Po tom zápase nemohl dlouho usnout. Ohromná škoda a nešťastná shoda náhod, opakoval si Jiří Fencl, trenér Lucie Hradecké, jenž v deblu dohlíží na celý pár H+H. Martině Hingisové trefu do oka Andrey Hlaváčkové nevyčítal. „Takhle se hraje debl. Já bych nenapočítal, kolik Lucka s Andreou dostaly nástřelů a kolik jich rozdaly,“ pravil. Největší smůlou podle něj bylo, že míček trefil oko, nejhorší místo, do kterého můžete nástřel schytat. Pokud tedy nejste muž…
Hodně se přetřásá, zda byl nástřel Hingisové úmyslný či ne. Váš názor je jaký?
„Myslím, že to bylo úplně v pořádku. Byl to deblový volej hraný do těla, naprosto správně zvolená varianta. Viděl jsem už daleko horší nástřely v tom smyslu, že si soupeřka může vybrat, kam zahraje. Přeci nikdy nikdo nemůže věřit, že ji chtěla trefit přímo do oka.“
To ne, ale na horní polovinu těla zřejmě mířila, i když si mohla vybrat odkrytá místa na kurtu.
„A proč by to dělala? Když čelíte mečbolu a naskytne se vám taková šance, tak je naprosto správný jít do těla. Já ten zápas na vlastní oči neviděl, nestudoval jsem ten volej nějak extra. Přišel mi ale relativně v pořádku, ne že bych si říkal: to je svině, takhle to hrát vůbec nemusela. Kdyby mířila do hlavy a trefila to o centimetr špatně, tak ten míč letí dva metry do autu. Takový volej se musí hrát do nohou. Podle mě měla při tom úderu kliku, možná ho i blbě trefila. Ale já zažil třeba zápas proti Španělkám, kdy Lucka přebíhala na síti, trefila volej rámem, míč vyskočil deset centimetrů za sítí dva metry vysoko. A Španělka jí narvala z půl metru ránu do lýtka, že tam měla modřin u čtrnáct dní. Tak to je svinstvo. Tohle bylo spíš nešťastný. Hingisová si šla prostě tvrdě za svým. Holky by podle mě v takové situaci zahrály úplně stejně.“
Nástřely k deblu prostě patří.
„Samozřejmě. Zahraješ náběh, běžíš dopředu, jste mečbol dole. Přišlo mi, že Švýcarky už ty balóny předtím, jak odvracely první mečbol, už trochu přivřely oči a narvaly to na druhou stranu. Věděly, že když budou hrát opatrně, nevyhrají. Bohužel se to takhle sešlo. Strašná škoda. Myslel jsem si, že už jsem v tenise viděl všechno, ale vždycky mě to vyškolí.“
Více o LOH Rio de Janeiro 2016 čtěte ZDE>>>
Ovlivnil podle vás nástřel zbytek zápasu hodně?
„S holkama jsem mluvil jen krátce. Ani jedna z nich není taková, že by se na něco vymlouvala. Ale samozřejmě vás to ovlivní. I po ošetření měly set, 5:4 a shodu. Takový stav devětkrát z deseti dohrajete. Samozřejmě Andrea byla otřesená, vyjukaná. Je to fakt neskutečná smůla. Mně to přijde neuvěřitelná shoda okolností. Holky zápas předtím vyhrály ze tří mečbolů, teď ze dvou mečbolů prohrají tím, že ji trefí do oka. Tohle byste nevymysleli. Přijde mi to podobný, jak když Matt Emmons trefil poslední střelou jiný terč. Absolutně nechápu, jak se mohla Lucka ještě oklepat na mix s Radkem (Štěpánkem) a vyhrát. Když se vám něco takovýho stane na grandslamu, řeknete si semifinále je super a oklepete se. Ale olympiáda je jednou za čtyři roky a ještě je zvrácená tím, že se hraje o třetí místo. To mi přijde nepochopitelný. To dělá prohru ještě horší. Kdyby holky věděly, že mají už aspoň bronz, bylo by to snazší. Život píše prostě neskutečný příběhy.“
H+H vycházejí s Hingisovou dobře, že?
„Jo, Martina je v pohodě. Musím v nadsázce říct, že už mi trochu lezla na nervy, protože proti nám pořád hrála hrozně dobře a holky pořád porážela. Ale vycházejí spolu fakt velmi dobře. V tenise nedokážete to, co ona, aniž byste byli na všechny milý. Jde si prostě tvrdě za svým, ale fakt si nemyslím, že to byl úmysl. Když máte v deblu šanci, snažíte se hrát do těla. Já bych nenapočítal, kolik Lucka s Andreou dostaly nástřelů a kolik jich rozdaly. To k tomu prostě patří. Já s nimi hrál jednou tréninkového debla a Andreu jsem trefil z returnu nešťastně přesně mezi oči. Od čela se míček odrazil a nic se nedělo. Oko je ale nejhorší místo, kam to můžete dostat.“
