Dvě tváře nové Slavie: nejistota a rozpaky i přiblížení se ideálu
Kreativita ve středu zálohy neměla šanci, balony od obrany lítaly atmosférou jako UFO. První půlhodina Slavii mezi mladoboleslavskými paneláky silně nevyšla, až po povedeném rohu a gólu Jaromíra Zmrhala se český mistr zklidnil a přiblížil se ideálnímu projevu. „Neměli jsme mezihru, nedostali jsme se na míč a soupeř byl pohyblivější,“ shrnul základní nedostatky špatného vstupu do vítězného utkání trenér Jindřich Trpišovský. V čem se lišily dva herní projevy Slavie, které obhájce titulu předvedl v mrazivém sobotním večeru?
Slavia vyhrála v Mladé Boleslavi zdánlivě suverénně 3:0 a navíc se nabízí teorie, že za určitých okolností se boj o titul s Viktorií Plzeň může ještě zašmodrchat. Jenže v sobotu večer měli červenobílí nejdřív velké problémy, aby se udrželi v těžkém utkání. Až pak soupeře zlomili.
Ta fáze měla zhruba třicet minut, a během ní byl ve velké šanci Tiémoko Konaté, jehož výborně vychytal brankář Ondřej Kolář, zároveň se domácí dostávali do vápna hostů relativně snadno přes stranu beka Eduarda Sobola a naléhavě se tlačila do zakončení i druhá vlna díky Jiřímu Valentovi, Michalu Hubínkovi nebo Adamu Jánošovi.
To byl výraz Mladé Boleslavi občerstvené trenérskou změnou, tedy nástupem Jozefa Webra. Slávistický projev? Kopání dlouhých míčů z obrany bezcílně do útoku, vázlo řad spojení, které měl ze středu zálohy představovat hlavně Danny.
