Trénink s roboty na ping-pong? I ten drží Čecha mezi špičkou
Gólman české fotbalové reprezentace a londýnské Chelsea Petr Čech je absolutní světovou špičkou. Pořád se ale snaží zdokonalovat, v rámci přípravy využívá speciální přístroje a roboty na ping-pong. I díky nim stále září.
Abyste se udržel na top úrovni, musíte s přibývajícím věkem pracovat víc a víc. K vylepšení reakčních schopností i periferního vidění používáte speciální přístroje. V čem vám pomáhají?
„Důležité je udržet mozek, aby stále pracoval v permanenci, rychleji a s větší kapacitou. Co se týká fyzické připravenosti, tak po deseti letech jsou tam určité limity. Už je těžké se zlepšit řekněme po silové stránce. Ale co se týká reakce, myšlení a předvídání, to jde. Snažíme se najít způsob, jak nezapadnout do rutiny. Člověk je v jednom klubu deset let, má za sebou spoustu zápasů, hodně stresu, takže musíte najít cestu, jak se zlepšovat tak, aby to nespadlo do stereotypu a neotrávil jste sám sebe. Je spousta možností, které se dají převzít z jiných sportů. Nebo najít úplně mimofotbalové a mimosportovní prostředí.“
Například ze stolního tenisu?
„Ano, využíváme roboty na ping-pong, kteří vystřelují míčky s různými barvami, a máme k tomu různé úkoly. Třeba barevný míček se musí vyrazit, bílý chytit nebo ho dát do krabice. Děláme to i ve dvojicích a trojicích, prostě různě. Anebo využíváme desku s osmdesáti světly, které se rozsvěcují a vy musíte co nejrychleji zmáčknout a vypnout ho. Podle toho můžete měřit, jak se zrychlujete nebo zpomalujete. Snažíme se najít různé způsoby a máme štěstí, že se nám to zatím daří.“
Zůstaňme ještě u toho robota. Jak to funguje?
„Je jich víc, záleží na tom, co chcete zrovna procvičovat. Někdy střílí jeden, někdy čtyři najednou. Jindy jsou mezi tím úkoly, jestli míček může nebo musí spadnout. Musíte umět i vybírat a počítat v konkrétní situaci. Když jich letí víc najednou a víte, že barevný je za víc bodů a bílý jen za jeden, koukáte a sledujete roboty, abyste si dokázal správně vybrat. Takže se snažím konstantně zvolit to nejlepší řešení. Pořád přemýšlím a musím být připravený. V brance je rychlost myšlení a předvídání strašně důležitá. A tohle jsou malé věci, které pomáhají. Je to na reakci i koordinaci. Je to hodně užitečné, protože mozek tu minutu (cvičení) neustále pracuje.“
Světelná stěna pomáhá vylepšovat periferní vidění?
„Ano. Hlava gólmana by měla zůstat na místě. Když hýbete hlavou, ztrácíte čas. Důležité je vidět desku se světly tak, abyste měl dobré postavení a ideálně neztrácel čas koukáním nahoru dolů a do strany. Tedy aby pracovaly oči a periferní vidění, což je důležité. Někdy na hřišti nemáte čas koukat doleva a pak doprava, musíte sledovat dvě situace najednou, jakoby každou jedním okem.“
Světla zasahujete rukou?
„Ano, musíte se přesně trefit. Světla se rozsvěcují podle toho, co chceme procvičovat. Je tam asi sto programů. Člověku, který nám ty programy připravuje, vyhodnocuje programy a výsledky, trenér brankářů řekne, že chce určitou situaci ze zápasu, kdy jde střela jedním směrem na obě ruce a pak je na poslední chvíli tečovaná a změní směr, takže se rozsvítí dvě světla na jedné straně a vzápětí jedno na opačné. Mělo by to odpovídat situaci, která se může stát v zápase. Dá se to simulovat i měřit, takže v tom je to výhodné.“
Jak jste na tyhle pomůcky s trenérem brankářů Christophem Lollichonem přišli?
„Poprvé jsem to začal používat v roce 2006 při mojí regeneraci po zranění hlavy. Od té doby to tady máme. Někde jsem to předtím viděl, ptali jsme se na možnost si to půjčit. Měli jsme to na rok, nakonec jsme to koupili a využíváme to stále.“
Jak často se těmto cvikům věnujete?
„Záleží na našem programu, zápasů je hodně. Třeba teď ve čtvrtek jsme na to měli čas, tak jsme to dělali před tréninkem. Někdy je to až po jako doplněk. Záleží na organizaci tréninku.“
Jsou naměřené hodnoty výrazně lepší od doby, kdy jste s tím začal?
„V porovnání s tím, jak jsem začínal, tak jsem se zrychlil. Podle testů jsem se ještě nezhoršil, spíš je reakce rychlejší, nebo minimálně stejná, protože pak už jsou chvíle, kdy člověk narazí na zeď. Tělo má nějaké limity. Ale důležité je vědět, že se nezhoršujete.“
Celý rozhovor s Petrem Čechem čtěte v sobotním deníku Sport.
