Baníku se vrací Baroš! Bude to mít grády, umí se fotbalu oddat, říká Páník
Kvůli pětizápasové stopce musel předat kapitánskou pásku a přes měsíc pouze z tribuny sledovat, jak si jeho spoluhráči vedou bez něj. Milan Baroš viděl například trápení proti Karviné, ale i euforickou pohárovou výhru v Plzni. Nyní je zpět. Ostravská legenda se vrací rovnou do vyhecovaného slezského derby proti Opavě. „Díky Milanovi to bude mít ještě větší grády,“ libuje si trenér Baníku Bohumíl Páník, podle kterého mohla dlouhá pauza útočníkovi i prospět.
V čem?
„Měl čas na individuální doléčení všech bolístek, ale hodně trénoval s námi. Nebylo to tak, že by byl třeba týden jenom sám. Když jsme ho neviděli dva dny v týdnu, tak to bylo moc. Soužití tady bylo pořád, neodjížděl do Prahy vůbec. Držel se tady na Valachách, takže doufám, že čerstvý vzduch mu prospěl a ukáže to.“
Je na něm znát zvýšená motivace?
„Určitě se těší. Je tristní, když pět zápasů stál, jen se díval a nemohl pomoct. Milan je člověk, který vždycky miloval fotbal. Dovede se mu oddat a já věřím, že nám to zase ukáže.“
Jaký byl Baník bez něj v těch pěti zápasech?
„Když tam Milan je, má to vždycky nějaké grády navíc. Nerad prohrává a pro vítězství svého mužstva udělá na hřišti všechno. Možná nám trošku chyběla ta jeho správná dravost, agresivita a sportovní hecování. A v neposlední řadě nám chyběly jeho góly.“
Jeho návrat do sestavy je jasný, ne? Nebo chystáte nějaké překvapení?
„To nepovím. (směje se) Víte, ve fotbale se nehraje na nějaké extra překvapivé tahy trenérů. Všechno musí mít logičnost a nějaký postup. Tak to musí vnímat i hráči a souhlasit s tím. Pokud trenér dělá harakiri, škodí sobě i mužstvu, protože hráči nechápou, co se děje. Jednou, dvakrát to může vyjít, ale jinak je to spíš na škodu. My potřebujeme střílet góly a Milan je ten, který to umí. Vždycky je střílel, tak proč by je měl zapomenout střílet proti Opavě?“
Líbí se vám pod hrotem Robert Hrubý, kterého jste tam v posledních dvou utkáních vysunul?
„Robert má tendence sbíhat do prostorů mezi beky a stopery, to je jeho obrovská přednost. Z pozice desítky k tomu má blíž, hodně se tam ocitá a je tam cítit. Chci ho mít před bránou, aby mi dal taky nějaký gól. Pak by to bylo superideální. Buď to hrajete s halvovou desítkou, nebo s útočnou desítkou. To je vždycky rozdíl. V prvním případě dovedete variabilně držet míč, jako jsme to ukázali proti Plzni, ale zase tam chybí jeden půlkrok do velkého vápna, abychom to dorazili.“
