Matějovského zpověď: o Spartě, souhře s Dočkalem a vymírání špílmachrů
Čtyřicet let, žádný věk. Aspoň pro Marka Matějovského. Když si předloni v lednu přetrhl achilovku, většina lidí měla jasno: Ten už se na hřiště nevrátí. „Zdravě mě to nabudilo. Byl to jeden z mých hlavních motivů,“ postavil si hlavu a makal. Po třinácti měsících byl kreativní záložník Mladé Boleslavi zpátky, Brnu hned dal gól. Hraje dodnes, a skvěle. V mateřském klubu dělá kapitána, mentora mladých a i v nové sezoně bude nenapodobitelně řídit hru Hoftychova týmu.
V šatně je po ránu první a odchází mezi posledními. Po vážném úrazu už nemá Marek Matějovský výskok jako dřív, ovšem hlava mu pořád slouží mimořádně. Na trávníku ji potřebuje primárně k myšlení, ne k triumfům ve všech hlavičkových soubojích.
Prostě stará dobrá fotbalová škola. Chlap, který celou kariéru baví diváky i sebe. Stejně jako Diego Maradona, jeho velký vzor z dětství. „Jednoznačně nechci hrát alibisticky,“ zdůrazňuje jedna z hlavních osobností FORTUNA:LIGY v rozhovoru pro Sport Magazín + PLUS.
Jak dlouho dopředu jste měl jasno, že budete pokračovat jako aktivní hráč?
„S vedením to máme nastavené tak, že si vždycky po sezoně sedneme a pobavíme se, co a jak dál. V tomto případě hrál velkou roli trenér Hoftych a celý realizační tým, který si tady skvěle sednul. Člověka fotbal pořád baví. Dohadovaní nebylo moc dlouhé.“
Kdyby nebyl u mužstva Pavel Hoftych, bylo by rozhodování těžší?
„Je to možné. Z mého pohledu je hlavně férový, což oceňuji. Jednoznačně mi řekl, že by si přál, abych hrál. Potom už jsme si jenom sedli s vedením. Kdyby tady byl jiný kouč, samozřejmě bychom o tom taky diskutovali. Chuť a radost z fotbalu mám pořád, ale je to čím dál těžší. Věk zastavit nejde. Nebudu zastírat, že ho na těle cítím. Bylo by i špatně, kdyby to tak nebylo. Třeba běhy jsem snášel podstatně snáz, když jsem byl mladší. Ale pokouším se všechno odmakat a odtrénovat i teď.“
Bolí to hodně?
„Je složité udržet se mezi mladými na úrovni, abyste jim stačil. To byl jediný důvod, proč jsem to zvažoval. Už je víceméně jasné, že kariéru ukončím tady v Mladé Boleslavi. Je jen otázka, kdy to bude. Přípravu jsem kousal těžce, ale tak to má většina hráčů. Všichni víme, že je potřeba zamakat, abychom pak dokázali v sezoně fungovat. Doufám, že nás čeká úspěšná sezona a budeme hrát v horních patrech. Tu minulou jsme končili docela slušně. A až na ty hlavní odchody (pozn. Douděra a Ewerton do Slavie) jsme zůstali víceméně pohromadě.“
Je těžké poznat okamžik, kdy je pravá chvíle skončit?
