PŘÍMO Z ČÍNY | Vyměnil se trenér – Jaroslava Šilhavého nahradil Jindřich Trpišovský. Do toho přišli dva noví stopeři a silní konkurenti. Plno změn ve Slavii o zimní přestávce Jakuba Jugase vyděsilo. „Cítil jsem se ohrožený. Vnímal jsem, že moje pozice oslabila,“ přiznává v rozhovoru pro Nedělní Sport během pobytu s reprezentací v Číně. Ale myšlenky na útěk ihned utnul. „Slavia je velkoklub a já nejsem zbabělec.“

I díky zdravotním komplikacím svých konkurentů nakonec Jakub Jugas naskočil v jarní části do tří ligových duelů. A zejména ve dvou posledních s Olomoucí a Spartou šly jeho výkony strmě nahoru. Rizikovou hru jeden na jednoho při nepříznivých stavech zvládl na jedničku. „Ty zápasy byly totálně nahoru-dolů,“ ohlíží se zpět.
Viděli jsme proklamovaný „totální fotbal“?
„První poločas na Spartě byl spíš totální propadák, ale viděli jste, že naše mužstvo má sílu zremizovat derby i za stavu 0:3. Hrát ještě deset minut, tak bychom to zvrátili úplně. Problémem byla právě první půle, ve které jsme dostali tři hloupé góly, to je pak těžké honit. Proto si myslím, že výsledek 3:3 je nakonec dobrý.“

Proč vám tahle hra zatím nejde nastavit od první minuty?
„Asi začínáme hrát až na konci, nevím. To je těžká otázka. Ale ano, chceme takhle působit celých devadesát minut. Proti Olomouci jsme začali na dvaceti minutách, proti Spartě to bylo pětačtyřicet minut. Tak třeba proti Zlínu to bude sedmdesát a pak už devadesát.“
Často jste byl úplně posledním hráčem a musel hrát na velké riziko. Jaké to je?
„Se Spartou tam byla blbá výhoda, když to tak řeknu, že to bylo 0:3. Člověk si dovolí víc. Po nás je vyžadováno, abychom byli schopní hrát jeden na jednoho, odebírat balony, vyhrávat souboje, a pak nám pomůžou záložníci. Je to takový náš styl, až je někdy to riziko přehnané. V těch chvílích musíme – my stopeři – být schopní přerušit hru nebo ten důležitý souboj vyhrát.“