Jsou jeho prodlouženou rukou, Roman Berbr je řídí místo své manželky a šéfky komise rozhodčích Dagmar Damkové, spolurozhoduje o jejich kariérních vzestupech i popravách, nasazování na utkání. Díky sudím z profesionální listiny dokonce může ovlivňovat i ligové zápasy. Deník Sport sestavil seznam mužů s píšťalkou i praporkem a rozdělil je do několika skupin. Od věrných sluhů, k nimž patří třeba i Pavel Královec, až po ty, kteří si i v nenormálním prostředí a pod tlakem snaží zachovat svou tvář. Třeba jako Radek Příhoda, Tomáš Kocourek či Jiří Moláček, kteří nedávno společně s již bývalým čárovým sudím Antonínem Kordulou jako jediní odmítli podepsat petici proti Liboru Kovaříkovi, který v deníku Sport otevřeně popsal zcela nestandardní vliv Romana Berbra na české rozhodčí. Podívejte se v tomto článku na to, kdo z českých sudích kam patří a proč.
Berbrovi favorité a muži na černou práci
Jan Jílek
Jistota výhradně pro tuzemskou scénu, velký Berbrův oblíbenec. Patří do kategorie osvědčených sudích, kteří však mají alespoň určité hranice, za které nejdou. Očividné „přehmaty“ u něho nejsou až na výjimky na denním pořádku, byť chyb přibývá. Ne vždy je na zápasy připraven v optimálním rozpoložení, ale trable z toho nevzešly. Vedle Pavla Královce byl vybrán jako druhý „reprezentativní“ vzorek arbitrů pro vyslovení se ve prospěch Damkové a jejího sboru. Je ukázkovým příkladem prorůstání rozhodčích do fotbalové správy a střetu zájmů. Jako aktivní sudí se po jednom z klasických „palácových převratů“ stal šéfem Jihočeského krajského fotbalového svazu. Berbr si pak hned na své pověstné mapě svého vlivu vybarvil poslední zbývající region v Čechách – vyjma Prahy. Dobré vztahy se snažil mít už s předchůdcem Damkové Luďkem Macelou, s těmi „nahoře“ chce být vždy zadobře.
Petr Ardeleánu
Muž pro černou práci, ochotný udělat cokoli, aby byli jeho „šéfové“ spokojení. Když se mu to na hřišti povede, je pak chráněn nebo lehce potrestán, ale to patří k věci. Stejně tak se účastní organizování petic, získávání informací, případně šíření dezinformací a prý i provokací. Z listiny profesionálních rozhodčích byl průměrný sudí z Tachova „vystřelen“ za někdejšího šéfa příslušné komise Luďka Macely, ale vrátil se a díky Berbrovi s Damkovou v lize funguje dál.
Navzdory několika zjevným přehmatům to dopracoval až na mezinárodní scénu, na niž však nestačí. Má pověst protekčního sudího, s Damkovou ho pojí zvláštní náklonnost, nějakou dobu jí dělal i řidiče. Podle bývalého šéfa disciplinárky Jiřího Goldy ho jmenoval majitel Sparty Daniel Křetínský při disciplinárním řízení v kauze „kabela“, když šlo o sudí ze skupiny systematicky ovlivňující zápasy ve prospěch Plzně. Loni Ardeleánu dvěma penaltami popostrčil Příbram k vítězství 3:1 nad Libercem. A mimochodem, jako hlavní sudí byl u průšvihu s praporky, které zprvu chyběly při letošním zápase Sparta-Ostrava. Jen ho za to na Strahově veřejně nepranýřují jako Libora Kovaříka.
Michal Paták
Jeho zažitá a často používaná přezdívka hovoří jasně: Řezník z Horní Břízy. Má „renomé“ největšího cynika, který se nezastaví před ničím a jeho kousky vzbuzují respekt i u zkušených kolegů. S úsměvem a chladnokrevně udělá cokoli, neváhá vytočit hráče k nepříčetnosti. Hodně protřelý rozhodčí vyhovuje hlavně Příbrami, ale třeba také Jablonci. Vzhledem k tomu, odkud pochází, nepíská často Plzeň, může ovšem pomoci vykartováním soupeřů, platný je v bojích o záchranu.
