Trenér vzpomíná na Dioufa. Hned ho chtěl, hrál i na hrotu. A maže minusy
Slunný Senegal vyměnil za polární kruh. Šok, ze kterého by se někdo vzpamatovával roky, byl jen malým hrbolkem v Dioufově cestě na vrchol, adaptace v norském Tromsö totiž probíhala maximálně hladce. „Začal se velice rychle učit anglicky a hodně se začal bavit s kluky i mimo hřiště,“ vzpomíná trenér Lars Gunnar Johnsen, pod kterým mladík začal svou evropskou cestu.
Na otázku, zda je El Hadji Malick Diouf tím největším talentem, se kterým pracoval, ihned vystřelí: „Stoprocentně. Ale není to jen o talentu. Jeho mentalita a nastavení hlavy jsou na vrcholné úrovni. Je velice skromný,“ popisuje Lars Gunnar Johnsen.
Pravda, teprve třiatřicetiletý kouč, který po předčasném konci hráčské kariéry převzal v roce 2021 Tromsö II, kolem sebe tak velkou plejádu tváří nezažil. Na Dioufa ale zřejmě nezapomene nikdy.
Kdo by zapomněl? Africký klučík vystoupil vykulený v lednu do mínus deseti stupňů celsia z letadla bez záruky, že zůstane. Sám dokonce pár let zpátky nevěděl, zda bude hrát fotbal, více ho to táhlo k tenisu. V Dakaru vystoupil i na několika turnajích, nakonec ale dostala přednost meruna.
„Přiletěl na zkoušku. Spolupracujeme v Senegalu s agenturou, která ho doporučila. Naskočil do zápasu 9 na 9 a byl skvělý. Ihned jsme chtěli, aby zůstal,“ vypráví Johnsen, jak mladíkův talent bil do očí na první dobrou. Ale nikdo nemohl tušit, že bude nejdražším prodejem v historii klubu. Mimochodem, jeho odchod za zhruba 70 milionů korun naplnil v Tromsö třetinu ročního rozpočtu.
Adaptace probíhala rychle, nutno ale říci, že Norsko je k aklimatizaci Afričanů jedním z nejlepších míst na fotbalové mapě Evropy. O tom, jak vytěžit z mladého talentu na černém kontinentě co nejvíc a nejrychleji, začali přemýšlet více než deset let nazpátek.
