Komedie s prvky tragiky. A zjevně taky podvod! Skandální zápas odehráli fotbalisté Slovácka na soustředění v Turecku. V duelu s Rapidem Vídeň (1:2) nařídili rozhodčí nesmyslné tři penalty, jednu dokonce nechali opakovat. Podle všeho jsou za tím sázky. Na to, že ve druhé půli (první 0:0) padne více než 2,5 gólu, bylo vsazeno zhruba 80 tisíc eur (cca 2 miliony korun). Údajně v tom „jeli“ místní sudí, kteří pískali od začátku strašidelně. „Nic takového jsem zažil poprvé. Kdo neviděl, neuvěří,“ glosoval přípravu pro iSport.cz Michal Kadlec, devětatřicetiletý kapitán Slovácka.
Výběru kouče Martina Svědíka darovali rozhodčí dokonce jednu „desítku“ dvakrát. Po prvním neúspěšném pokusu Marka Kvasiny nařídili krátce po pauze opakování exekuce. Prý proto, že gólman udělal brzy úkrok z brankové čáry směrem dopředu. Rakouská posila Svědíkovy party však ani na druhý pokus proti svým krajanům neskórovala.
Tak se arbitři rozhodli, že to zkusí radši na druhou stranu. Rapid dostal výhodu po souboji Michala Kadlece s Mayulou. Přitom na mokrém trávníku skončil právě obránce Slovácka. „Žádný faul to ode mě nebyl,“ přísahal. Sám Fally Mayulu šanci na vedení v hustém dešti proměnil, byť brankář Milan Heča šel správným směrem. Ale pořád chyběl jeden gól, aby se sázkaři napakovali.
Skandál byl dovršen v 89. minutě, kdy na pokyn obou asistentů kopal rakouský tým pokutový kop za domnělou ruku stopera Jaromíra Srubka. Toho přitom trefil balon do břicha. Rozhodčí navíc ohlásili prohřešek hráče číslo 21, které ale měl na dresu mladík Daniel Holásek, nikoliv Srubek. „Holásek jenom balon prodlužoval,“ kroutil hlavou Kadlec.
Hosté se vztekali. Za protesty obdržel žlutou kartu také Milan Petržela a Dennis Kaygin následně rozhodl o výhře Rapidu. „Ani jedna penalta nebyla. Přes VAR by to vůbec neprošlo,“ líčil Kadlec.
Nejspokojenější však byli ti, co si vsadili na to, že padnou minimálně tři branky. „Od začátku jasné ovlivňování zápasu,“ napsal na sociální síť X útočník poražených Ondřej Mihálik.
Závěr prvního tréninkového kempu Slovácka na Turecké riviéře tak měl pachuť podvodu. Kadlec a spol. se nedobrovolně stali nástrojem snadného výdělku.
„Vídeňáci se nám pak omlouvali. Nemohli za to. Rozhodčímu bylo jedno, proti komu nařídí penaltu a kdo dá gól. Pískali všechno kolem vápna, otáčeli zákroky,“ popsal kapitán, jenž se po návratu na hotel se svými spoluhráči dozvěděl, jaký objem peněz byl na běžný přípravný střet vsazen. „Je to smutné,“ hlesl Kadlec.
Podezřelé bylo už dění o přestávce. Domluvená pětiminutová pauza se natáhla zhruba na trojnásobný čas. Hráči už nervózně postávali na hřišti, zatímco turečtí rozhodčí čile komunikovali v zákulisí. Co asi řešili...
