V úterý proti Zlínu zaskočil na hrotu místo Martina Doležala a nahrál na vítězný gól. Zítra na Slavii může být z Tomáše Dočekala pro změnu stoper! Habán, dosud zastrčený v jabloneckém béčku, je z ničeho nic na roztrhání. „Máme velké ztráty. Určitě je varianta, že bude na stoperu,“ potvrdil kouč Petr Rada. „Trošičku to možné je, ale počítám spíš s útokem,“ reagoval jednatřicetiltý univerzál.
Pochází ze Smržovky, v sousedním Jablonci kopal jako žák. Loni v létě se Tomáš Dočekal vrátil do rodného regionu. Místo však pro něj bylo jen v rezervě s výhledem na možný posun do kabiny áčka. „Chtěl jsem dát pár gólů a na jaře to zase zkusit jinde. Třeba ve druhé polské lize,“ nastínil své plány. Fotbal to však semlel úplně jinak.
Z ryzího útočníka, jenž má kus srdce ve Viktorii Žižkov, se stal z nutnosti stoper. V obraně odehrál převážnou část podzimní části. Trenér Jaroslav Vodička ho pustil dopředu jen na tři zápasy. „Přišel jsem pomoct do útoku, ale vzadu jsme nikoho neměli. Kouč říkal, že to na stoperu zvládnu. Neprotestoval jsem, ale moc mě to nenadchlo,“ přiznal fotbalový cestovatel, jenž působil v minulé sezoně na Slovensku ve Zlatých Moravcích.

Střelecky se tam soužil, v osmnácti startech se ani jednou netrefil. „Nepoštěstilo se mi. Ale pracoval jsem pro tým,“ podotkl bývalý hráč Žižkova, Michalovců, Slovácka, druholigového rakouského Florisdorferu a polských celků GKS Tychy a Piast Gliwice. Právě tam si během posledního půlroku svého angažmá poprvé otestoval roli stopera. Rovněž v béčku. Výš se s ním nepočítalo. Český trenér Radoslav Látal ho po svém příchodu přehlížel jako by byl vzduch. „Úplně mě odpálil. Nedal mi šanci na žádném tréninku. Na chodbě mě skoro ani nepozdravil. Krajan,“ pousmál se hořce.
V Jablonci už věděl, do čeho jde. Na podzim nastřílel šest branek v šestnácti utkáních, tři z obrany. Dvakrát se trefil z penalty. „Možná jsem si tam zahrál víc než v útoku,“ podotkl. Jako přirozený útočník hrál konstruktivně, bezhlavě kopat balony na tribunu by ho nebavilo. „Snažil jsem se rozehrávat po zemi a furt jsem se tlačil dopředu,“ popsal svůj styl.
Nejdřív si myslel, že to bude vzadu brnkačka. Realita ho záhy vyvedla z omylu. Neustále musel být v pozoru, sledovat ofsajdovou lajnu, navnímat taktiku. Víc ran ovšem schytává v útoku. „Když hrajete zády k bráně, nevíte, co se děje za vámi. Dostávám víc na frak,“ srovnal obě pozice.
Do Radova kádru se posunul až těsně před restartem FORTUNA:LIGY. A to kvůli zranění střelce Martina Doležala. Kouč rád sází na vysokého forvarda, takže vzal do tréninku Dočekala. Dostal na něj pochvalné reference od kolegy z juniorky. Útočník-stoper brzy vytušil, že proti Zlínu vyběhne v základu. „Byl jsem připravený, žádný stres. Zvládl jsem to s pokorou a snad docela dobře,“ usmál se. Rada ho po vítězné bitvě pochválil. „To moc často nedělá,“ cenil si záskok za Doležala, jenž si o svém postavení v nabitém mužstvu nedělá iluze. „Nebude to mít dlouhého trvání. Pomůžu dva tři zápasy a půjdu zpátky do béčka,“ domníval se.
Kdoví….Třeba si výkonem v Edenu řekne o sladší budoucnost. Po sezoně mu končí kontrakt. „Hrát stopera na Slavii? Troufl bych si. Ale určitě by mě slávisté pěkně prohnali,“ prohodil s úsměvem.



