Před dvěma týdny skončil Miloš Říha ve Slovanu. Důvody? Podle slovenských médií docela vážné. Zastaralé metody. Neměl týmu co dát. A taky kabina si po jeho odchodu prý ulevila. „Jsem důsledný v tom, aby se úkoly plnily, což některým hráčům vadí,“ říká exkluzivně pro iSport. Ne, neztěžoval si. Jen přibližoval svůj pohled nad hokej. Proč je potřeba v KHL víc dřít, proč chtěl dostat svoje hráče do totální únavy už na začátku přípravy.
Slovan Bratislava je kapitola sama pro sebe. Říha v něm vydržel dvě sezony a kus té současné. Během té doby hráči nedostávali peníze, byli klidně 4 měsíce bez Eura. Jednou s týmem postoupil do play off, před rokem tahle meta těsně unikla. Uměl s ním pracovat. Poslední léto? Taky docela zážitek. Mužstvo se skládalo až na poslední chvíli. V momentě, kdy konkurence měla kádr pohromadě, Slovan teprve vodil lidi. „Když ten první rok nebyly peníze, tak nebyly. Všichni stáli na jedné straně, že do toho půjdeme, kousneme se,“ vzpomíná osmapadesátiletý trenér.
Letošní ročník byl jiný. Horší. „Jakmile začnou vznikat mezírky v kolektivu, jede to jak rakovina. Taky napadne jednu buňku a všechno jede dál, tohle je stejné a rozleze se do celé šatny. Trénovat tým, který vám nevěří, takový tým, který má pořád nějaké připomínky a výmluvy, místo, abychom se kousli, je těžší, než trénovat tým, který nemá peníze, ale chce pracovat,“ říká ve velkém rozhovoru.
Nestěžuje si, že do Slovanu přišel ve chvíli, kdy neměl peníze, že mu ublížil Petr, nebo Pavel: „Byl to dobrý výběr, ve Slovanu to mám hrozně rád. Nejužší vedení rozumí hokeji, dělá pro něj všechno, drželo slovenský hokej, Slovan. S tím jsem neměl problém. Pokud se srovná ekonomická stránka, bude to skvělý klub na výborné adrese.“
Sám ví, jak to s ním je. Když někde skončí, hned vystoupí zástup lidí, který začne kázat, jaký je, co všechno udělal špatně, kde neměl pravdu: „Vždycky trenér z týmu odejde, každého to potká. Ale o žádném se nemluví tak, jako o mně. Podívejte, teď odešel z Budějovic Stavjaňa, řeší se, jestli trénoval blbě? Řeší se někdo jiný? Ale jakmile někde skončím já, hned se všechno rozebírá, přicházejí příběhy.“
Ten současný? Že je ze staré školy, hráče přetěžuje. Tohle naznačil nedávno i Jakub Valský, útočník Mladé Boleslavi, který pod Říhou absolvoval část minulé sezony. Prý ho jeho metody zatavily. „Neuráží mě to. Kdyby mi tohle řekl třeba pan Dovalil z fakulty, kterého ohromně respektuji, tak sklopím uši a řeknu, že má pravdu. Pokud bych od lidí jeho typu slyšel, že mám špatné metody, ani o tom nebudu diskutovat. Ale že mi to řekne hráč, který vyskočí jednu sezonu a chce si diktovat?“
Zápasit řečmi o to, že není old school trenér, kterému ujel vlak, autobus a všechny dopravní prostředky nechce. Nemá to smysl: „Bojovat se s tím dá leda prací, tak že si znovu stoupnete na lavičku, vezmete tým a budete přesvědčovat hráče, že podstata je v kvalitním tréninku. Podívejte se teď na Litoměřice v první lize, tady vidím dost mladých kluků, kteří chtějí trénovat, tvrdě na sobě pracovat. Tady leží ten směr, ne v tréninku do třiceti minut. V práci. Jestli chcete trénovat sílu nebo rychlost, musíte mít něco v sobě. Když nemáte, stejně rychlost a sílu neuděláte. Pokud chcete pak působit v KHL, která se hraje čtyřikrát v týdnu, tak čas ukáže, jaká cesta je správná. Tam vás čeká pět zápasů venku na tripu, dva zápasy ve dvou dnech. Nesmíte v tu chvíli plakat a říkat, že nemůžete.“
Z téhle cesty v KHL nemůžete podle něj uhnout. „Prostě se musíte kousnout, překonat se. A když ne, skončíte. Tohle vychází z charakteru, který vy si na začátku sezony ověříte a připravíte. Mužstvo tam dostanete do obrovské krize velkým tréninkem a vidíte charakter hráčů, jestli vám jsou schopni v tu chvíli ještě tým táhnout. Protože přesně do té fáze se v sezoně při tripech a množství zápasů dostanou, budou unavení fyzicky i psychicky. Tohle mi je vyčítané a některým hráčům se nezamlouvá. Ale co je na tom špatně? Chystám tým na to, co přijde.“
Velký rozhovor s Milošem Říhou o trénování, metodách, přístupu hráčů, pomluvách a reprezentaci dnes v deníku Sport
