Liga očima fanoušků: LK 37 je zpátky, Slavii schází sebevědomí a Baníku...

Konec základní části FORTUNA:LIGY, jde se do nadstavby! Sparťany před ní potěšilo řádění obávaného útočného trojzubce, který se v plné parádě představil v Olomouci, a také návrat formy Ladislava Krejčího. Ten už si odpouští kudrlinky – a jde mu to k duhu. Slávisté si sice odškrtli vítězství v Hradci Králové, jenže tým vůbec nepůsobí nabitý energií a sebedůvěrou. Přesto je prý v jeho silách vyhrát všechny zbývající mače. Plzeňáci sice vědí, že první nebudou, ovšem i tak mají důvod se předvést. Baník se zase těší ze čtvrtého místa, jen by se pro ligový finiš hodilo mít pár bodů pod hlavou navíc. A Bohemians? Ti se možná budou trochu nudit… Projděte si tradiční fanouškovské sloupky, které server iSport.cz a deník Sport přináší každý týden.
BOHEMIANS PRAHA 1905
Škoda ztrát. Končíme téměř bez motivace
Poslední kolo základní části už bylo tak trochu nadstavbovým, neboť se v Ďolíčku utkali dva jistí účastníci záchranářské skupiny. Bez mučení si přiznejme, že kvalita hry tomu odpovídala. Bohemians díky brankám Kovaříka s Matouškem partii ovládli a do závěru vstupují s luxusním desetibodovým náskokem. Díky tomu se dá říct, že do vrcholu sezony půjdou téměř bez motivace. Jasně, je to lepší varianta než bojovat do posledního kola o záchranu, ale při pohledu na tabulku a ztrátu jednoho bodu na desáté místo se okamžitě vybaví kvanta zápasů, kdy chybělo malinko – podzimní bezgólové domácí remízy s Libercem či Dynamem, a hlavně tragicky ztracené jarní vedení 2:0 ve Zlíně. Jsem zvědavý, jak trenérský štáb ke zbytku sezony přistoupí. Samozřejmě se nabízí dát prostor hráčům, kteří mohou být příslibem do dalšího ročníku. Na závěr: Ať se jde LFA vycpat! V Karviné Adámková od VARu zabije zápas, v neděli se Chlumecký tzv. „na Chorého“ podívá do sluníčka a… Klokani bojují!
Vít Lukeš. 31 let, živnostník
BANÍK OSTRAVA
Do nadstavby jdeme bez polštáře
V neděli jsme měli další možnost o něco málo zvýšit náskok na čtvrté příčce a získat pro nadstavbu tříbodový polštář. Bohužel, opět se nám ve vyhnanství nepodařilo zvítězit. A stejně jako v zápasech s Karvinou anebo Bohemkou, kdy jsme vedli, jsme na tři body nedosáhli. V posledních čtyřech zápasech jsme inkasovali deset branek. Zkvalitnit defenzivu bude pro trenéra Hapala úkol číslo jedna, protože v nadstavbě v soubojích s nejlepšími nemáme šanci s takovým bráněním uspět. Čtvrté místo po základní části je pěkné, i když si pořád myslím, že s takovým zázemím a kádrem bychom měli být od pátého místa bodově více odskočeni. Čekají nás tři těžké výjezdy, hned v sobotu můžeme překvapit na Slavii. Nicméně stěžejní pro udržení čtvrtého místa bude vyhrát doma s Boleslaví a Slováckem. A to může být naše slabina. Vidina poháru po patnácti letech je krásná, ale čeká nás ještě spousta práce – nic ještě zdaleka není hotovo! Pryč z vyhnanství, zpátky na Bazaly!
David Liveč. 43 let, vedoucí prodeje

