V závěru srpna skončila pohádka o pardubickém Siru Fergusonovi. Jiří Krejčí byl po devíti letech odvolán z trenérské židle ligového týmu. FORTUNA:LIGA tak na čas přišla o mistra hlášek, ale především kouče, který si udělal velké jméno. „Kdyby ve Skutči, odkud pocházím, mohli, možná by mi dali zlatý klíč od radnice," směje se.
Před dvěma lety vyšvihl Pardubice do elitní společnosti – a překvapil. Tým bez domova, na první pohled outsider, zabral v první sezoně šokující sedmé místo a ve druhé se přes těžkosti poměrně v klidu udržel. Třetí rundu však už nezvládá, proto byl sedmapadesátiletý Jiří Krejčí odsunut.
Bolí to i s odstupem času?
„Je to těžký… Samozřejmě. Já jsem kozoroh, což jsou takoví stálí lidé. Když k někomu nebo něčemu přilnu, jsem věrný. Ale jak říkám: Jedna cesta končí, druhá začíná.“
Jste zhrzený?
„Určitě ne. Naštvaný nejsem, prostě mě to jen mrzí, protože jsem měl v Pardubicích tři cíle a jeden se mi nesplní.“
Můžete je prozradit?
„První byl postoupit s dorostem do první ligy, což se nám podařilo po osmnácti letech. Další už byl takový tajný.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
