Petrášek: Papszun mi ukázal cestu. Byl jako chobotnice, která pomalu dusí

Angažmá v Jižní Koreji krachlo. Tomáš Petrášek se po roce soužení v Jeonbuku vrátil domů. A to doslova. Upsal se „votrokům“ a už se nemůže dočkat, jak na první zápas vezme dědu, který ho v mládežnických letech vozil z Čestic u Rychnova každý den na tréninky. Deníku Sport a webu iSport.cz poskytl dvaatřicetiletý stoper upřímný rozhovor, ve kterém mnohokrát zaznělo jméno osudového kouče Marka Papszuna.

Jaké to je vrátit se do Hradce?
„Co myslíte, když se na mě podíváte?“

Že jste si ke konci kariéry splnil sen.
„Pozor, ještě nekončím, byť konec je blíž, než dál. Ale ano, můj výraz hovoří za všechno. Jsem tady skoro dva týdny a užívám si to. Po nevydařené sezoně v Koreji je Hradec obrovskou vzpruhou. Jsem zpátky v procesu, který mě extrémně baví. Je to radost. Umocněná tím, kde zrovna sedíme.“

V útrobách nového moderního stadionu.
„Jasně. Kdyby bylo vše při starém, ani nevím, kam bychom si sedli. (usměje se) Je to super. Mám strašnou radost. Do takové práce se chodí extrémně dobře. V Hradci je perfektní prostředí, ale to bylo i v Jeonbuku. Jen mi to tam nesedlo lidsky, což se stane. Pro mě jsou lidi nejdůležitější.“

Co vím, tak s návratem do Hradce jste už nepočítal, že?
„Přestal jsem na to myslet. V určitém období kariéry jsem o Hradci snil, žil jsem si dětský sen jako každé dítě z regionu. Dostat se do „efcéčka“ a debutovat v áčku. Mně se to nepovedlo, ale díky za to. Musel jsem jít jinudy. Dnes se vracím jako jiný člověk, jiný hráč. Napsal jsem dobrý příběh, který může inspirovat ty, co se chtějí vzdát. Vždycky je šance zabojovat a dostat se na úroveň, o které člověk sní.“

Proč vás v teenagerovském věku v Hradci nechtěli? Přemýšlel jste nad tím?