Řádil už v nižších soutěžích, na startu prvoligové kariéry v roce 1999 stáhl boss Lázní Bohdaneč Jiří Novák na protest mužstvo v průběhu druholigového utkání v Prostějově. Paták dostal trest na šest utkání a po sezoně zmizel z listiny. Vrátil se za čtyři roky, a ač třeba nebyl nasazován, objevil se najednou na důležitém utkání. Jako na jaře 2007, kdy penaltou v nastavení dotlačil Příbram k remíze 1:1 se Zlínem. Nesprávně nařízené pokutové kopy, natahování nastaveného času, ale i nenápadnější metody, to vše dobře ovládá. Po dubnové remíze Příbram-Jihlava (1:1) hostující trenér Luděk Klusáček uvedl: „Každý má svého dvanáctého hráče.“ A obránce Matěj Hybš dodal: „Druhý poločas, to bylo něco nepředstavitelného. Tohle jsem v životě nezažil.“
Pavel Královec
Premiant mezi českými rozhodčími, „vlajková loď“, jak ho nazvala Dagmar Damková. Její a Berbrův plzeňský trumf a štít, díky němuž se mohou chlubit: Děláme to dobře! Na úrovni FIFA patří do kategorie Elite, pořádně si na tom zakládá a je to na něm znát. Na top level byl prakticky připraven už před nástupem „růže s trny“, ale ona mu pomohla k prestižním utkáním. Nemůže si pokazit reputaci a pozici, proto si nepřidělává problémy, těží však i ze své image domácí jedničky, na niž se pohlíží jinak. Tím, že je ze západočeské centrály, neřídí „Králík“ pravidelně zápasy Viktorie, nejvíc je nasazován na duely Sparty.
Důležitější je jeho role v zákulisí. Spolu s Petrem Ardeleánuem a Michalem Patákem se snaží organizovat ostatní, iniciuje petice, které jsou v zájmu Romana Berbra a Dagmar Damkové. Když bylo potřeba vystoupit s loajálním prohlášením směrem ke komisi rozhodčích, přispěchal na pomoc – ačkoli měl před utkáním play off Ligy mistrů. Podle bývalého arbitra Tomáše Kovaříka inicioval také petici mezi rozhodčími na podporu Damkové a zjišťoval, kdo přišel s nápadem vrácení peněz za zpožděný let na loňský seminář rozhodčích na Madeiře.
V totálním rozporu s dobrým mediálním obrazem má pověst donašeče a věrného sluhy Berbra s Damkovou. To se koneckonců ukázalo i minulý týden, kdy ze svého týmu rozhodčích pro mezinárodní zápasy včetně Ligy mistrů po pěti letech bez milosti vyhodil Radka Příhodu. Důvod? Příhoda odmítl jako jeden ze čtyř sudích podpořit esemeskovou petici proti bývalému sudímu Liboru Kovaříkovi, který pro deník Sport rozkryl styl, jakým Berbr tuzemské arbitry ovládá. Navíc i tuto petici prý Královec pomáhal organizovat.
I on ovšem dostal v kariéře jeden citelný políček, to když byl moc nahoře: údajně byl fyzicky napaden, ovšem zřejmě kvůli jistým nesplněným závazkům vůči jiné straně.
Zbyněk Proske
Ambiciózní sudí, který to díky podpoře mocných dotáhl až na mezinárodní listinu. Proto je poslušný. Je spojen s Miroslavem Ozaniakem, bývalým ligovým delegátem, který dlouhá léta zastává funkce v Moravskoslezském kraji a nyní je předsedou tamější komise rozhodčích. Berbr má v tomto směru dveře dokořán. Proske, s nímž Ozaniak jezdil i na utkání, zaujal hlavně tím, jak před dvěma lety v utkání s Plzní zastavil sólo jihlavského útočníka Harise Harby předčasným odpískáním prvního poločasu. Kromě nadávek si za to vysloužil i štulec od domácího brankáře Jaromíra Blažka…
Karel Hrubeš
Už před lety se nad ním málem zavřela voda. Tedy ta prvoligová. Na nejvyšší úrovni ho prý udržel vliv Romana Berbra, podíl na tom měl mít i protřelý bafuňář Martin Svoboda alias Chřestýš, pracující na zakázku a spjatý s Plzní. To je dostatečný důvod k vděčnosti všem zúčastněným. Na druhé straně není zákeřná povaha a umí se zachovat nevyzpytatelně – udělá i to, co se od něho na vyšších místech neočekávalo. Ukázku, jak zasáhnout do utkání prostřednictvím karet a odlišným metrem, předvedl na podzim 2014 při výhře Plzně v Brně 3:2, před níž si hosté vymínili výměnu delegáta. To, jak odřídil jarní zápas Baník–Plzeň (0:2), přivedlo útočníka Milana Baroše k nepříčetnosti a proslulému tweetu o žumpě. Když byl zastaven v úniku, prý si vyslechl: „Stejně bys to nedal…“ Vzápětí Hrubeš řídil zápas o záchranu Příbram–Budějovice (1:0), vymetl ze hry obránce Jaroslava Machovce a kouč František Cipro po utkání pronesl: „Máme vyloučeného a dva zraněné. Více to nebudu komentovat. Nashledanou.“
Kdo ještě patří do Berbrovy sféry vlivu
Pavel Franěk
Zkušený sudí, který se těšil slušné pověsti. V posledních dvou sezonách je ale podle znalců vidět jeho příklon k Berbrově mocenské skupině. Může být snáze manipulovatelný, protože je na pískání existenčně závislý.
