nezastupitelná. Je to garant dlouhodobé stability fotbalu, asociace musí být určujícím prvkem v progresu fotbalu, musí hrát klíčovou roli v aplikaci nových trendů v oblasti výchovy mládeže. A o roli asociace v oblasti reprezentace není vůbec třeba hovořit.“

Důležitá tedy pro samostatnou ligu bude především právní subjektivita?
„Přesně. Tak, aby liga měla možnost sama uzavírat smlouvy, aby mohla vstupovat do právních vztahů bez prostředníka FAČR nebo STES. Paradoxní je, že například krajské fotbalové svazy už vlastní právní subjektivitu mají. Zakládají si dceřiné společnosti, zatímco Synot liga tuto možnost nemá. Profesionální ligové kluby sice v Česku tvoří pouhý zlomek celkové základny národní asociace, tedy měřeno počtem členů, ale na druhou stranu vytváří většinové povědomí o fotbale v naší zemi. Jejich rozpočty navíc ročně protočí částku kolem 1,5 miliardy korun, z níž podstatnou část investují jejich vlastníci. A toto všechno je pak v naprostém nepoměru k váze, kterou mají profesionální kluby v nastaveném volebním schématu fotbalové asociace. Věřím, že zmiňovanou změnou může dojít k narovnání i těchto disproporcí a k nastolení vyváženějšího stavu.“

Kolik lidí se dnes fakticky o Synot ligu stará?
„Ještě před pár lety to byli dva lidé, dnes možná čtyři. To je opravdu málo…“

Jak velký by tedy aparát ligy v budoucnu měl být?
„Bude narůstat postupně i s tím, jak se změní schéma prodeje televizních práv od roku 2018. Pak si myslím, že by liga měla mít svoje marketingové a obchodní oddělení. Ale jestli to bude pět nebo dvanáct lidí, teď neumím říct. Je jen jasné, že to musejí být profesionálové. Ne dobrovolníci nebo lidé, kteří pracují ještě v klubech. A budu navrhovat, aby náklady na režijní aparát ligy byly odvislé od celkových příjmů ligy, které se rozdělí mezi kluby za realizaci reklamních a televizních práv. Prostě jasně dané procento, na kterém se kluby shodnou. Je logické, aby s nárůstem příjmů rostl také aparát ligy. Upřímně řečeno, nikde v zahraničí jsem neviděl, aby byl management ligy tak personálně podhodnocený, jako je tomu dnes u nás.“

Nyní ligová práva obchoduje výhradně STES. Z toho, co říkáte, vyplývá, že jste připraveni STES vystavit do konkurenčního prostředí?
„Ano, je to tak. Naším jediným zájmem bude práva co nejlépe zobchodovat a k tomu je tvrdé konkurenční prostředí ta nejlepší cesta.“

Znamená samostatná liga možnost dělat si se soutěží prakticky to, co budete chtít?
„Tak to v žádném případě. Fotbal má silné zastřešující organizace FIFA a UEFA, které všem vymezují mantinely.“

Čeho se to konkrétně týká v případě autonomní ligy a pravidel UEFA?
„Jsou tam dvě základní omezení. Jednak komise rozhodčích musí být nezávislá na klubech, a proto zůstane v kompetenci FAČR. A druhá věc se týká nemožnosti soutěž jakkoliv uzavřít tak, jak je to například v NHL. Těch limitů je tam samozřejmě více, ale tyto jsou asi pro veřejnost nejpodstatnější.“

Bude mít v rámci samostatné ligy každý klub Synot ligy stejnou sílu hlasu?
„Samozřejmě, jinak to ani být nemůže. Způsob, jak budou probíhat rozhodovací procesy v rámci LFA, je ale výlučně v kompetenci klubů.“

A co třeba počet týmů v první a druhé lize. Nezmění se?
„Pokud by se někdy číslo 32 týmů pro první a druhou ligu mělo měnit, tak vždy po dohodě s asociací.“

A podle vás by se mělo měnit?
„Ano. Můj subjektivní dlouhodobý názor je, že 32 plně profesionálních klubů je pro Česko hodně. Dobrý indikátor pro to je, že v posledních ročnících sice vždy dobře víme, kdo opustí druhou ligu, ale je čím dál větší problém z třetí ligy tu druhou doplnit. Naopak situace mezi první a druhou ligou se z tohoto pohledu podařilo zlepšit.“

