Kuka je ze Slavie nadšený: Poprvé mi někdo zavolal a pozval mě na zápas
Když bývalý výborný útočník Slavie Pavel Kuka vidí, jak se z titulu radují kouč „sešívaných“ Jaroslav Šilhavý a trenér brankářů Radek Černý, s nimiž toho hodně prožil, zalévají ho velmi příjemné pocity. Kuka také oceňuje, jak se současné vedení klubu z Edenu chová k bývalým hráčům.
V sobotu seděl na tribuně strahovského stadionu a společně s Vladimírem Šmicrem, další slávistickou osobností, sledoval poslední krok svých následovníků za titulem proti Brnu (4:0). „Upřímně, byl jsem před zápasem nervózní. Spadlo to s těmi prvními dvěma brankami, protože pak bylo vše rozhodnuté,“ líčí bývalý slávistický kanonýr Pavel Kuka.
Jak si užíváte slávistický titul po osmi letech?
„Je to příjemné. Jsou věci, které za to trápení stojí.“
Co Slavii zdobilo?
„Určitě kompaktnost, která byla na hřišti markantně vidět. Také duch, tým táhl za jeden provaz. A pak to, co dokázal trenér Šilhavý mužstvu vštípit, tedy pohyb na hřišti bez balonu od všech hráčů, který hru Slavie odlišoval od zbytku české ligy. Zvládli i těžká utkání v závěru, to vypovídá o tom, že si titul zaslouží. Udělat poslední krok je vždycky nejtěžší.“
Berete tento titul jako satisfakci za to, co museli všichni slávisté za poslední roky vytrpět?
„Já osobně ne, ale myslím, že je to obrovské zadostiučinění pro všechny fanoušky, které má Slavia bezkonkurenčně nejlepší. Když člověk sleduje, co dokážou vytvořit na své tribuně, dovolím si tvrdit, že to nemá nikdo v lize. V takovém počtu a souladu to nemá ani Sparta. Je to úžasné. Napomáhá tomu celý úspěch, přišel nový majitel… Je to dobré i pro budoucnost a pro možnosti, které se Slavii otevírají.“
Ale i vy sám jste jistě prožíval, když byla Slavia dole. Stačí si vzpomenout, když se před třemi roky zachraňovala v posledním kole po porážce v Ostravě, a to za pomoci ostatních výsledků.
„I tohle patří k fotbalu, jednou nahoře, jednou dole. Člověk nesmí přestat fandit za žádné situace. Je to ale o lidech a o jejich pracovitosti.“
Cítíte teď opět hrdost na klub?
„Zažil jsem poprvé v životě, kdy klub dává najevo, že si vás váží. Pak je to vzájemné, když něco cítíte z druhé strany, máte stejný pocit ke klubu. Došlo k obrovské změně ze strany vedení, je na místě poděkovat. Není to jednoduché pro hráče, kteří z toho vypadnou a zůstanou v zapomnění. Každé připomenutí zahřeje.“
Jak se to konkrétně projevuje?
„Je to třeba obyčejná věc, že vám někdo bezdůvodně zavolá a pozve vás na utkání. To je něco, co jsem v historii Slavie nezažil. Je to taková maličkost, která vás zahřeje. Pak jste na klub hrdý. Mám radost, když vidím Jardu Šilhavého, se kterým jsem byl ve Slavii několik let na jednom pokoji. Nebo Radka Černého, s ním jsem měl to samé. Když vidím, že se tihle kluci radují, je to strašně příjemný pocit. Navíc jsme to prožívali na tribuně se Šmícou (Vladimír Šmicer), slávistická komunita je znát.“
Jak vidíte potenciál tohoto týmu?
„Bude záležet na tom, jak vhodné typy hráčů se vyberou na doplnění kádru a jak konkurenceschopná bude Slavia na mezinárodním poli. Tam se to začne počítat. Všichni budou chtít další úspěchy.“
Má Slavia na to, aby se dostala do základní skupiny Ligy mistrů?
„Ta cesta je těžká, ale každý dvojzápas začíná 0:0, šance jsou padesát na padesát. Slavia je klub, který do mezinárodních soutěží patří. Nemusí tam dělat ostudu jak po sportovní, tak po společenské stránce. Samozřejmě se nemůže rovnat se špičkami Evropy, ale bylo by příjemné si ve společnosti Realu nebo Barcelony zahrát.“
