Koukej jít na penaltu! Kuchta je ale kopat nechce. Nechápu to, říká Otepka
Nasázel čtrnáct gólů, o jediný vede dostihy o krále ligových střelců. Každá příležitost, jak se vzdálit pronásledovatelům dobrá, ne? I ta, kterou nabízí penalta, to by byl hřích ji nevyužít. Jenže Jan Kuchta, nejlepší kanonýr nynější sezony, ji v zápase s Karvinou (1:1) přesto nechtěl kopat (a nakonec ji ani neproměnil). „Vůbec tomu nerozumím,“ kroutí hlavou bývalý záložník Rudolf Otepka, známý expert na standardní situace a pokutové kopy. Unikátní situace…
Na, vezmi si ho, ten míč je přece tvůj! Jdi do toho, vždyť budeš mít další gól… Neváhej, dej to.
Jenže Jan Kuchta se k penaltě nemá. I když mu ji všichni přenechali, přejí mu, aby si jako top střelec polepšil. Sám si také pokutový kop vybojoval, i když greenhorn v bráně Karviné Vladimír Neuman cítil křivdu. „Udělal to chytře, mohl mě přeskočit,“ povídal později.
V každém případě Kuchtu všichni vyzývají, ať jde kopat. I když je to porušení nepsaného zákona, že faulovaný má zůstat stranou. Skutečný borec se však touhle pověrčivostí brzdit nenechá. „S tím na mě nechoďte,“ usmál se třeba útočník Bohemians Matěj Pulkrab, když nedávno proměnil proti Liberci.
Takže kdo jiný než Kuchta?! Tu máš míč!
„Někdo mu ten balon dal, celkově ho do toho kluci tlačí. Že je útočník a že by na penalty měl chodit,“ popisoval pak trenér Jindřich Trpišovský.
Pracantovi z vysunuté linie na území soupeře to vtloukají do hlavy v šatně i na hřišti. Je to téma, jemuž neunikne. Ostatně, generál na lavičce vyhlásil jako jeden z cílů do konce sezony, že trojnásobný mistr chce mít i muže s nejpřesnější muškou.
Buď sobec!
„Jako útočník musíš být sobec, když chceš být top nebo nejlepší střelec. Cítíš korunu pro krále střelců a chceš ji mít, motivace je velká,“ říká Horst Siegl, čtyřnásobný nejlepší kanonýr samostatné ligy. Jakkoli sám nepatřil mezi excelentní exekutory a promarněná „desítka“ v září 1999 v Lize mistrů proti Bordeaux ho pořádně vytrestala. Měla dopad na jeho postavení v klubu i u fanoušků.
| # | Hráč | Klub | Góly |
|---|---|---|---|
| 1. | Adam Hložek |  | 15 |
| 2. | Jan Kuchta |  | 15 |
| 3. | Martin Doležal |  | 14 |
| 4. | Ivan Schranz | | 13 |
| 5. | Jean-David Beauguel |  | 12 |
| 6. | Lukáš Juliš | | 12 |
| 7. | Nicolae Stanciu | | 12 |
| 8. | Abdallah Sima | | 11 |
| 9. | Dyjan Carlos de Azevedo |  | 11 |
| 10. | Jan Kliment |  | 10 |
Zpět ke králi střelců. „Je to krásná meta, v životě se to už Kuchtovi nemusí podařit,“ přitakává Rudolf Otepka. Známý filuta, jenž proslul neotřelými kousky i spolehlivostí při penaltách. Z pětadvaceti nedal jen čtyři. „Mě nikdy nikdo nepřemlouval, v životě jsem to nezažil. Vždycky jsem na penaltu šel. Spíš byl problém, aby ji mohl kopat někdo jiný,“ usmívá se.
Výjimku udělal zrovna u Siegla, když se sešli v Příbrami. V březnu 2001 hrál exsparťan poprvé u Litavky a Petra Čecha v bráně Blšan zničil hattrickem. Aby si připsal tenhle exkluzivní kousek, Otepka mu „desítku“ dvě minuty před koncem přenechal. „To byl jediný moment,“ ohlíží se. „Útočník má být hladový po gólech, když na to přijde, správný kanonýr nezná bratra.“
Králem má být útočník
Fotbalový film se převíjí o dvacet let později. Slavia teď „jede“ na Kuchtu, se vším je srozuměn i záložník Nicolae Stanciu, spolehlivý exekutor, který má dvanáct zásahů.