Jedním z klíčových bodů při vyjednávání o rámcové smlouvě mezi FAČR a LFA bude finanční nastavení. Například v bundeslize proudí peníze oběma směry. Liga poskytuje 3-5 procent ze svých příjmů národní asociaci, ta naopak lize posílá zhruba 20 procent z výnosů národního týmu. Počítáte s podobným modelem?
„Zatím to nechci detailně komentovat, nejdříve to musí zaznít u jednacího stolu. Chci jen říct, že mezi situací v řadě západních zemí a v Česku je jeden výrazný rozdíl. Na západ od nás jsou ligy většinou finančně silné a jsou zdrojem největšího výdělku v rámci fotbalu. U nás liga finančně strádá. Proto je pak těžké chtít, aby se kluby ještě části prostředků vzdaly a prohloubily tak svojí ztrátu. Nicméně pokud se v budoucnu bude lize ekonomicky dařit, fotbalová asociace na tom vždy vydělá. Nejdřív je však potřeba nastavit podmínky tak, aby ligu nedusily, ale naopak jí umožnily se rozvinout. Zdůrazňuji, že je rozdíl se „solidárně“ vzdát části zisku, anebo prohloubit svoji ztrátu.“

Proč je možné v Dánsku prodat televizní práva na první ligu za 47 milionů eur a v Česku, kde hraje Synot ligu o dva týmy víc, jen za za 4,5 milionu eur?
„Mohl bych použít klišé, že Dánsko je bohatá země, která má ropu. Ale to není správná odpověď. Podle mě podstatnější roli sehrálo to, jak se v Česku historicky vyvíjela situace na televizním trhu. Dlouho tu byla jedna úspěšná dominantní komerční televize, která trh s právy na jistou dobu zakonzervovala. V Dánsku byla situace jiná. Takže to je vliv mimo fotbal. A druhá věc? V Dánsku o fotbal jako produkt systematicky pečují. Oni se také s tím kontraktem na 47 milionů eur nenarodili. Byl to postupný vývoj, zlom tam nastal před 8 nebo 10 lety.“

Kde by podle vás měla být v průběhu čtyř osmi let částka za práva Synot ligy
„Budu spokojený s postupným růstem. Nemůžeme si myslet, že jen díky podpisu smlouvy mezi LFA a FAČRem dojde ke skokovému nárůstu. Ale věřím, že do výše práv pozitivně promluví technologické změny a možnosti jak využít přímé přenosy i sestřihy. Mám na mysli především nové platformy vysílání. Webového i televizního. To by nám mělo pomoci.“

Sám jste říkal, že autonomní ligou neobjevujeme Ameriku. Máte v Evropě v některé z lokálních soutěží vzor, jak byste chtěl, aby vypadala i soutěž v Česku?
„Asi nejvíce je to Nizozemsko a v posledních letech Švýcarsko. A na tom nejvyšším levelu je pro nás inspirace bundesliga. Nic lepšího nejde vymyslet.“

V Německu v současnosti i na druhou ligu chodí často více fanoušků než na zápasy Synot ligy. Čím to je?
„Je dobré to vidět v historickém kontextu. Ještě v sezoně 1988/89 byla průměrná bundesligová návštěva 18 934 diváků. Pak ale začala kontinuálně stoupat. O deset let později to bylo téměř 33 000, v sezoně 2008/2009 už 42 500 a v minulé sezoně ještě o tisícovku více. A tohle všechno je výsledek toho, že se bundesliga maximálně orientovala na fanouška a začala s německou precizností pracovat na tom, aby si každý mohl vytvořit ke svému klubu co nejsilnější pouto. My musíme jít podobnou cestou.“

Co podle vás nyní Synot lize do skvělého produktu nejvíce chybí?
„Nechci, aby to znělo jako klišé, ale je to mentální nastavení všech, kdo se tu o fotbal starají, a to zejména v klubech. Jejich hlavním zájmem při jakémkoliv rozhodování by mělo být to, jestli se věci dějí právě ve prospěch fanouška. A když se třeba něco nepovede, tak to hned nevzdat. Musíme ligu prodávat, musíme se to naučit, nesmíme na to rezignovat a říct si, že prostě nejsme v Německu, že jsme národ chalupářů a že tady lidi na fotbal chodit nebudou.“

Zatím to v klubech takhle nefunguje?
„Rozhodně ne absolutně. Často se řeší, jestli je to a to dobré pro hráče, pro trenéry, pro partnery. Netvrdím, že to není také důležité, ale nikdy to nesmí jít úplně proti zájmu fanouška.“

Samostatná liga znamená logicky nejen tým profesionálů v jejím čele, ale i profesionály na úrovni klubů. Na první pohled jsou však mezi kluby Synot ligy rozdíly.
„Máte pravdu a tuto věc dávám i sobě za úkol. Nejde dělat marketing ligy bez podpory a souhry s kluby. Takže je třeba vysvětlovat i vlastníkům klubů, že je nutné investovat nejen do hráčského kádru, ale i do věcí kolem. Doposud byl v těchto částkách občas velký nepoměr. Prodáváme lidem emoci, ale tu jim chtějí prodat i jiné sporty, kina, zábavní centra. Pohybujeme se v tvrdém konkurenčním prostředí.“

