Sadílek: Sparta je jiný svět. Tréninky pod Priskem? Nohy bolí strašně
PŘÍMO Z RAKOUSKA | Tréninkovou dřinu vyměnil za… Ještě větší dřinu. Lukáš Sadílek (26) ve Slovácku roky polykal neúprosné dávky Martina Svědíka, po přesunu do Sparty už pobírá kapky, které ordinují hlavní kouč Brian Priske a kondiční trenér Christian Clarup. „Úplně jiný typ tréninků. Daleko kratší, ale v obrovské intenzitě. Všechno děláme ve sprintu, i ty nejjednodušší věci,“ přiznává. Ale nelituje. „Spartu beru jako obrovskou výzvu. Nechtěl jsem být v situaci, že si jednou řeknu, že jsem do ní mohl jít, a neudělal to. To by mě moc mrzelo,“ vykládá v rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz.
Na Twitteru prakticky den co den Lukáš Sadílek sledoval, jak fanoušci Sparty vzývají jeho příchod z Uherského Hradiště. Sám ale nemohl dělat nic. Jen čekat. „Četl jsem ty reakce, ale nemohl jsem nijak odpovědět. Sám jsem nevěděl, jak to vypadá. Cítil jsem se trochu bezmocný,“ usmívá se s odstupem. Transfer ze Slovácka se dopekl jen krátce před odjezdem na soustředění do Rakouska. A šikovnému záložníkovi začalo naostro velké dobrodružství.
Slovácko a Spartu v minulém ročníku dělilo jenom pět bodů, přesto se jedná o ohromný skok. Už jste si zvykl?
„Je to pro mě první přestup a máte pravdu, rozdíl je obrovský. Když jsem poprvé přijel na Strahov a viděl podmínky, které Sparta má… Úplně jiný svět. Žádný jiný klub tohle v Česku nemá, je to neuvěřitelné. Hráči mají k dispozici úplně všechno, neskutečný servis.“
Byla pro vás výhoda, že jste se mohl s mužstvem připravovat i v době, kdy váš transfer ještě nebyl kompletně dotažený?
„Určitě. Hlavně to, že už jsem mohl být s klukama v kabině. Hodně z nich jsem znal z působení v reprezentaci nebo ze vzájemných zápasů. Věděli jsme o sobě. Ale když s nimi můžete trávit každý den, je to něco úplně jiného. Moc mi pomohli, zapadl jsem snadno.“
Obavy, zda budete novým spoluhráčům stačit, vás před prvním tréninkem nepřepadly? Nebo jste byl hlavně natěšený?
„Od každého trochu. (lehce se usměje) Měl jsem výhodu, že jsem se dostal na Strahov o den dřív, protože jsem spal u Milana Heči a on si tam jel pro věci. Pro mě bylo super, že jsem mohl jet s ním a okouknout prostředí. Udělalo na mě dojem. První den jsem obavy měl, možná tam byla i trochu nervozita. Vstupoval jsem do nového kolektivu, na to jsem s výjimkou hostování v Sokolově někdy v devatenácti vůbec nebyl zvyklý. Ve Slovácku jsem byl s mužstvem dokonale sžitý, byli jsme spolu fakt dlouho. Z obměny lidí kolem sebe jsem trochu nervózní byl, ale jak kluci chodili a cítil jsem, že mě rádi vidí, okamžitě ze mě všechno spadlo.“
Sparta o vás jevila velký zájem už v době, kdy ještě neměla trenéra. Hrálo to ve vašem rozhodování nějakou roli?
„Nebyl to pro mě faktor, podle kterého bych se rozmýšlel. Jakmile jsem se dozvěděl o zájmu Sparty, strašně mě potěšil. Když vás chce získat tak velký klub, je to skvělý pocit. Byl jsem rád, že se to povedlo uskutečnit. Nechtěl jsem čekat na jméno trenéra, měl jsem hned jasno, že tuhle výzvu přijmu.“
Nezkomplikoval vám zájem z Letné závěr minulé sezony ve Slovácku?
(usměje se) „Jasně, že jsme se o tom bavili. Trenér Svědík za mnou přišel
