Čtyři trenéry „přežil“ a teď přišla řada na něj. Jan Kameník (37) byl povýšen z pozice asistenta a povede Zlín v nadstavbě proti Olomouci. Ještě na začátku týdne s tím nepočítal, jenže v úterý klub vyhodil Romana Pivarníka. Zlepšit náladu v kabině a výkon na hřišti má bývalý mládežnický kouč Slovácka. „Cítím zdravou nervozitu,“ popisuje.

Zaskočilo vás, že kouč Pivarník těsně před koncem sezony skončil?
„Určitě jsem to nečekal. Myslel jsem, že ve stejném složení dokončíme sezonu. Pro mě je to určitě šance, vnímám zodpovědnost. Převzal jsem ji a naším cílem je postoupit přes Olomouc a dojít co nejdál.“
Co se dalo stihnout za dva dny?
„Moc toho samozřejmě nebylo. S klukama jsme si některé věci vyříkali. Ve středu na tréninku pracovali velice dobře, ve čtvrtek už jsme to ladili na utkání.“
Cítil jste, že někteří borci hůře vycházeli s vaším předchůdcem?
„To jsem nevnímal. Na trénincích byla pracovní atmosféra. Hlavní trenér má právo nastavit a určovat věci podle svého.“
V klubu ještě nejste ani dva roky a už jste dělal asistenta čtyřem trenérům. Jaké to je?
„Je to nepříjemné pro všechny členy realizačního týmu, nejen pro mě. Každý má trošku jiné představy, styl práce. Ale v tomto profesionálním prostředí se to stává. Jsme tady od toho, abychom se přizpůsobili a plnili zadané úkoly.“
Kterého vašeho nadřízeného jste znal nejlépe?
„S Bobem Páníkem jsme se potkávali jako trenéři mládeže. Já jsem vedl U-19 Slovácka a on Baník. Byli jsme soupeři, velice dobře jsme se vnímali. Pak jsme se potkali ve Zlíně a měli jsme dobrý vztah. Osobně jsem znal nejvíc asi Michala Bílka, se kterým jsme spolupracovali už v Jihlavě. Sedli jsme si lidsky i pracovně. Když přišel sem, bylo to pro mě jednodušší. Pana Petrželu a Romana Pivarníka jsem předtím osobně neznal.“
Dali vám všichni dostatek prostoru k realizaci?
„Občas to zaskřípalo, museli jsme si vytyčit mantinely. Ale fungovali jsme dobře. Bavilo mě to. Všechno jsou to zkušení trenéři.“
Bylo vám sděleno, že jde o provizorní řešení?
„Řeklo se, že nikdo nový teď nepřijde. Předpokládám, že blízko u týmu bude i Zdeněk Grygera (sportovní manažer). Jestli půjde v zápase na lavičku, to teprve uvidíme.“
Jak budete koučovat?
„Zápasy hodně prožívám. Dřív jsem si většinou stoupnul kousek bokem. Moc nedokážu sedět na lavičce. Když bude potřeba něco hráčům říct, tak to udělám. Necítím, že bych neměl respekt. O pár let jsem starší než kluci. Naposledy byl mým vrstevníkem Tomáš Janíček, což byl velký profesionál. Choval se úplně skvěle.“
Mimochodem, ozval se vám Bílek?
„Krátce jsme spolu mluvili. Vzájemně se sledujeme a v přiměřené míře jsme v kontaktu.“
Olomouc vypadá konsolidovaněji než váš tým. Souhlasíte?
„Ano, jsou v herní pohodě. Je to kombinační silný tým, trenér zná dobře všechny hráče. Bude to velmi obtížné. Některé zápasy jsme měli zvládnout líp výsledkově i herně. Ale základní část skončila, uhráli jsme prostřední skupinu a začíná nová soutěž. Máme zdravou pokoru před Sigmou i své sebevědomí. Olomouc není daleko, je to takové malé derby. V koutku duše doufám, že si lidé v pátek večer cestu na stadion najdou. Nemyslím si, že je nevýhoda začíná doma.“
Berete to tak, že současnému Zlínu víc sedí rozestavení se třemi stopery?
„Hodně jsme o tom diskutovali. Vždy záleželo na typologii hráčů, kteří byli pro daný zápas k dispozici a na soupeři. Ale není to o rozestavení. Jde hlavně o to, jak bude mužstvo na hřišti pracovat.“