Mimochodem, není to poprvé, kdy jsou dva z jednoho klubu takhle vysoko a mohli by se bít mezi sebou. Zažili to třeba sparťané David Lafata s Josefem Hušbauerem v sezoně 2013/14. Navrch nad šestinásobným nejlepším střelcem měl nakonec záložník, který nasázel osmnáct gólů, o dva více.
„Nechci říct, že bych nechtěl vyhrát krále střelců, ale Pepovi jsem to přál. Já už jsem předtím vyhrál,“ vzpomíná Lafata. „Šlo nám o jedno: získat titul. Nekoukali jsme na to, jestli jeden dal o dva góly víc nebo míň než druhý. A myslím si, že i díky tomu jsme ligu vyhráli.“
Ani Kuchta a Stanciu se neperou. „I Nico říká, že králem střelců má být útočník,“ tvrdí Trpišovský.
„Kuchtič“ má tedy volné pole působnosti. Necítí se ale dobře po těle. Byť mu hrají do karet rovněž ostatní okolnosti. Běží teprve čtvrtá minuta, kdyby nedal, bude ještě dost času vše napravit.
„Psychicky by mohl být v pohodě. Bez stresu, bez nervů. Něco jiného by to bylo v 89. minutě, kdy jde o hodně,“ říká Otepka.
Tak proč, proboha, Kuchta tolik váhá?!
„Nedokážu si to vysvětlit, ani by mě to nenapadlo,“ diví se Otepka. „Možná má jako cíl být nejlepším střelcem bez jediné penalty, i když podle mě má takový gól stejnou váhu.“
Ano, tím se Kuchta vymyká, ani jeden gól ze čtrnácti nepadl z penalty. Naproti tomu si míč na puntík rovnal už na startu jara proti Olomouci. Nedal, skóroval z dorážky. V patřičné kolonce nicméně svítí: neproměněná.
V tom to bude. Tahle situace tváří v tvář brankáři, který může jen získat, mu nesedí. Nemyslí si o sobě, že je takový bourák a fotbalový všeuměl, aby na „desítky“ chodil. Rád to přenechá jiným. Ví, že před zápasem s Olomoucí nedal už dvě jiné: jednu ještě za Bohemians, druhou za Slovácko.
| Opakuje, že útočník má jet tvrdě na sebe. „Ale já jsem sobec nikdy nebyl,“ usmívá se zároveň slavný sparťanský kanonýr Horst Siegl – ač mu to mnozí třeba neuvěří. Sám to nicméně dokládá historkou, která souvisí s bojem o to, kdo bude králem kanonýrů. V mistrovské sezoně 1997/98 o tuhle poctu soutěžil se spoluhráčem Vratislavem Lokvencem. V posledním zápase s Teplicemi sám přidal hned na začátku z penalty svůj třináctý gól. Lokvenc za ním v té chvíli zaostával pouze o jeden. V závěru přitom došlo na další „desítku“. „Udělal jsem gesto a Šoulovi jsem ji nechal. Bral jsem to tak, že střelce mohou vyhrát dva sparťani, kteří budou mít stejně gólů,“ vzpomíná Siegl. Jenže co čert nechtěl – dlouhán Lokvenc mířil na tribunu. „Byl jsem trošku nas… a vyčítal jsem si to,“ netají Siegl. Bál se toho, že by se ještě gólově utrhli pronásledovatelé: jablonecký Pavel Pěnička a šutér Baníku Petr Samec (oba 11 gólů). Popřípadě Pavel Holomek z Brna a Radek Drulák, toho času Olomouc (10). Nestalo se, a Siegl na přichystaném parníku, kam se mužstvo přesunulo, slavil nejen titul. „Zaplaťpánbůh nás nikdo nepředběhl, Šoula utřel nos a já vyhrál,“ směje se. |
Má to v hlavě a na sebedůvěře nepřidá, že mu to Trpišovský, jenž nechce na cestě k úspěchu absolutně nic podcenit, připomíná. „Říkám mu celou dobu, ať na penalty nechodí, neumí je. Jeho přednosti jsou jinde, rozhodně ne v nich. Ví to, ani on sám na ni nechtěl jít. Kluci ho donutili a podle toho to vypadalo,“ pronesl po remíze s Karvinou.