A co zázemí pro diváky přímo na stadionech?
„Vždy můžeme i tady něco zlepšit, na druhou stranu to nyní nepovažuji za problém. Mám možnost vidět zázemí i na jiných stadionech v zahraničí a nemáme se tady za co stydět. Zázemí na stadionech naší ligy je s výjimkou jednoho či dvou klubů na dobré evropské úrovni. Ale jiná klíčová věc mě napadá…“

Povídejte.
„Fotbal v Česku bojuje se ztrátou důvěry. A podle mě je nyní velká a možná poslední příležitost spojit projekt autonomní ligy s rebrandingem celého českého fotbalu. Tak, abychom se pro společnost zase stali důvěryhodní. Aby lidé věřili, že pokud se na hřišti stanou nějaké chyby, tak proto, že vyplynuly ze hry. Ne z něčeho jiného.“

A vy tomu opravdu nyní vždy věříte?
„Kdybych tomu nevěřil, tak bych to nemohl dělat. Víte – my jsme za posledních deset patnáct let udělali spoustu chyb. Bohužel fotbal není rajskou zahradou uprostřed zlého světa.“

To je pravda. Je ale klíčové proti případné korupci efektivně bojovat.
„S tím souhlasím. Stejně jako s rychlými exemplárními tresty, pokud se prokáže.“

Mužem, který se od počátku staví proti projektu do opozice, je Roman Berbr. Proč?
„Vnímám to tak, že Roman Berbr zastupuje výkonnostní fotbal, je místopředsedou za Čechy, a my se nyní bavíme o rozdělování rolí a novém nastavení českého fotbalu. Je logické, že se snaží maximálně hájit zájmy svého „voličského“ segmentu. Nicméně si myslím, že ve výkonném výboru už všichni víme, že autonomní liga je logický krok. A teď už nejde o to, jestli ano, či ne, ale kdy a jak. I proto jeho výroky nekomentuji a věřím, že se domluvíme.“

Roman Berbr doslova pronesl – samostatná liga ano, ale ne za peníze FAČR…
„Ale vždyť to je jasné. Akorát si musíme ujasnit, co jsou peníze FAČR. Já tvrdím, že státní dotace nejsou peníze FAČR, ale FAČR tyto peníze pouze distribuuje dalším příjemcům, jako jsou kraje, okresy, mládežnické reprezentace a zejména podpora mládeže a masového fotbalu. A navíc stále opakuji, že podpisem smlouvy mezi LFA a FAČR žádný kraj ani okres o žádné prostředky nepřijde. Na druhou stranu říkám, že by FAČR měla více podporovat výchovu talentované mládeže v klubech a to včetně mládeže, o které se starají profesionální kluby.

Roman Berbr ale možná spíše narážel na návrh, aby pro rozjezd autonomní ligy asociace uvolnila částku kolem 20 milionů korun na dva roky. Je to tak?
„Dodnes nese náklady na ligu asociace a přijde mi férové, aby tyto „ušetřené“ prostředky byly nějakou formou alokovány na rozjezd nové ligy. Opakuji, že by mělo být v zájmu všech, aby liga fungovala ekonomicky dobře. Pokud bude liga nadále ekonomicky strádat, tak to nikomu neprospěje. Ale dál to teď nechci komentovat.“

Jste už delší dobu hlavním propagátorem projektu samostatné ligy. Chtěl byste být i v budoucnu ligovým lídrem, šéfem LFA?
„To není otázka na mě, ale na majitele klubů. Na jejich setkání by se mělo rozhodnout, kdo projekt dále povede. Svůj úkol nyní vidím v tom připravit projekt ke schválení.“

Ano, rozhodnou majitelé klubů. Ale přesto – chtěl byste samostatné lize šéfovat?
„Řeknu to takto – jsem připravený převzít tu zodpovědnost. Ale pouze za podmínky, že na tom bude silná většinová shoda. Nechci, aby se z toho stal nějaký fotbalově politický souboj. Ale opravdu tohle teď není důležité a není to podmínka pro nic.“

Kdybyste se teoreticky šéfem ligy stal, vzdal byste se funkce v představenstvu Sparty?
„To už jsou hodně spekulativní otázky. Upřímně si to neumím moc představit a ani mi to nepřijde důležité. Moje pozice ve fotbale je daná tím, že deset let působím ve Spartě, všichni to vědí. Stejně jako vědí o mém přátelství s Danem Křetínským. Když to někomu bude vadit, tak na tom nic nezmění ani nějaká abdikace na moji pozici ve Spartě. Nějaké vzdávání se funkcí by mi přišla jen hra na slepou bábu. Asi jako když se pan Kříž, můj předchůdce v roli místopředsedy pro ligu, formálně vzdal svého fungování ve Viktorii Plzeň a přitom všichni věděli, že mu Viktorka nadále patřila.“

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud