V létě se zdálo, že jeho kariéra dojde jistotě. Natrvalo se přesunul z Atalanty do Hradce Králové. Měl se stát jedním z pilířů obrany v nové Malšovické aréně, jenže vážné tréninkové zranění vše změnilo. „Je to křižák. Bohužel strašák fotbalistů. Jsem měsíc po operaci a nezbývá než doufat, že se vrátím silnější a odolnější,“ říká nadějný obránce „votroků“.
Jak vypadá rekonvalescence po zranění?
„Bude to měsíc, co jsem po operaci předního zkříženého vazu v koleni. Diagnóza není úplně dobrá. Sedm až osm měsíců bez fotbalu. Bohužel pro mě sezona skončila. Muselo by být fakt všechno nadstandardně dobré v léčbě, abych se třeba vrátil ještě v květnu, ale při tomto typu zranění se nemůže nic uspěchat.“
Není to vaše první dlouhodobější zranění, ale i tak je asi diagnóza vždy ránou pro psychiku, že?
„Stalo se to v zápalu hry při tréninku. Prostě tak to je. Doufal jsem, že to budou postranní vazy, které trvají zhruba tři, čtyři měsíce, ale nakonec je to křižák. Bohužel strašák fotbalistů, přitom velmi časté zranění ve fotbale. Nezbývá než doufat, že se vrátím silnější a odolnější i mentálně.“
Dosud jste kvůli zranění stihl jen sedm utkání v dresu Hradce Králové. Jak se vám zatím líbí v klubu a v Malšovické aréně?
„Naprosto úžasné prostředí. Jsem rád, že se ten přestup v létě uskutečnil a zvládl jsem aspoň těch pár zápasů. Slavnostní otevírací duel proti Olomouci byl něco neskutečného. Lidi jsou ve městě hladoví po fotbale a chodí. Jedním slovem pecka.“
Bude Itálie jakousi hořkou kapitolou kariéry, když se nepovedlo prosadit do Serie A?
„Vůbec ne. Hýčkám si na Itálii super vzpomínky. Posunulo mě to fotbalově, ale taky lidsky. Jak řada lidí říká, že cizina je zocelí, je to pravda. Udělal jsem si tam plno kamarádů, kteří teď hrajou v top soutěžích. Studoval jsem tam tenkrát i školu s dalšími spoluhráči ze zahraničí, takže se domluvím, ale začátky byly kruté. Vůbec jsme jim nerozuměli. Chodili jsme pozdě, ale logicky ne kvůli mně, já jen čekal před ubytováním na spoluhráče, abych netrhal partu! Určitě těch let v Itálii nelituju, jen jsem pochopil, že pro můj vývoj je lepší vrátit se natrvalo do Česka. Hodně jsem to řešil s otcem. Mám názor, že ten, kdo jde hrát ven, by měl převyšovat českou ligu, což se mě momentálně netýká.“
Působil jste v Atalantě zrovna v době, kdy byl klub na vrcholu a trenér Gasperini z něj vytvořil mašinu. Byla smůla hrát v juniorce v dobách nejúspěšnější éry klubu? Jindy by z toho byla šance v A-týmu, ne?
„Přišel jsem tam zrovna v době, kdy to Gasperini v klubu rozjížděl. Je pravda, že v klubu se vše změnilo. Atalanta se pořád plácala někde v suterénu první ligy. To ještě v tom lepším případě. Najednou se vše otočilo. Systém 3-4-3 Gasperini pro Atalantu vyšperkoval. Absolvoval jsem poměrně dost tréninků s áčkem, ale tehdy tam byla opravdu úspěšná sestava a obrovská konkurence. Navíc přišla pandemie covidu, což pochopitelně ničemu nepomohlo.“
S kým ze zvučných jmen jste hrával v juniorce Atalanty?
„Byl jsem v jednom týmu s Dejanem Kuluševskim, který je teď v Tottenhamu, taky jsem hrával s Amadem Diallem. Patří už Manchesteru United, ale je dlouhodobě zraněný, podobně jako já. Mnozí to dotáhli do áčka Atalanty, ať už jsou to Ruggeri, Carnesecchi nebo Zortea. Prosadilo se z toho týmu hodně kluků. Taky jsme tenkrát vyhráli Primaveru, což je velmi ceněná celostátní dorostenecká liga v Itálii. Úspěch stmeluje, takže jsme pořád v kontaktu.“
Kdo z hvězd Atalanty na vás tehdy udělal největší dojem?
„Tréninky jsou tam hodně náročné, hraje se třeba šest na šest, osm na osm. Hodně se dbá na hru muže proti muži. Hlídat dvojici Duván Zapata a Luis Muriel v době, kdy byli na vrcholu, to pro mě byla velká škola. Hlavně Muriel mi trochu herně připomínal Brazilce Ronalda. Nejvíc mě ale celkově nadchnul Josip Iličič, ten to v levačce prostě měl. Lidsky je úžasný Brazilec Rafael Toloi, který má italské občanství a dělá teď i kapitána.“
Hostoval jste v Teplicích a Jablonci. Hradec vás vzal na přestup. Je to lepší mít své jisté na delší dobu?
„Určitě, protože ty hostovačky jsou náročné kvůli pendlování. Každý rok řešíte nové bydlení. Vždycky od dubna už jsem na to myslel, co zase bude. Jestli se vrátím do Itálie, nebo bude všechno jinak. Tohle díky Hradci odpadlo, ale je mi strašně líto, že přišlo to zranění.“
Když se vrátíme do Česka, neříkal jste si už před tím zraněním, že adaptace na českou ligu bude snazší?
„Je to můj cíl, abych byl jeden z top stoperů ligy, ale někdy přijdou překážky, které vám brání. U mě je to zranění, v Teplicích jsem třeba hrával, zranil jsem se a pak nějak dva zápasy na to odvolali trenéra Hejkala. Když si vzpomenu na SPAL, kde jsem hostoval v Serii B, tak taky jsem se adaptoval, začal hrát a odvolali kouče, což je vždy trochu nešťastné. Teď bude čas na všem zapracovat. Pořád jsem mladý.“
FC Hradec Králové
Vše o klubu ZDE
| Z | V | R | P | Skóre | B | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. Sparta |
|
29 | 23 | 4 | 2 | 66:25 | 73 |
| 2. Slavia |
|
29 | 21 | 6 | 2 | 60:22 | 69 |
| 3. Plzeň |
|
29 | 18 | 5 | 6 | 64:33 | 59 |
| 4. Ostrava |
|
29 | 13 | 5 | 11 | 46:37 | 44 |
| 5. Ml. Boleslav |
|
29 | 12 | 7 | 10 | 49:45 | 43 |
| 6. Slovácko |
|
29 | 11 | 7 | 11 | 37:38 | 40 |
| 7. Liberec |
|
29 | 10 | 9 | 10 | 44:44 | 39 |
| 8. Olomouc |
|
29 | 10 | 7 | 12 | 39:41 | 37 |
| 9. Hr. Králové |
|
29 | 9 | 10 | 10 | 31:36 | 37 |
| 10. Teplice |
|
29 | 9 | 9 | 11 | 31:37 | 36 |
| 11. Bohemians |
|
29 | 7 | 11 | 11 | 27:39 | 32 |
| 12. Jablonec |
|
29 | 6 | 11 | 12 | 34:44 | 29 |
| 13. Pardubice |
|
29 | 7 | 7 | 15 | 28:40 | 28 |
| 14. Zlín |
|
29 | 5 | 10 | 14 | 36:60 | 25 |
| 15. Č. Budějovice |
|
29 | 6 | 5 | 18 | 32:60 | 23 |
| 16. Karviná |
|
29 | 5 | 7 | 17 | 29:52 | 22 |
- Skupina o titul
- Skupina o Evropu
- Skupina o záchranu
