Zdrcený kouč Jihlavy: 180 minut proti čtrnácti. Takhle to bude každý rok
Sedl si a dlouho mlčel. Přemýšlel, co má říct. Lomcoval jím vztek, pocit bezmoci. Jihlavský trenér Radim Kučera těžko přijímal fakt, že jeho tým nepřešel v baráži přes Karvinou (1:2, 1:1). Výkon hodnotit nechtěl, své hráče jen pochválil. Dvojzápas měli podle něj v režii rozhodčí. „Je velice těžké hrát sto osmdesát minut proti čtrnácti,“ rýpnul si do sudích.
Jak vám je?
„Hráčům musím poděkovat. Bylo to sto osmdesát minut zbytečné práce. Ale jsem na ně hrdý a strašně si jich vážím. Teď sedí v kabině a brečí. Co jim mám říkat? Že to zkusíme za rok?“
Rozhodčí vás naštvali, co?
„Já nikdy nikomu nepřeju nic špatného. Ale některým lidem přeju, aby potkali sami sebe. Přál bych si, aby si vyměnili role s hráči a běhali devadesát minut místo nich. A nechali je, ať jejich práci posuzují oni. Cloumají mnou emoce. V těch zápasech jsme nebyli horší než Karviná. Nepostoupilo ani Brno. A takto to bude každý rok, pokud nepostoupíte přímo z prvního místa. Je to pro mě další zkušenost, špatná.“
Myslíte, že měl být některý z karvinských hráčů vyloučen?
„Brankář vyběhne mimo vápno, balon dostane skluz a on zahraje rukou. Z mého pohledu by šel Klíma sám na prázdnou branku. To samé pak Zoubele, už tam byl sám. To jsou dvě červené karty. Smrž měl mít v první půlce stoprocentně žlutou. V Karviné vyhodili mého asistenta Muchu. To je hodný chlap. Teď stál na úrovni ofsajdu a hlásil mi, že minimálně dvakrát byl chybně odmávaný.“
Je vám z toho smutno?
„To je nerespektování slušných mravů, nějakého etického kodexu. Hráči do toho dali úplně vše a teď mají slzy v očích. Tady se rozhoduje o budoucnosti celého klubu. Jsem zklamaný.“
