Je to černá díra, ve které mizí peníze. Takovou pověst měl dosud prvoligový fotbal. V poslední době se však ve frontě na jednotlivé značky předhánějí nejbohatší Češi a od nynější sezony se do něj nasype historických 750 milionů. Nemluvě o jisté miliardě z evropských pohárů. Vše nasvědčuje tomu, že může nastat přelom – od mecenášství a ztrát k normálnímu byznysu.
Deník Sport proto v seriálu Peníze v lize rozebírá, v jaké ekonomické kondici kluby dosud byly a jak se mohou dostat z červených čísel do černých. Nebo alespoň na nulu.
Tyhle věty budiž rajskou hudbou, která zní bossům domácích klubů jen v jejich snech.
„Nechci, aby to znělo arogantně, ale peníze nejsou stránka, která mě trápí. Každý víkend rozhodujeme o emocích spousty lidí a to je obrovský závazek. Kdyby měl stát dvě miliardy korun, dáme dvě miliardy, kdyby měl stát víc, dáme klidně víc.“
Tak pravil pro klubovou platformu Sparta Unlimited Daniel Křetínský, podle posledního žebříčku magazínu Forbes druhý nejbohatší Čech, dle aktuálního pořadí ekonomického deníku E15 dokonce úplně nejmovitější. Dal tím najevo, že na Letné mají neomezené finanční možnosti a nebojí se je použít. I když to za devatenáct sezon od sezony 2004/05, kdy do Sparty vstoupil, znamená celkovou ztrátu 3,2 miliardy korun.
Pavel Tykač, další muž z TOP 10 českých boháčů, zase od zimy vládne na druhém vltavském břehu. A pořádně to tam svými investicemi roztočil. Slavii koupil i přes takřka miliardový dluh vůči předchozímu majiteli, čínskému obru CITIC. V rozmezí pouhého půl roku posvětil mimořádné investice do hráčů za necelých 400 milionů korun.
„Nyní je rok nula v novém,“ odstartoval novou éru v Edenu boss Jaroslav Tvrdík.
Do Plzně vstoupili švýcarsko-rakouští investoři Martin Dellenbach a Raphael Landthaler, v Liberci úřaduje další boháč Ondřej Kania, u Teplic a Hradce se hovoří o zájmu byznysmenů Milana Kratiny a Ondřeje Tomka...
Něco se děje. Něco velkého. V českém fotbale se začínají točit peníze, jaké v něm nikdy nebyly. A nejen zásluhou vlastníků, kteří trumfli proslulé mecenáše z 90. let. I kluby, které mají v zádech menší sílu, vstupují do nových časů. Historický, trojnásobný nárůst peněz z kontraktů s generálním partnerem a na vysílací práva otevírají nebývalé možnosti.
(Ne)bezpečný život v minusu
Jak na tom prvoligové kluby byly ekonomicky dosud? Jako jasný indikátor se nabízí to, zda jejich hospodaření končí ziskem či ztrátou. Deník Sport proto prolistoval účetní uzávěrky všech šestnácti „fabrik“ a pro úplnost i pravidelného účastníka Zlína za posledních šest období. Ať už kluby kopírují účetním obdobím sezonu nebo kalendářní rok, popřípadě delší úsek. Přičemž poslední známá bilance se váže k ročníku 2022/23 nebo roku 2023.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
