Holzer po sestupu Baníku: Jsme pod tím podepsaní my i bývalé vedení
Jeho jméno bude už navždy zaneseno v kronikách Baníku. On to byl, kdo jako kapitán odváděl svůj tým ze hřiště po utkání, v němž se defi nitivně rozhodlo o ostravském sestupu do druhé ligy. Je to vůči němu trochu nespravedlivé, Daniel Holzer byl v nejtěžších chvílích největším tahounem potápějícího se Baníku. V pouhých dvaceti letech. Osud to tak ale zařídil, že kapitánem Baníku, který ligu po padesáti letech opouští, je jednou provždy právě Holzer.
Bylo mu osm let, když Baník slavil svůj zatím poslední mistrovský titul. Tehdy v ostravském klubu Daniel Holzer začínal. V době, kdy se začal prosazovat do prvního týmu, už Ostrava žádné radostné časy neprožívala. Přesto věřil, že to, co se právě stalo, nikdy nezažije.
Na co jste myslel, když jste v sobotu s kapitánskou páskou na paži odcházel se svými spoluhráči z plzeňského trávníku a věděl jste, že Baník sestupuje?
„Když zazněl ten hvizd rozhodčího, který ukončil zápas, byla to hrozná chvíle. Najednou jsem si to všechno uvědomil. Je konec, nedá se s tím už nic udělat. I když jsem se na ten okamžik snažil už od začátku jara nějak připravit, když to přišlo, bylo to hrozné. Na to se prostě člověk připravit nemůže.“
Už jste pomyslel na to, že budete pod baníkovským sestupem jako kapitán podepsán právě vy?
„Upřímně vám řeknu, že na tohle jsem poprvé pomyslel už ve chvíli, kdy jsem se tím kapitánem stal. Protože tehdy už to bylo skoro jasné, že to takhle skončí. A teď to tak je. Cestou z Plzně do Ostravy, která je hodně dlouhá, jsem na to v autobusu taky myslel. A na spoustu jiných věcí. Bohužel, pod sestupem Baníku zůstanu podepsaný já.“
Jako kapitán na papíře. Kdo je pod sestupem Baníku podle vás podepsán doopravdy?
„To je záludná otázka, asi to moc nechci komentovat. Jsme pod tím podepsaní my hráči. A taky bývalé vedení Baníku. Na hřišti jsme byli ale my jsme na něm měli odvést víc a tomu sestupu prostě zabránit.“
Na co ještě jste cestou z Plzně do Ostravy myslel?
„Bylo toho o opravdu hodně. Nejdřív jsem si ještě přehrával ten zápas. Vyčítal jsem si ten první gól, který jsme v Plzni dostali, protože jsem ztratil míč. A pak jsem uvažoval nad tím, co se tady všechno za poslední roky dělo, vybavoval jsem si některé kroky minulého vedení, bylo toho najednou hodně negativního. Teď se z toho musíme dostat a vrátit Baník zase zpátky.“
V Baníku se v uplynulých padesáti letech vystřídala spousta úspěšných generací a jeho dres oblékala spousta mimořádných osobností. Běžela vám hlavou jejich jména?
„Právě kvůli těmto lidem je mi to hrozně moc líto. Oni dokázali v Baníku velké věci, oni ho udělali slavným, my jsme s ním spadli dolů. To je moc špatné. Strašně mě to mrzí i kvůli našim fanouškům, kteří za námi stojí, jezdí s námi po celé republice a teď zažívají tohle.“
V Baníku se mluví o jednoznačném plánu vrátit se do roka zpět do první ligy. Cítíte kolem sebe, že klub opravdu sílí natolik, že to zvládne, nebo je to zatím jen přání, v jehož naplnění lze zatím jen doufat?
„Příchodem pana Brabce se to v Baníku začalo velkým stylem zvedat. Opravdu velkým stylem. Přišel nový trenér, přicházejí noví lidé do vedení já cítím, že Baník je opravdu jako znovuzrozený. Pan Brabec se obklopuje dobrými lidmi, je super, že přichází pan Jankulovski nebo pan Vrťo. Z toho, co jsem zaslechl, můžu říct, že má zajímavé plány. Chce vybudovat nové tréninkové centrum. S jeho příchodem se změnila i atmosféra v klubu. Když jsem ještě loni chodil na Bazaly, v kabině převládalo znechucení. A dnes je z ní cítit dobrý pocit. Takže já věřím, že to Baník za rok zvládne. Novému majiteli panu Brabcovi o to jde. A já mu věřím rozhodně víc než panu Šafarčíkovi.“
Budete u toho i vy?
„To je těžká otázka. Mám teď hodně zamotanou hlavu. Na jednu stranu bych chtěl zůstat, na druhou se ale chci v kariéře posouvat dál. Nevím, co teď na tohle říct. Asi to, že až skončí liga, všechno si budu muset pořádně promyslet. Zbývají ještě tři zápasy, pak se to celé rozjede. Uvidíme, jak to všechno dopadne.“