Ondřej Lerch
Na špičkovou úroveň výkonnostně nemá, ostatně i jeho špatné verdikty jsou dost okaté, neohrabané. Díky Berbrově přízni měl ovšem zajištěn raketový kariérní vzestup. Angažoval se při interních akcích. V jarním zápase Plzeň-Liberec (2:0) chyboval - na obě strany, ale víc poškodil Liberec.
Jiří Jech
Bývalý předseda komise rozhodčích Luděk Macela ho za špatné služby, kdy na jaře 2010 v utkání Ostrava–Slavia (3:1) bez jeho vědomí prospěl domácím, vyřadil z listiny. Nevadilo mu, že byl odbornou komisí rozhodčích zařazen do vzdělávacího programu „Talents and Mentors“ (Talenti a učitelé), kde pod odborným dohledem školitelů měli evropští rozhodčí vyzrát do nejvyšší Top skupiny až pro světový šampionát, a jeho dosavadní přehmaty správným směrem velkoryse přehlížel. Po nástupu Dagmar Damkové se vrátil a opět dokazuje, že umí pískat tak, jak je potřeba. Vyprávět by nyní mohli především v Národní fotbalové lize. „Zaskvěl“ se zvlášť v utkání Příbram–Znojmo (1:1), kdy nechal domácí vyrovnat po jasném faulu brankáře Aleše Hrušky, Damková ovšem upozornila i na to, že odpustil Znojmu dvě penalty.
Jiří Houdek
I jeho si vytáhl na listinu profesionálních soutěží Berbr. Mladý průměrný rozhodčí, ale šéfka komise rozhodčích Damková si ho cení. Jmenovala ho mezi rozhodčími nastupující generace, jejichž výkony ji těší.
Berbrovi poslušní asistenti
Petr Blažej
Je považován za jedničku mezi Berbrovými muži s praporkem. I on má za sebou škraloup, kdy nebyl „optimálně“ připraven na zápas – v roce 2012 před pohárovým zápasem Olomouc–Ostrava vypil dva panáky, jak přiznal, a bylo to vidět. Dočasně za to byl přeřazen z listiny, ovšem nyní patří mezi mezinárodní asistenty. „Politicky“ se hodí, že je šéfem kladenského okresního fotbalového svazu.
David Hock
Hock, to bývá shock. Alespoň při posuzování ofsajdů. Příklad asistenta, který se dostal do ligy uměle. „Jeho schopnosti odpovídají divizi, maximálně ČFL,“ řekl bývalý sudí a šéf pardubického krajského svazu Vladimír Janata. Postup si Hock vysloužil i službami pro Janatova nástupce a věrného Berbrova spojence Michala Blaschkeho. Ten Hockovy kvality hodnotí opačně: „Klidně tam (v lize – pozn. red.) může být dalších deset let a opravdu je to moc dobře,“ uvedl v Orlickém deníku. Hock asistoval v proslulém zápase Ostrava–Plzeň (0:2). Angažuje se v klubu Jablonné nad Orlicí.
Robert Hájek
Říká se, že je prodlouženou Berbrovou rukou na jižní Moravě. Pomáhá tam údajně i se sbíráním hlasů před valnými hromadami. V lize dříve působil jako hlavní rozhodčí, ale musel se přesunout na post asistenta. V této roli byl také u toho, když hlavní sudí Libor Kovařík zbaštil sparťanu Davidu Lafatovi nafilmovaný pád v jarním utkání s Teplicemi (1:0).
Miloš Vitner
Bývalý řidič sanitky z Teplic zvládl výborně valnou hromadu ústeckého kraje, kde byl v rozporu se stanovami odvolán předseda Josef Tancoš a vládu převzal Berbrův vyhlášený kat Zdeněk Vaňkát. Za odměnu Vitner získal místo sekretáře krajského svazu a byl zařazen na listinu asistentů pro profesionální soutěže. Zatím mával zápasy Národní fotbalové ligy, ale je připraven převzít i složitější úkoly.
Tomáš Mokrusch
Plzeňský podnikatel doslova vyletěl k výšinám. Stačilo mu roční působení mezi nejlepšími, aby se vypracoval na mezinárodní listinu (zařazen loni) a schytával po boku nejlepších českých rozhodčích jeden příjemný výjezd za hranice za druhým.
