Do cíle na Maltě v rámci prestižního závodu Rolex Middle Sea Race kolem Sicílie dojela jedenáctičlenná posádka lodě Cassiopeia Hebe IV po skoro pěti a půl dnech ve čtvrtek večer. V kategorii ORC ve třídě 5 obsadila páté místo, v celkovém pořadí této kategorie byla devátá z devětatřiceti týmů. Startovalo 123 lodí a v kategorii ORC jich dokončila méně než polovina. Česká loď byla předposlední, kterou pořadatelé pustili do cíle.
Mašek, jenž se stal před měsícem v USA vicemistrem světa ve vodním slalomu v závodu hlídek, se do jachtařského týmu dostal díky svým kamarádům. "Už loni jsem jel jeden menší závod v Chorvatsku. Líbilo se mi to, tak jsem to chtěl vyzkoušet. Přemluvili mě k tomu," uvedl v tiskové zprávě svazu šestatřicetiletý juniorský mistr světa z roku 1996 a někdejší několikanásobný mistr světa i Evropy v závodech hlídek.
Na moři posádka ujela 684,3 námořních mil. "Poslední dva dny jsme nespali, takže jsme dost unavení," prozradil Mašek. První tři dny vítr nefoukal a tým měl obavy, aby zvládl dojet do cíle v limitu. Nakonec toho větru ale bylo moc a dva dny byl extrémní o rychlosti 25 metrů za sekundu. "Nejhorší byly ty obrovské vlny, které měly přes 6 metrů. Musím přiznat, že jsem si myslel, že je po mně. Půlka posádky včetně mě chytla mořskou nemoc a půl dne jsme zvraceli. Jen jsem ležel na palubě," podotkl kanoista.
V té chvíli litoval, že do takového dobrodružství šel. "Říkal jsem si, že znova už nikdy. Ale teď se ty pocity srovnávají a budeme mít krásné vzpomínky a spoustu zážitků. Na lodi se ale nedá schovat. Je tam sice kajuta, ale ta se houpe ještě více a člověku tam není dvakrát nejlépe. Při představě, že mi bude takto špatně ještě dva dny, jsem myslel, že asi umřu. Naštěstí to za půl dne přešlo," líčil už trochu odpočinutý.
Vlny přitom zná dobře. Umí je číst, zná vodu jako málokdo. Ale ta z umělého kanálu se dá těžko srovnat s mořským živlem. "Jsou to úplně jiné vlny. Myslel jsem, že jsem na houpání z kanálu už zvyklý, ale na moři je to úplně jiné a vítr byl tady extrémně silný. Nebylo to jednoduché. Přetrhala se nám lana, zlomili jsme ráhno a ohnuli stěžeň," řekl bratr Aleny Maškové, bývalé kajakářky a nyní přítelkyně dalšího českého špičkového kanoisty Stanislava Ježka, s nímž má dvě dcery.
Mašek se vyžívá ve výzvách. Když jezdí na horském kole, musí soutěžit. Na běžkách v zimě se také zúčastnil několika závodů a například loni byl na 30 km volně v rámci Jizerské padesátky dvanáctý. "Ale trenér (Jiří Rohan) mě už nahání, abych začal s přípravou. Takže si zajezdím asi už v pondělí na hladké vodě. Rád zkouším nové věci, ale stále jsem srdcem hlavně slalomář," uvedl. Hned o víkendu už chce ale absolvovat běžecký závod v Krkonoších. "Musím si odpočinout," dodal s úsměvem.
