ROZHOVOR - S natuženým červeným kohoutem a žlutým přelivem po bocích hlavy vypadá jako slávista. „Chtěl jsem modrou, ale tu neměli,“ vysvětluje brankář PSG Zlín Jakub Sedláček, který si před sérií s Růžičkovým výběrem jako první obarvil vlasový porost. U kadeřnice „vyplázl“ pětistovku a v bojových barvách soupeře chce napravit loňské nepříliš povedené play off.
Dva dny před ostrým startem čtvrtfinále zapózoval talent ze Zlína pro deník Sport na stoličce v baru s hracími kartami v ruce. Jeho vášeň pro poker není tajemstvím. Před svými vrstevníky v týmu často nasazoval „pokerface“ a snažil se je přelstít. Někdy vyhrál pár drobných, jindy jej o ně připravili spoluhráči. To už je minulost.
„V autobuse cestou na zápas máme od trenéra karty zakázané, aby nás nerozptylovaly,“ informuje devatenáctiletý Sedláček, největší trumf Venerovy ambiciózní party.
Jak to tedy vypadá s vaší kariérou hráče pokeru?
„Občas si dáme partičku, ale víceméně jsme to zastavili. Hrajeme třeba měsíc a další dva ne. Rozjel jsem si teď gétéáčko (bojová počítačová hra), takže válím v Americe na ulicích. Jsme rád, že si doma na počítači můžu něco zahrát. I poker je dobrá relaxace, můžu ho všem doporučit. Mám o něm jednu knížku, ale celou jsem ji ještě nedočetl. Skončil jsem asi v půlce a jsem zvědavý, kdy se k tomu vrátím. V televizi se někdy podívám na pořady o pokeru.“
Je to věda nebo hra na náhodu?
„Znáte přece pokerface…Člověk musí umět blafovat. A taky mu musí jít karty na ruku, aby něco vyhrál.“
Umíte nasadit „pokerface“?
„Asi ne, moc jsem nevyhrával.“
Spoluhráči ale tvrdí, že na vás nikdy nepoznají, jestli jste v pohodě nebo ne. Prý se tváříte pořád stejně.
„Pokerface v hokeji a v kartách je něco úplně jiného. (úsměv) V hokeji se snažím být pořád stejný. Ať už se vyhraje nebo prohraje.“
| Názor Romana Čechmánka |
| „Kuba je pořád mladý, pracuje na sobě. Je fakt, že když potvrdí svou nadstandardní kvalitu, mělo by se to v zápasech proti Slavii projevit.“ Bývalý brankář je Sedláčkovým agentem |
Poprvé jdete do play off bez zkušeného parťáka. Biegl i Murín jsou pryč, náhradníka vám dělá jen o málo starší Tomáš Štůrala. Je to rozdíl?
„Bylo pro mě velké plus, když jsem mohl sledovat, jak se chovají starší brankáři. Ale člověk se taky musí učit sám, nesmí mít pořád někoho za zády. Tomáš je super kluk, jsem moc rád, že jsme spolu v jednom týmu. Vyhovuje mi to.“
Jaké poučení jste si vzal z loňského čtvrtfinále proti Spartě?
„Vím, že play off je jiné než základní část. Teď je to především o hlavě. Člověk ji musí mít jen v tom zápase, koncentrovat se pouze na hokej. To je můj nejzákladnější poznatek z minulého roku. Jsem zkušenější, před rokem jsem cítil velký tlak. Každý se na stadionu i mimo něj vyptával, co a jak bude. Taky si musíme přiznat, že Sparta byla lepší a zaslouženě postoupila. Svůj denní režim rozhodně neměním, Ríša Hrazdíra (trenér brankářů) i Roman Čechmánek (Sedláčkův agent) mi k tomu řekli dost. Musím zůstat takový, jaký jsem. Když budu chytat tak jako v základní části, bude to dobré. Každý rok chci potvrzovat své výkony z první extraligové sezony.“
Cítíte se vyhranější než loni?
„Určitě se cítím jistější. V extralize mám odchytaných o padesát zápasů víc, což je znát. Máme větší šanci na postup než před rokem proti Spartě.“
Co si myslíte o vašem protějšku Robertu Slipčenkovi?
„Sleduju ho jako kteréhokoliv jiného gólmana. Bude to mít těžké, uvidíme, jak to zvládne psychicky. Těžko odhadovat, první play off je pro gólmana asi nejtěžší. Z NHL jsou ale známy příklady, že nováček vyhrál Stanley Cup. Na každého gólmana platí totéž. Když ho zasypeme čtyřiceti střelami, tak mu tam něco spadne. V extralize jsou lepší brankáři než Slipčenko.“
Jak se vám chodí po ulicích s obarvenými vlasy?
„Radši si dávám kšiltovku nebo čepici. (úsměv) Je fakt, že jsem zvyklý. V juniorech jsme si barvili vlasy běžně. Udělal jsem gesto vůči týmu. Modrá barva bohužel nebyla, nenahlásil jsem ji předem. Modrá není běžná, takže jsem si musel říct paní kadeřnici o červenou. Jenom žlutou jsem mít nechtěl. Zatím se ke mně nikdo nepřidal, kluky už ani nepřemlouvám. Uvidíme, třeba se do čtvrtka něco změní. My mladí, kterým moc nerostou vousy, jsme si řekli, že se obarvíme. Ptal jsem se Jardy Balaštíka, jestli do toho taky někdy šel a říkal, že ne.“
Jak vyzrát na Slavii?
„Musíme si dát speciální pozor na její první lajnu. Dvojice Kůrka-Červenka patří k nejlepším v soutěži. Červenkovi musíme hokej znepříjemnit, chodit mu do těla. Když dáte hráči dvě tři čistá těla, znechutíte mu zápas. Pokud tento útok ubráníme, mělo by to jít. Jsme dobrý tým a věřím, že to zvládneme a postoupíme.“
Budete odpočinutější nebo Slavia po předkole unavenější?
„Tato otázka se řeší pokaždé. Jsme sportovci a jsme placení od toho, abychom hráli kdykoliv. Tak to musíme brát. Ale kdybych měl hrát v sedmi dnech pět utkání, tak budu určitě unavený. Doufám, že bude v tomto směru výhoda na naší straně.“
V klubovém autobuse karty hrát nesmíte. Čím se tedy zabavíte třeba na cestě do Prahy?
„Natáhnu si ipod a poslouchám muziku. Chvilkami spím nebo se dívám na filmy, které přinese Larry Hamrlík.“
Ještě pořád vykáte trenérovi gólmanů Richardu Hrazdírovi?
„Ríša mi před mistrovstvím světa hráčů do dvaceti let nabídl tykání. Prý už jsme spolu něco zažili. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl, takže jsem mu střídavě tykal a vykal. Tak po měsíci se to ustálilo. Ale na pivo spolu nechodíme. Musíme udržovat profesionální vztah, všechno má své hranice. S mým agentem Romanem Čechmánkem si tykám od začátku. Beru ho spíš jako kámoše.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
