Bakoš se bije o místo v Plzni: Půl roku jsem spal a probudil se mezi svými
Jde se „pobiť“ o místo v natřískaném útoku Plzně. V pětatřiceti letech chce brát práci mladším a perspektivnějším. Marek Bakoš má za sebou půlroční štaci v Trnavě, zpět je plný elánu a nadšení. „Na půl roku jsem si dal oddych a vrátil se v plné síle a s velkou touhou dostat se na hřiště,“ s neskrývanou urputností v hlase pravil Bakoš po prvním přípravném utkání zimního bloku s třetiligovým Ústím nad Orlicí. K demontáži 6:0 sice gólem nepřispěl, aktivním výkonem však ano.
V Plzni je velký přetlak na postu hrotového útočníka. Vrátil jste se rvát o své místo na slunci?
„Přesně tak. Je tady dost útočníků, ale v klubech, které chtějí bojovat o nejvyšší příčky v lize a v Evropě, je to zcela normální. Myslím, že Plzeň je natolik silné mužstvo, že potřebuje mít konkurenci na všech postech. V útoku samozřejmě také.“
Tam je ale pouze místo, maximálně dvě. O ty se perou čtyři hráči. Bude to v přípravě mela?
„Neřeším, jestli budeme hrát na jednoho útočníka, či na dva. Vrátil jsem se z hostování a budu pracovat na tom, aby Plzeň byla úspěšná a plnila svoje cíle. A zda budu prvním, druhým nebo třetím útočníkem vůbec neřeším.“
Je výhodou vaše zkušenost?
„Samozřejmě. Něco jsem zažil, párkrát jsem se musel popasovat se slušnou konkurencí. Ale to i kluci, kteří jsou tady se mnou. Cítím, že se chtějí o svoje zápasové vytížení porvat a podílet se na úspěších klubu.“
Půlrok jste strávil na hostování v Trnavě. Jste rád zpátky?
„Plzeň je mým domovem. Prožil jsem tady spoustu skvělých sezon, na půl roku jsem si dal oddych a vrátil se v plné síle a s velkou touhou dostat se na hřiště.“
V Trnavě jste prožil nesmírně zajímavou část ročníku ozdobenou účastí v základní skupině Evropské ligy, ale také zaskočený trpkým koncem, kdy klub opustil majitel Vladimír Póor, generální manažer Pavel Hoftych i trenér Radoslav Látal...
„Budu na to vzpomínat je v dobrém. Na trávníku jsem dělal svoji práci, lidi to ocenili, za což jsem rád. Snad na mě zatím nezapomněli ti plzeňští.“ (usmívá se)
Ještě k tomu nepříjemnému konci. Zhořklo vám slovenské angažmá?
„Ne, nezhořklo. I tak byl konec pěkný. Poslední zápas v Evropské lize proti Fenerbahce jsme vyhráli 1:0, užili jsme si to. Fanoušci na to budou dlouho vzpomínat. Co se stalo okolo, člověk neovlivní. Díval jsem se především na svoje výkony, potažmo výkony mužstva. Dění mimo hřiště jsem nemohl ovlivnit. Teď jsem zpátky v Plzni. Přijde mi, že jsem půl roku spal a probudil se zase mezi svými. Všechno je tu stejné.“
Plzeň se v prvním kole vyřazovací části střetne s Dinamem Záhřeb, na nějž jste ve skupině narazili i s Trnavou. O jak silného protivníka jde?
„Zrovna proti němu jsem nehrál, jelikož jsem byl pokaždé zraněný. Ale je to velmi nepříjemný soupeř, co dostává jen málo branek a má nesmírně zajímavé mladé hráče. Nečeká nás nic jednoduchého, ale na druhou stranu je Plzeň natolik silná, aby se pobila o dobrý výsledek.“
