Fotbalisté Zbrojovky Brno za sebou mají první trénink po pondělním odvolání trenéra Svatopluka Habance. „Mělo to, co to mělo mít. Větší náboj, agresivitu, na každém bylo vidět, že to chce zlomit,“ popsal dopoledne pod vedením dosavadních asistentů Richarda Dostálka a Lukáše Přerosta útočník Michal Škoda.
Ve své kariéře už zažil i bleskovější výměnu než tu brněnskou, na jaře roku 2015 padl trenér v Českých Budějovicích hned po druhém jarním kole. Výsledek? Série proher a sestup. Ten musí nyní nutně strašit i Zbrojovku.
Nástěnku hned za dveřmi kabiny Zbrojovky Brno zdobí motivační nápisy. Kdo chce být povýšen, musí být nejdřív ponížen, zní jeden z nich. Nedělní debakl 0:3 v Olomouci prvotní předpoklad splňuje. Na tom, aby platil i ten druhý, musí Zbrojovka hodně zapracovat.
„Pro nikoho není příjemné, když takhle odejde trenér po čtyřech kolech, ale… takhle se vedení rozhodlo, my to musíme respektovat, a uvidíme, co dál. Je naší povinností pokusit se situaci co nejdřív zlomit,“ vážil slova útočník Michal Škoda. Někdejší nejlepší střelec Zbrojovky se sám trápí, po návratu ze zahraničí v sezoně ještě neskóroval a střídá.
Je Zbrojovka natolik jiná, než když jste z ní odcházel, že teď musí být poslední v tabulce?
„Jsou tu jiní hráči, a asi si to ještě nesedlo, nebo nevím… Nejde nám to, přitom není prostor na nějaké čekání, na nic. Musíme začít každý u sebe, dát do toho každý víc.“
Je problém v tom, že si zvykáte na hru bez tahouna Pavla Zavadila?
„Nevím, jestli tohle je úplně ten problém. Byl tady pět let kapitánem, takový hráč v mužstvu zákonitě chybí vždycky, ale nemyslím si, že tohle by nás dostalo na dno tabulky. Musíme ale ten problém najít, vyřešit ho a se Spartou (v sobotu) se snažit to za každou cenu zlomit.“
Tušíte, kde při hledání začít?
„To musí každý u sebe. Jedině tak se to dá vyřešit.“
Jaký byl první trénink bez Habance pod vedením dvojice Dostálek-Přerost?
„Přišlo za námi vedení, řeklo nám, že skončil trenér Habanec, a že tohle utkání se Spartou povedou asistenti. Že potom v reprezentační pauze se uvidí, co dál.“
Chtěli po vás trenéři něco jiného, nového?
„To bych nechtěl vytahovat ven. Mají nějakou svoji vizi, taktiku, se kterou chceme na Spartu jít. Věříme, že nám to přinese úspěch. Trénink měl, co má mít, tedy větší náboj, agresivitu, na každém bylo vidět, že to chce zlomit, chce se ukázat. Ale na tréninku můžeme být každý, jaký chceme. My to odtud musíme přenést do zápasů. To se nám dosud nepodařilo.“
Plánujete dát hlavy dokupy vy zkušenější hráči ještě mimo trénink?
„Určitě to máme v plánu, protože musíme pomoct mužstvu, abychom se semkli, a se Spartou i v dalších kolech začali po té prdeli jezdit víc. Zlomit to, dobrým výsledkem nebo vítězstvím, a od toho se odrazit.“
Podle sloganu na vaší nástěnce jste museli nejdřív padnout na dno, což se asi v Olomouci podařilo…
„Jasně, tam to bylo něco šíleného. To jsem v životě nezažil, aby to za pět minut bylo 3:0, to bylo poprvé. Není to nic příjemného a těžko se z toho člověk dostává. I když jsme se chtěli na hřišti vzpamatovat, tak je to něco strašnýho.“
Berete teď pokus o restart i jako věc určité sportovní hrdosti, abyste ukázali, že nejste tak špatní?
„Nemyslím si, že bychom měli být (v lize) poslední, to určitě ne. Ale my si pořád něco říkáme, jenže to musíme ukázat na hřišti v zápase, tam se to všechno rozhoduje. Když to neukážeme v zápase, tak to nepůjde. Musíme vystupovat i jako tým, jako mančaft, který táhne za jeden provaz, vystupuje jeden za druhého. Tak to můžeme zlomit.“
Zažil jste podobně rychlou výměnu trenéra někdy dřív?
„V Českých Budějovicích po dvou kolech, a to jsme nebyli ani poslední, byli jsme dvanáctí.“
Jak to tehdy dopadlo?
„No právě, tam se to vůbec nepovedlo. Prohráli jsme pak devětkrát za sebou, absolutně se to minulo účinkem, byla to velká chyba a nakonec jsme sestoupili. Tehdy se to stalo na jaře, po druhém jarním kole. Nebylo to na začátku sezony jako tady. My máme ještě dost času, ale musíme s tím začít něco dělat už teď.“
