Kania: hláškař roku velkou vodou fotbalu. Ve Slovanu je vidět jinde
Klišé se mohou používat (aspoň) o Vánocích. Takže: chlapík jménem Ondřej Kania vtrhl do tuzemského fotbalu jako velká voda. Opepřil ho, osolil, pro někoho přidal kyselé hrozny, pro jiné sladké bonbony. Najde se kdosi, komu je tenhle „výrostek“ ukradený? Těžko… Jeho vpád dokumentuje také tradiční výběr deníku Sportu, jenž připomíná nejlepší hlášky právě končícího roku. Kania dominuje – a vlastně mu nevadí, že jeho Slovan Liberec na place střídavě kvete i vadne.
Michal Samir, režisér, jenž stvořil kupříkladu seriál o zpěvačce Ivetě Bartošové, nafasoval modrou teplákovou soupravu se severní hvězdou, byť jeho fotbalové srdce hoří (slabé slovo) pro klub z Letné.
Jenže práce je práce a tahle je navíc extra atraktivní. Samir točí pro platformu Novy Voyo sběrný dokument o novém Slovanu. Tedy spíš o „klukovi“, který se ve třiceti rozhodl koupit fotbalový klub, a všelijakých detailech okolo. „O trenérovi Kováčovi nic nového vlastně nepřineseme. Lidé ho znají, chová se stejně,“ vysvětlí filmař.
Půjde o majitelovo chování, o jednu mírně bizarní fanynku z nedalekého Jablonce, která kvůli nenávisti (doslova!) vůči Miroslavu Peltovi fandí Liberci a léta drží jeho permanentku. Také o žížaly či o to, jak je pro domácí složité, když přijede Slavia a její vedení je tak početné, že je složité ho usadit.
