Baček ostře o Tvrdíkovi: Není schopen rozumné debaty. Dělá mediální masáže
Jedenáct let vedl Richard Baček disciplinární komisi, na další období ho už kluby v červnu nechtěly. „Vadil jsem panu Tvrdíkovi, o tom není sporu,“ říká dvaapadesátiletý advokát. Bývalý předseda fotbalového soudu vypráví v otevřeném rozhovoru o svém konci v čele disciplinárky, pyrotechnice, a poměrně ostře kritizuje slávistického bosse Jaroslava Tvrdíka.
Váš konec v pozici šéfa disciplinárky byl poměrně překotný. Jak se z vašeho pohledu seběhl?
„Já sám jsem zvažoval, jestli mám ještě pokračovat. Přeci jenom, jedenáct let je dost. Jak se to ovšem nakonec seběhlo, pro mě bylo zvláštní. Předpokládal jsem, že proběhne nějaká debata, bilancování. Ale nic takového se nestalo a celý postup výběru nové disciplinárky na mě působil trochu hekticky.“
Skončil jste, protože jste někomu vadil a chtěl se vás zbavit?
„Určitě. Já jsem vadil několik let panu Tvrdíkovi, o tom není žádného sporu. To je veřejně známá věc. Datuje se od doby, kdy Slavia své fanoušky z Tribuny Sever, kterou jsme po opakovaném nebezpečném použití pyra zavřeli, přesunula do sektoru vedle fanoušků hostující Olomouce, odkud na ně pak pyroultras Slavie házeli dělbuchy a světlice – a my jsme následně zavřeli celý stadion. V tu chvíli jsem se stal veřejným nepřítelem pana Tvrdíka.“
Takže jste cítil zákulisní snahu se vás zbavit.
„To nebyla zákulisní snaha, Tvrdík to říkal velmi otevřeně. Tvrdil, že nejsme nestranní, nejsme objektivní, že nemáme důvěru fotbalového prostředí a že si ji nevybudujeme. Takto fotbalové prostředí veřejně masíroval měsíce, možná spíš roky.“
Cítil jste proto nějaké zadostiučinění, když váš nástupce Jiří Matzner vynesl přísný verdikt ohledně pyrotechniky a Jaroslav Tvrdík reagoval ve smyslu: To jsme si nedomluvili, Matzner by měl zvážit odstoupení?
„Já to samozřejmě sleduju. Přiznám se, že mě ten verdikt trochu překvapil. Komise pod mým vedením by také rozhodla o potrestání, ale asi by za toto nedala tak vysokou pokutu. Drželi jsme sice zásadu ‚Nulová tolerance vůči pyrotechnice‘, ale rozlišovali jsme podle závažnosti situace. Nůžky jsme více rozevírali. Ovšem situace je taková, že ať pan Tvrdík tvrdí, co chce, tak pyrotechnika je na fotbalovém utkání zakázaná. Já si nedokážu představit, že za stávající legislativní situace může disciplinární komise, potažmo Ligová fotbalová asociace, postupovat jinak. Vždy se můžeme bavit o výši trestů, ale co je potřeba držet, je nulová tolerance vůči pyrotechnice.“
Zaznamenal jste tu reakci pana Tvrdíka na Matznerova slova? Mimo jiné na tvrzení, že pyro může být zločin?
„Ano, zaznamenal jsem, že váš rozhovor s kolegou Matznerem se mu vůbec nelíbil.“
Jaroslav Tvrdík řekl, že disciplinárka je instituce volená ligou, a že jestli Matzner změnil názor na pyrotechniku, měl by zvážit odstoupení. Není to divný výrok vzhledem k tomu, že komise má být nezávislá?
„To je klasický Tvrdík. On podle mého názoru není člověk, který je schopen