A jsme u toho. Kuchta se rozbíhá a už z jeho pohybu, náklonu těla je vidět, kam míč pošle. Pravačkou k levé tyči. To, že hodně signalizuje směr střely, je jeho neduh. Proti Karviné navíc míč podle všeobecného mínění nekopl do ideální výšky, Neuman se vymrštil a vyrazil ho. I když pozor, sám podal jiný popis událostí. „Přehrál jsem si video, kde jsme koukali, kam penaltu kopl naposledy. Bylo to z mého pohledu doprava a nedal ji. Váhal jsem, kam skočit, a až na poslední chvíli jsem se rozhodl, že půjdu doleva. Vyšlo to!“ líčil pro klubové stránky.
A tvrdil, že Kuchta pokutový kop ani moc špatně neprovedl. „Šel jsem sice víc na zem, ale protože mám dlouhé ruce, tak se mi podařilo míč vyrazit,“ vykládal habán, jemuž do dvou metrů chybějí jen čtyři centimetry.
(Ne)omylný střelec
Na levou stranu Kuchta zahrál dvě penalty, stejný počet na pravou. Pokaždé skoro identicky do stejné výšky, jen v dresu Slovácka mířil víc dolů.
Nabízí se, že Trpišovský měl do výběru střelce rázně zasáhnout, když tušil, jak to dopadne. Jenže to neudělal, stejně jako minule v Edenu, když se penalty proti Plzni překvapivě ujal stoper Simon Deli. Mohlo to být gesto pro oblíbeného „Titána“, ale vzhledem k boji o krále střelců to nedává logiku.
Nabízí se drobná trhlina ve scénáři Vše pro Kuchtu: Deli se nikoho neptal, popadl rychle balon a chtěl si taky dát gól. Marná snaha... Neuspěl, stejně jako po něm další z netradičních penaltových střelců, jimiž jsou Ondřej Kúdela a Stanciu. „Druhý zápas doma jde exekutor, který v tom není silný. A dvakrát to podle toho dopadlo,“ lamentoval v neděli večer Trpišovský.
Co teď? Co když zase dojde na penaltu? Odolá Kuchta přesvědčování parťáků? Otázky se vrší.
„Příště už asi nepůjde, i když ho tam budou všichni tlačit zase,“ předpovídá v pořadu Ligový insider na iSport.cz bývalý reprezentační stoper Martin Jiránek.
„Do nekonečna penalty zahazovat nemůže, to by musel mít hodně velký komplex. Jedna proměněná mu může pomoct,“ tvrdí Otepka. „Do konce sezony se na ni asi nepohrne, ale proč ne v příští sezoně…“
Příležitost zlomit prokletí přesto může snajpr a vyhlášený chovatel slepic mít už zítra v pohárovém finále s Plzní, ve kterém slávisté chtějí vidět Kuchtu navzdory pohmoždění nohy ze zápasu s Karvinou. Anebo tu jsou ještě zbývající dva ligové duely.
Třeba ještě Kuchta podstoupí souboj nejen s obránci, ale i sám se sebou.
Zlaté vejce má přece na dosah…
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 | | 34 | 85:20 | 86 |
| 2 | | 34 | 82:43 | 74 |
| 3 | | 34 | 59:33 | 69 |
| 4 | | 34 | 58:33 | 63 |
| 5 | | 34 | 60:45 | 58 |
| 6 |  | 34 | 44:32 | 52 |
| 7 |  | 34 | 41:42 | 52 |
| 8 | | 34 | 48:38 | 49 |
| 9 |  | 34 | 40:40 | 45 |
| 10 |  | 34 | 40:37 | 43 |
| 11 |  | 34 | 49:54 | 39 |
| 12 |  | 34 | 37:49 | 39 |
| 13 |  | 34 | 33:47 | 38 |
| 14 |  | 34 | 30:50 | 32 |
| 15 |  | 34 | 34:66 | 30 |
| 16 |  | 34 | 33:57 | 26 |
| 17 |  | 34 | 26:65 | 25 |
| 18 |  | 34 | 23:71 | 17 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
