Hradec se proti Kometě vytáhl. Jeho hra už nepřipomíná vyjukaného králíka
Místo, aby Hradec naháněl špičku, pořád se spíš čekalo, kdy (jestli vůbec) v něm bouchnou saze. Přes léto se našlapal jmény, dorazili vysnění centři Džerinš a Potulny, rafan Jarůšek. V zákulisí se z Mountfieldu stává silnější a silnější hráč. Jenže na ledě sebevědomý dosud nebyl. Rozpačitý, tohle slovo jeho sezonu vystihuje nejvíc.
Kapitán Bednář se nedávno právem čílil, že tým začal při náskoku 3:0 hrát zanďoura a tak tak domlátil výhru nad Chomutovem. Kdo chce vítězit, nesmí být posera! Před zápasem s Kometou se tým nacházel v ultra těžké pozici, na marodce čtyři útočníci z TOP6, před barákem nejofenzivnější parta extraligy z Brna, za sebou porážky v Litvínově a Boleslavi a v kabině slušná střelecká impotence. Dát během 60 minut víc jak tři góly? To se naposledy povedlo 18. září.
Ve vzduchu visel průšvih. Sázkaři možná ve velkém ládovali dvojku: Kometa přidá ztrápenému souboru další facku! Jenže to dopadlo opačně.
Hradec hrál skvěle, každý chlap, co nosil bílý dres, měl chuť se obětovat pro ostatní, k tomu výborný pohyb a elán. Tyhle zbraně svěřenci Václava Sýkory vytáhli ve chvíli, kdy jim teklo docela slušně do bot.
Před sezonou jsem Hradec pasoval za černého koně extraligy a myslím si to pořád. Vítězství nad Kometou navíc poslouží ještě v jednom směru, vyrobí uvnitř týmu tlak. Jestli si někdo myslel, že má flek jistý, tak teď by se měl o místo začít klepat. Odepisovaný Bulík, Veselý, nad kterým kdysi zlomily hůl Pardubice, mladý Pavlík, Dragoun, který přišel z prvoligové Slavie a původně třetí brankář Rybár všem ukázali, že oni své role v pohodě zastanou.
Sice s nimi ubude elegance, zato přijde větší zápal pro věc, který je kolikrát cennější.
Jestli v Hradci čekali na zápas, co ho vystřelí nahoru, tak tohle může být on, výhra nad Kometou 5:1. Tým sám sobě dokázal, že má sílu uvnitř. Možná našel cestu, přestal se klepat. Už nepřipomíná vyjukaného králíka, který dostane infarkt ještě dřív, než přiletí jedna za uši.