SLAVIA PRAHA
Kam se podělo naše sebevědomí?
Po dvou ztrátách v řadě byla Slavia v Hradci Králové viditelně bez sebevědomí a moc k nápravě situace nepomohl ani Mojmír Chytil: ve třetí minutě zazdil tutovku, ke které se dostal na hraně faulu. Hra mužstva podobně jako proti Olomouci postupně upadala, žádný šturm za třemi body se rozhodně nekonal. Pak se však usmálo štěstí na Lukáše Provoda, který nepříliš prudkou střelu umístil přesně k tyči, a vzápětí domácí laxním bráněním darovali první gól v sešívaném Ondřeji Zmrzlému. Člověk by řekl, že vedení o dvě branky slávisty uklidní a ti si půjdou jasně za výhru a pro další vstřelené branky. Opak byl ale pravdou, sice hru kontrolovali, ale postupně se dostávali víc a víc do defenzivy a posledních deset minut si hodně koledovali o další ztrátu bodů. Ta tedy nepřišla, nicméně před nadstavbou stojí Slavia před nutností pětkrát vyhrát. V silách týmu to určitě je, současná forma a psychické rozpoložení hráčů tomu sice nenahrává, ale bodová ztráta rivala může ještě vše změnit. Naděje koneckonců umírá poslední.
Ondřej Kreml. 41 let, vědecký pracovník

VIKTORIA PLZEŇ
Buďme soudní, ale bojujme i za čest
Tak minulý týden nebyl vůbec špatný. První mise – svalit Zlín a jít do finále poháru – splněno. Oni teda Ševci toho neměli moc co nabídnout. Vypadalo to, že si přijeli zakopat jako minule, popít nějaké to točené a odvalit se zpět domů. Myslím si, že nás to ani moc nebolelo, 3:0 jako nic a to gólů mohlo a mělo být více. Neděle mise číslo dva – odvalit Tepláky a zůstat až do konce na třetím místě – také splněno. První poločas nahoru dolů, soupeř bojoval a u nás to drobet drhlo. Až jsem si říkal: Musím se oholit, možná drhnou přes mojí zarostlou tvář… Druhý poločas lepší. Zase tři kousky a Teplice jely domů. Na hřišti chválím všechny, a hlavně už se po nekonečné době trefil Vydra. Ten, o kterém jsem si myslel, že již branku asi nedá. Šutér Chorý dodal další dvě a Šulcík nádherně branky nachystal. Můžeme teoreticky koukat i výše, ale buďme soudní. To opravdu neklapne. Teď lehké nohy, jde o čest a za tu se taky vyplatí bojovat. V nadstavbě nejlépe pět výher a je vše v pořádku. A navrch vyhrát pohár. Jdu to hodit na tiket. Čest královně Viktorce! Zvykejme si, dobře už tady bylo.
Kovi. 56 let, koordinátor distribuce

SPARTA PRAHA
LK 37 už zase hraje prim, a ne kličkovanou
To, že ve 30. kole povezeme domů tři body, jsem předpokládal. Remíza Olomouce na Slavii sice varovala, ale náš výkon, zejména ve druhém poločase, všechny obavy rozptýlil. Převedeno do řeči čísel, byly to čtyři trefy do černého plus další šance. Naše útočné trio je opravdu velmi dobré a hlídat všechny tři prakticky nemožné. Ale zpět přes zálohu do obrany, kde hrál tentokrát prim LK 37. Oproti předchozím zápasům přestal hrát kličkovanou v blízkosti naší brány, rozehrával téměř vždy druhým dotekem s míčem, a navíc dal dva góly. Když upadl před akcí, ze které soupeř snížil, tak vzadu jednoznačně scházel. Nejlepší hráč na hřišti, v Gironě si mohou mnout ruce. Nám to sice trochu zamotá hlavu, ale takový osud stíhá vždy ty nejlepší. Snaha po rychlé kombinaci nám vydržela po celé utkání, což je příslibem pro nadstavbovou část. Také proto, že Slavia prochází výsledkovou krizí, a body z Hradce vybojovala s odřenýma ušima. Jejímu trenérovi gratuluji k nejvyššímu počtu vítězných utkání v lize a doufám, že v utkání s námi další nepřidá.
Miloš Kolář. 73 let, fotbalový důchodce