Hororový start Sparty: fantom z formy, Priskeho zvláštní tahy i absence vůdce

Tomáš Čvančara po zimním příchodu z Jablonce nasázel během jara devět gólů, to není vůbec špatná vizitka. Do toho Sparta v létě udělala Jana Kuchtu, čímž svou palebnou sílu zásadně vylepšila. Zatím ale pouze na papíře. Oba střelci mají v úvodu sezony tristní bilanci. Tři zápasy, v součtu nula gólů. Do šancí se přitom dostávají. Kuchta zahodil tutovku v Norsku i s Libercem, Čvančara měl rovněž proti Slovanu na hlavě gól. Mířidla obou útočníků jsou ale povážlivě rozhozená, čímž trpí celé mužstvo.

Právě ofenziva měla být výkladní skříní Letenských. Zatím je ale jejich nejvýraznější brzdou. Stačí si připomenout jména jediných dosavadních střelců: stoper Jaroslav Zelený a záložník Kryštof Daněk… Tohle se musí změnit. Kuchta Spartě v nejbližších duelech kvůli disciplinárnímu trestu nepomůže. Bude to tedy na Čvančarovi…

Pro Spartu momentálně těžká disciplína. Ladislav Krejčí mladší, nově jmenovaný kapitán, zůstává nadále na marodce kvůli problémům se zády. Termín jeho návratu do akce je ve hvězdách. Absence (nejen) vokálního vůdce Letenských je viditelně znát. Dávid Hancko si drží standardně vysokou výkonnost, kruciální chybou se ale podepsal pod vyřazení s Vikingem. A Jan Kuchta? Góly žádné, místo toho stupidní vyloučení a očekávaný vysoký trest. Tím výčet hráčů, o které by se mužstvo v těžkých dobách mohlo skutečně opřít, končí. Lukáš Sadílek se po přesunu ze Slovácka teprve rozkoukává, Jaroslav Zelený to samé. Jakub Pešek, fantom loňského podzimu, je zase úplně z formy.

Ve třech soutěžních zápasech obdržela Sparta čtyři branky. To není zrovna málo, všechny navíc patřily do kategorie vyloženě laciných. V Norsku nejprve po střele zpoza šestnáctky, následně de facto vlastní gól tandemu Dominik Holec a Dávid Hancko. Proti Slovanu pak po dvou standardních situacích, přímém kopu a rohu. Faktem je, že ze hry Pražané své soupeře do mnoha příležitostí nepouští, v tomto směru se práce Priskeho a jeho kolegů na hřiště už přenáší. Během letní přípravy totiž Pražané pilovali především obrannou činnost. Co je to ale platné, když následně vymyslí až bizarní způsob, jak překonat sami sebe.

Brian Priske pro zápas s Libercem své hráče sympaticky podržel. Po nezdaru s Vikingem udělal v základní jedenáctce jedinou změnu. Velice rychle musel reagovat na zranění Lukáše Haraslína, sázka na Martina Minčeva ale vůbec nevyšla. Bulharské křídlo vydrželo na place padesát minut, pak uvolnilo místo Tomáši Čvančarovi. Vytáhlý útočník společně Kryštofem Daňkem mátožné mužstvo naopak rozhýbal a podíleli se na jediném gólu. Priske šel do rizika, Jaroslava Zeleného posunul do středu pole a vsadil na diamant se dvěma útočníky. Sparta v tomto schématu vypadala o dost lépe. Zdvižené obočí nicméně představují Priskeho tahy v odvetě s Vikingem. Za otevřeného stavu 1:1 do hry naposílal nezkušené mladíky Matěje Ryneše, Daňka i Minčeva. Jana Kuchtu naopak po hodině hry stáhl. Na první pohled minimálně zvláštní rozhodnutí…

Vstupní zápas do nové sezony fanoušky navnadil. Navzdory remíze 0:0 s Vikingem byla Sparta v Priskeho premiéře živá, nápaditá, agresivní. Ve hře se jasně nacházely prvky, na kterých dánský trenér lpí. V odvetě už tuhle tvář Pražané měli jen úvodních dvacet minut, postupem času z nastoleného trendu slevovali a duel končili vyloženě letargicky. Proti Slovanu se to otočilo. Mizerný start, chladný první poločas a probuzení až v úplném závěru. To tam bylo hladové napadání, nátlaková hra, snaha o územní dominanci… Důvodů je víc. Špatná forma křídelních hráčů i nevýrazný Adam Karabec, jehož tvořivost zatím zůstává uzamknuta v trezoru. A taky střelecká neefektivita. Ve třech zápasech sparťané vypálili 64 projektilů. V síti soupeřů skončily pouze dva.