Baráž o první ligu Karvinští zvládli, dvakrát porazili Vyškov 1:0. Definitivní razítko na záchranu dal univerzál Rajmund Mikuš (28). Hráč, který si v září ošklivě poranil koleno, přes tři měsíce byl upoutaný na lůžko. Počítal s tím, že má po sezoně. Spoluhráči tehdy oblékali trička s nápisem: „Miki, drž se. Jsme s tebou!“ Slovenský záložník se ve druhé půlce dubna vrátil a z devíti zápasů nasbíral 7 bodů (2+5). A to mu parádní trefu v úvodu barážové odvety sebral ofsajd. „To mě mrzí, byl to asi můj nejhezčí gól v kariéře,“ usmíval se Mikuš. „A ještě jsem si po oslavě odřel kolena. Ale naštěstí jsme vyhráli 1:0.“
Dá se popsat, co po baráži prožíváte?
„Super pocity! Měli jsme náročnou sezonu, hlavně já kvůli zranění. Přežili jsme opravdu těžké období. Pomohla nám výměna trenérů. Od té doby jsme bojovali jako tým, to nás hlavně zdobilo.“
Oba zápasy s Vyškovem jste vyhráli 1:0, byla pevná defenzíva klíč?
„Noví trenéři nastavili taktiku a té jsme se drželi všechna kola. Snažili jsme se pokyny plnit, jen v Pardubicích jsme vyhořeli. Ale naštěstí to vyšlo.“
Zápas provázely velké emoce, padly dvě červené karty. Bylo znát, že jde o všechno?
„Emoce k tomu patří. Vyškov hrál super, chtěl postoupit. Po prvním zápase měli kecy, že jsou lepší a fotbalovější. Ukázali jsme, že ne. O to víc nám to chutná.“
Máte představu, jak budou vypadat následující hodiny a dny?
„Budeme chlastat do rána (usmívá se) Budeme slavit, oddechneme si od fotbalu.“
Před zraněním jste sezonu výborně rozjel a stejně výborně zakončil. Mohla být životní, kdybyste ji odehrál celou?
„Když to tak bereme, tak asi jo. Ale možná, kdybych zraněný nebyl, tak by taková sezona nebyla. Zastavil bych se třeba. Jsem hodně rád, že jsem se vrátil a pomohl klukům.“
Věřil jste po těžkém zranění, že se ještě vrátíte?
„První prognózy byly, že mám roztrhnutý křížný vaz. To jsem si říkal, že se nevrátím. Po druhé operaci mi ale doktoři řekli, že křížný vaz přetržený nebyl. To už jsem věřil, že se vrátím.“
Koleno drželo?
„Vše funguje, nic mě nebolí, jsem zdravý. A šťastný!“
Spoluhráči o vás mluví jako o špagetě s vousy. Jak vám to zní?
(usměje se) „Tak tohle už mi přirostlo. Byl jsem tři nebo čtyři měsíce ležák a nepřibral jsem ani kilo. Takže mi tahle přezdívka asi zůstane.“
Zůstáváte?
„Asi jo. Uvidíme, jak se dohodneme s vedením. Rád bych zůstal.“