Schůzka za schůzkou, telefon neustále v ruce. Takový je v kostce běžný pracovní den Adama Kotalíka, generálního ředitele Sparty. Muže, který je hlavní hybnou silou největšího českého klubu na hráčském trhu. Přes léto má práce nejvíc. „Beru to pragmaticky. Když jeden hráč nedopadne, řešíme jiného. Není to tak, že by s jedním transferem stál nebo padal celý klub,“ konstatuje. V obsáhlém rozhovoru pro deník Sport poodhaluje oponu sparťanské strategie při posilování kádru a detailně vysvětluje, proč nedopadly příchody Vladimíra Coufala, Dimitriose Kourbelise či Matúše Bera.

Loni masivní investice a příchod celé řady zahraničních posil. Letos trochu zpátečka a uvážlivé doplnění kádru na předem vytipovaných postech. Sparta na přestupovém trhu zareagovala na minulou sezonu a aplikovala trochu jiný přístup. „Nechceme se pouštět do přehnaných nákupů a platit částky, které převyšují reálnou hodnotu hráčů.“ vysvětluje generální Adam Kotalík.
Jak jste spokojený s počínáním Sparty na hráčském trhu?
„Obecně jako člověk nejsem nikdy s ničím úplně spokojený. Všechno vždycky může být lepší. Ale myslím si, že i tak máme kádr hodně silný a kvalitní. Proti jaru přišlo do týmu osm nových hráčů – Heča, Radakovič, Tetteh na přestup, Chipciu na hostování, Pulkrab, Wiesner, Civič a Vukadinovič zpět z hostování. Bude teď záležet především na přístupu samotných hráčů a na realizačním týmu, jak bude schopný dát mužstvo dohromady a hrát způsobem, který mají trenéři v hlavě.“
S čím jste do přestupového období šli?
„Priority deklaroval sportovní ředitel Zdeněk Ščasný už na začátku přípravného období. Chtěli jsme se posílit na určitých postech, víceméně se nám to povedlo. Trochu je otazník nad pozicí pravého obránce, kde se nám bohužel v úvodu přípravy dlouhodobě zranil Ondra Zahustel a hned v prvním přípravném zápase i náš odchovanec Tomáš Wiesner, kterému jsme chtěli dát šanci. Je to člen reprezentace U21 a má předpoklady být pro Spartu zajímavým hráčem, pokud na sobě bude dál pracovat. Tahle pozice je něco, o čem přemýšlíme, jestli nějak do konce přestupního období reagovat nebo ne. Nejsme ale nuceni dělat něco na sílu.“
Právě post pravého obránce mezi fanoušky rezonoval během léta nejvíc. Můžete popsat, jak jste o doplnění této pozice v klubu přemýšleli?
„Priorita byla taková, abychom přivedli konkurenci k Ondrovi Zahustelovi. Někoho, kdo na něj bude tlačit. Variant bylo mnoho, vedli jsme paralelně několik jednání s vícero hráči. Někde nebyla možná rychlá dohoda, jinde jsme se dostali do souboje s týmy z bundesligy. Tam byla cena rázem úplně jinde. Někteří hráči, kteří na tuhle pozici připadali v úvahu, nechtěli dělat rychlé rozhodnutí, vzali si čas a čekali na lepší nabídku. Důvodů, proč jsme neudělali rychlé rozhodnutí, bylo vícero.“
Coufal? Když si podáte ruku a jste domluvení...
Kolik pravých obránců jste měli na seznamu?
„Není to stanovené přesně, ale v tomhle případě jsme měli nějakých šest sedm hráčů, o kterých sportovní ředitel společně se skautingem a realizačním týmem uvažovali. Se všemi jsme byli nějak v kontaktu.“
Velkou komplikací pro vás bylo nedotažení příchodu Vladimíra Coufala. Jak jste celou situaci viděl z vlastního pohledu?
„Ten příběh kolem Vládi Coufala už byl mnohokrát probraný v médiích. V podstatě jsme si podali ruku, byli jsme dohodnutí na všech podmínkách, včetně znění smlouvy.