Ve svém ligovém startu číslo 103 vstřelil teprve svůj třetí gól. Ostravský Lukáš Pazdera si v 65. minutě naběhl na roh Roberta Hrubého a přesnou hlavičkou zvyšoval ve Zlíně už na 2:0 pro Baník. Nakonec šlo o trefu vítěznou, kterou odchovanec Fastavu řádně oslavil.
V čem byl klíč k úspěchu?
„Připravovali jsme se poctivě a jsem rád, že na hřišti to bylo vidět. Rozhodl ten první gól, tak tomu bylo už před tím se Spartou, ale tentokrát to vyšlo nám. Pak jsme přidali druhý. Zlín pak byl v tlaku a snížil, ještě to byly nervy až do konce, ale zaplaťpánbůh jsme to dneska zvládli.“
Byl to podobný zápas jako se Spartou, ne moc fotbalu, ale boj, že?
„Byla to opět válka, vyprodaný stadion hnal všechny, nikdo nedal soupeři ani centimetr. My jsme však měli povolený doping v podobě našich fanoušků, byli jsme jako doma.“
Asi bylo důležité uspět po té poslední porážce...
„Už jsme slyšeli názory, že jsme dva zápasy nedali gól, jestli nejsme v krizi a podobně... Ale nejlepší odpověď na to je výhra, což se povedlo.“
Díky vaší vítězné brance.
„Jsem spíše obranný hlavičkář, ale dneska tam nakonec přišla jedna útočná. Bylo to pro mě prestižní utkání, ale nejen pro mě. Z Ostravy jezdí do Zlína vždycky hodně fanoušků, což si pamatuju už z doby, kdy jsem hrál za domácí. Vždycky to byly šlágry, dnes se to zase potvrdilo.“
Mrzí vás, co jste si po tom gólu od zlínských fanoušků vyslechl?
„Trochu jo. Kdybych měl sto ligových gólů, tak se neraduji, ale já jich moc nedávám, takže jsem rád za každý. A jestli to bude proti Spartě nebo Zlínu... Radovat se budu vždycky.“
A co říkáte na parádní gól Milana Baroše?
„Jako starý mazák!“ (usmívá se)