Jaroslav Kubr
Na vrchol se dostal obvyklou cestou z nižších soutěží, kde Berbr pečlivě bdí nad postupy sudích. Je delegován na důležitá utkání, která vyžadují spolehlivé řízení.
Radek Kotík
Do souboru vyvolených ho protlačil Miroslav Ozaniak, čímž je samo o sobě deklarováno, že sekretář OFS Opava a vystudovaný inženýr strojírenství je mužem, který nikdy nezklame a je na něho spolehnutí. Od loňského roku je na mezinárodní listině
Ti, co nepodepsali petici, nebo se tolik nezapletli
Radek Příhoda
Výkonnostně nadprůměrný rozhodčí, je na listině FIFA. V posledních sezonách je v nemilosti a pod Berbrovým tlakem. Je však díky povaze odolný, dokáže se s tím vyrovnat. Klepli ho přes prsty v kauze „refundace“, nepodepsal petici na podporu Berbra a Damkové, a tak může být na odstřel. Sám prý váhá, jestli pokračovat. Navíc minulý týden přišel po pěti letech o místo brankového sudího v mezinárodním týmu českých rozhodčích pro zápasy na evropské scéně. Tento tým oficiálně vede Pavel Královec, který své rozhodnutí (Příhodu nahradil věrný "lokaj" Dagmar Damkové Petr Ardeleánu) odmítl pro deník Sport jakkoliv komentovat. Nicméně málokdo v zákulistí pochybuje o tom, že je to fakticky první trest za nedostatečnou loajalitu k Berbrovi s Damkovou při právě probíhající kauze odstartované zpovědí Libora Kovaříka v deníku Sport.
Tomáš Kocourek
Zabezpečený právník patří mezi menší skupinu těch sudích, které fotbal bezvýhradně neživí a tudíž nejsou odkázáni na milost či nemilost Romana Berbra. Kocourek má pověst kvalitního sudího s vazbami na vícero stran. Dobře se zná s bývalým rozhodčím, sekretářem komise rozhodčích za Luďka Macely a nyní mezinárodním sekretářem Sparty Josefem Krulou. Na jeho verdikty ve prospěch Letenských si několikrát stěžovali soupeři, hlavně kvůli vyloučením svých hráčů. Provází ho pověst sparťana, který se postupně začal pragmaticky klonit na stranu „plzeňské kliky“. Nicméně mezi armádu Romana Berbra se nezačlenil a v poslední době se naopak dostává spíše na černou listinu rozvědčíka z Plzně. Proč? Patřil do skupiny arbitrů, kteří si loni zažádali o refundace za zpožděný let na seminář na Madeiře, a pykal za to. Navíc i on projevil osobní statečnost, když nedávno jako jeden ze čtyř sudích odmítl podpořit petici proti Liboru Kovaříkovi. Takovou věc Kocourkovi duo B+D nejspíš jen tak neodpustí. I proto bude zajímavé sledovat, jak často bude zkušený sudí v budoucnu nasazován a jestli zůstane na ligové listině. Z ní se už jednou pakoval. To když se v roce 2010 dostavil pozdě a v podnapilém stavu na druholigový zápas Žižkov–Hlučín.
Jiří Moláček
Mezi asistenty má zcela výjimečné postavení. Uznávaného odborníka flebologické poradny (křečové žíly) chirurgické kliny Fakultní nemocnice Plzeň rád a často navštěvuje nejen lord Voldemort, jak zní Berbrova rozšířená přezdívka, ale i jeho životní partnerka. Moláček i díky tomu nepatří ke slepým ovcím v Berbrově stádu, naopak požívá nadstandardní privilegia. Jedno z nich je i možnost projevit vlastní názor. Projevilo se to konec konců i tím, že vedle Příhody, Kocourka a Korduly jako čtvrtý nepodpořil petici proti Liboru Kovaříkovi.
Miroslav Zelinka
Jeden z nejlepších sudích v Česku a po Pavlu Královcovi druhý nejvýše postavený na mezinárodní listině, udělal znatelný výkonnostní skok. Málo přístupný Moravan nepatří k Berbrově klice, jede si po svém a snaží se pískat rovinu, byť se to bez občasných ústupků také neobejde...
Pavel Orel
Řadí se mezi nejtalentovanější sudí, spíše si zatím udržuje odstup. Je jazykově vybavený, jeho snem je mezinárodní scéna. Byť ho Damková loni veřejně pochválila, údajně ho nemá v oblibě. Důvod? Prý menší vzrůst, který je na škodu osobnosti rozhodčího…
Související články
Související články
